Humanista Trump? Historik promluvil o pravých důvodech zastavení útoku na Írán

Americký prezident Donald Trump je bytostný lhář, ale některé z jeho lží jsou závažnější než jiné, konstatuje Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik a komentátor působící v think tanku Council on Foreign Relations považuje za mimořádně vypovídající Trumpovy lži o tom, co jej vedlo k odvolání útoku na Írán v odvetě za sestřel amerického bezpilotního letounu.

Pravá motivace

"Minulou noc jsme měli nataženou spoušť a nabito k odvetě třemi různými způsoby, když jsem se zeptal, kolik (lidí) zemře. '150 lidí, pane,' zněla generálova odpověď. 10 minut před útokem jsem ho zastavil...to není přiměřené za sestřelení bezpilotního dronu," cituje Boot páteční tweet šéfa Bílého domu. Odkazuje přitom na zprávy listů Washington Post a New York Times, podle kterých Pentagon v rámci standardní praxe dodal odhady počtu obětí již ve čtvrtek ráno spolu s možnostmi útoku na Írán.   

Navíc, 150 mrtvých bylo nejhorším scénářem, pokud by americké bomby a rakety zasáhly příslušné íránské cíle - radary a raketové baterie - přes den, konstatuje komentátor. Připomíná, že Trump však původně schválil útok v noci, aby ztráty na životech minimalizoval a oba deníky uvádějí, že Trump neodvolal úder 10 minut, ale zhruba dvě hodiny předem.

Může se zdát, že jde o bezvýznamné lži, ale podle Boota vypovídají mnohé, jelikož se dotýkají prezidentovy motivace. "Trump chtěl, aby si svět myslel, že odvolal nálety protože je humanista a nikoliv 'válečný štváč'," píše historik. Zdůrazňuje, že důkazy ale naznačují, že Trump byl ve skutečnosti motivován rozhovory s lidmi jako moderátor televize Fox News Tucker Carlson, který mu údajně řekl, že jestřábům, kteří burcují k odvetě vůči Íránu, neleží na srdci to nejlepší pro prezidenta, a pokud by došlo k válce s Íránem, může se rozloučit se svým znovuzvolením.

Trump tedy odmítl smáčknout spoušť nikoliv kvůli novým informacím, ale protože se zalekl, konstatuje odborník. Situace podle něj připomíná neschopnost předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy dostát svým hrozbám v roce 2013, kdy syrský autoritář Bašár Asad nasadil chemické zbraně.

Současný prezident tehdy tweetoval, že prohlášení o "nepřekročitelných liniích" je pro Obamu "katastrofou", ale jeho vlastní váhání a manévrování okolo Íránu není jiné, kritizuje expert. Deklaruje, že jde o typické jednání Trumpa, který řve jako tygr, ale většinou se chová jako vystrašená kočka.

Twitterový tygr Trump

Trump opakovaně totiž vyhrožoval uzavřením hranice s Mexikem či uvalením drtivých cel, pokud neskončí nelegální migrace, ale nikdy svým slovům nedostál, připomíná Boot. Dodává, že prezident také minulý týden na Twitteru avizoval brzké zahájení procesu vyhoštění milionů nelegálních přistěhovalců, ale o pár dní později chystané razie odvolal a navíc přiznal, že se neměly týkat milionů, ale zhruba dvou tisíc rodin.

V roce 2017 pak Trump hrozil sesláním "ohně a zloby" na Severní Koreu, ale od té doby se rozplývá nad "krásnými" dopisy od Kim Čong-una a vyznává se z "lásky" k tomuto severokorejskému tyranovi, jehož jaderný program pokračuje plnou rychlostí kupředu, poukazuje historik. Tvrdí, že podobných příkladů je bezpočet a závěr je jasný: "Trump je twitterový tygr, jehož hrozby nelze brát vážně." Sám prezidenta již dříve označil za "mistra prázdných hrozeb, papeže porušených slibů a naparujícího se, blufujícího barda".  

Šéf Bílého domu se tím dostává do nebezpečné pozice, soudí historik. Připomíná, že Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton v neděli varoval, aby Írán a další nepřátelé nebrali americkou rozvahu a opatrnost za slabost, ale zdůrazňuje, že v tomto případě jde spíše o chaos a nepřátelům je vysílán signál o Trumpově slabosti, které se například již vysmívá ruská televize.  

"Nechápejte mě špatně, netvrdím, že Trump měl na Írán zaútočit. Navrhovaný úder by byl více než zbytečný," pokračuje historik. Připomíná, že jeho rozsah byl tak malý, že by naznačil spíše nerozhodnost a slabost, ale zároveň dost velký na to, aby rozpoutal eskalaci v duchu oko za oko vedoucí k mnohem většímu nepřátelství a potenciální válce, která by byla "matkou všeho bahna".

Pokud Trump neměl v úmyslu na Írán zaútočit, neměl se vydat cestou vypovězení dohody o íránském jaderném programu a uvalení sankcí, které zatlačily Teherán do kouta a zvýšil pravděpodobnost konfliktu, konstatuje odborník. Dodává, že v takovém případě se prezident neměl držet svých poradců, především Boltona, které označuje za "nechutné", protože chtějí vehnat USA do války, a neměl vysílat krvelačné hrozby typu: "Jestli chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy nevyhrožujte Spojeným státům!"

Prezident by měl buď dostát hrozbám, nebo mlčet, nabádá Boot. Obává se však, že neučiní ani jedno a bude si nadále pouštět pusu na špacír - přesněji na Twitteru -, aniž by svá slova naplnil, což je nejhorší ze všech možností.

Související

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.
Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 56 minutami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 4 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět

Obyvatelé venezuelského hlavního města Caracasu popsali momenty hrůzy a destrukce, které provázely ničivé otřesy země. Lidé v panice utíkali z kymácejících se budov a následně strávili dlouhé hodiny venku na prostranstvích, přičemž mnozí z nich našli útočiště ve školách přeměněných na nouzová centra. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy