Humanista Trump? Historik promluvil o pravých důvodech zastavení útoku na Írán

Americký prezident Donald Trump je bytostný lhář, ale některé z jeho lží jsou závažnější než jiné, konstatuje Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik a komentátor působící v think tanku Council on Foreign Relations považuje za mimořádně vypovídající Trumpovy lži o tom, co jej vedlo k odvolání útoku na Írán v odvetě za sestřel amerického bezpilotního letounu.

Pravá motivace

"Minulou noc jsme měli nataženou spoušť a nabito k odvetě třemi různými způsoby, když jsem se zeptal, kolik (lidí) zemře. '150 lidí, pane,' zněla generálova odpověď. 10 minut před útokem jsem ho zastavil...to není přiměřené za sestřelení bezpilotního dronu," cituje Boot páteční tweet šéfa Bílého domu. Odkazuje přitom na zprávy listů Washington Post a New York Times, podle kterých Pentagon v rámci standardní praxe dodal odhady počtu obětí již ve čtvrtek ráno spolu s možnostmi útoku na Írán.   

Navíc, 150 mrtvých bylo nejhorším scénářem, pokud by americké bomby a rakety zasáhly příslušné íránské cíle - radary a raketové baterie - přes den, konstatuje komentátor. Připomíná, že Trump však původně schválil útok v noci, aby ztráty na životech minimalizoval a oba deníky uvádějí, že Trump neodvolal úder 10 minut, ale zhruba dvě hodiny předem.

Může se zdát, že jde o bezvýznamné lži, ale podle Boota vypovídají mnohé, jelikož se dotýkají prezidentovy motivace. "Trump chtěl, aby si svět myslel, že odvolal nálety protože je humanista a nikoliv 'válečný štváč'," píše historik. Zdůrazňuje, že důkazy ale naznačují, že Trump byl ve skutečnosti motivován rozhovory s lidmi jako moderátor televize Fox News Tucker Carlson, který mu údajně řekl, že jestřábům, kteří burcují k odvetě vůči Íránu, neleží na srdci to nejlepší pro prezidenta, a pokud by došlo k válce s Íránem, může se rozloučit se svým znovuzvolením.

Trump tedy odmítl smáčknout spoušť nikoliv kvůli novým informacím, ale protože se zalekl, konstatuje odborník. Situace podle něj připomíná neschopnost předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy dostát svým hrozbám v roce 2013, kdy syrský autoritář Bašár Asad nasadil chemické zbraně.

Současný prezident tehdy tweetoval, že prohlášení o "nepřekročitelných liniích" je pro Obamu "katastrofou", ale jeho vlastní váhání a manévrování okolo Íránu není jiné, kritizuje expert. Deklaruje, že jde o typické jednání Trumpa, který řve jako tygr, ale většinou se chová jako vystrašená kočka.

Twitterový tygr Trump

Trump opakovaně totiž vyhrožoval uzavřením hranice s Mexikem či uvalením drtivých cel, pokud neskončí nelegální migrace, ale nikdy svým slovům nedostál, připomíná Boot. Dodává, že prezident také minulý týden na Twitteru avizoval brzké zahájení procesu vyhoštění milionů nelegálních přistěhovalců, ale o pár dní později chystané razie odvolal a navíc přiznal, že se neměly týkat milionů, ale zhruba dvou tisíc rodin.

V roce 2017 pak Trump hrozil sesláním "ohně a zloby" na Severní Koreu, ale od té doby se rozplývá nad "krásnými" dopisy od Kim Čong-una a vyznává se z "lásky" k tomuto severokorejskému tyranovi, jehož jaderný program pokračuje plnou rychlostí kupředu, poukazuje historik. Tvrdí, že podobných příkladů je bezpočet a závěr je jasný: "Trump je twitterový tygr, jehož hrozby nelze brát vážně." Sám prezidenta již dříve označil za "mistra prázdných hrozeb, papeže porušených slibů a naparujícího se, blufujícího barda".  

Šéf Bílého domu se tím dostává do nebezpečné pozice, soudí historik. Připomíná, že Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton v neděli varoval, aby Írán a další nepřátelé nebrali americkou rozvahu a opatrnost za slabost, ale zdůrazňuje, že v tomto případě jde spíše o chaos a nepřátelům je vysílán signál o Trumpově slabosti, které se například již vysmívá ruská televize.  

"Nechápejte mě špatně, netvrdím, že Trump měl na Írán zaútočit. Navrhovaný úder by byl více než zbytečný," pokračuje historik. Připomíná, že jeho rozsah byl tak malý, že by naznačil spíše nerozhodnost a slabost, ale zároveň dost velký na to, aby rozpoutal eskalaci v duchu oko za oko vedoucí k mnohem většímu nepřátelství a potenciální válce, která by byla "matkou všeho bahna".

Pokud Trump neměl v úmyslu na Írán zaútočit, neměl se vydat cestou vypovězení dohody o íránském jaderném programu a uvalení sankcí, které zatlačily Teherán do kouta a zvýšil pravděpodobnost konfliktu, konstatuje odborník. Dodává, že v takovém případě se prezident neměl držet svých poradců, především Boltona, které označuje za "nechutné", protože chtějí vehnat USA do války, a neměl vysílat krvelačné hrozby typu: "Jestli chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy nevyhrožujte Spojeným státům!"

Prezident by měl buď dostát hrozbám, nebo mlčet, nabádá Boot. Obává se však, že neučiní ani jedno a bude si nadále pouštět pusu na špacír - přesněji na Twitteru -, aniž by svá slova naplnil, což je nejhorší ze všech možností.

Související

Více souvisejících

Írán ,  USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 4 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy