Humanista Trump? Historik promluvil o pravých důvodech zastavení útoku na Írán

Americký prezident Donald Trump je bytostný lhář, ale některé z jeho lží jsou závažnější než jiné, konstatuje Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik a komentátor působící v think tanku Council on Foreign Relations považuje za mimořádně vypovídající Trumpovy lži o tom, co jej vedlo k odvolání útoku na Írán v odvetě za sestřel amerického bezpilotního letounu.

Pravá motivace

"Minulou noc jsme měli nataženou spoušť a nabito k odvetě třemi různými způsoby, když jsem se zeptal, kolik (lidí) zemře. '150 lidí, pane,' zněla generálova odpověď. 10 minut před útokem jsem ho zastavil...to není přiměřené za sestřelení bezpilotního dronu," cituje Boot páteční tweet šéfa Bílého domu. Odkazuje přitom na zprávy listů Washington Post a New York Times, podle kterých Pentagon v rámci standardní praxe dodal odhady počtu obětí již ve čtvrtek ráno spolu s možnostmi útoku na Írán.   

Navíc, 150 mrtvých bylo nejhorším scénářem, pokud by americké bomby a rakety zasáhly příslušné íránské cíle - radary a raketové baterie - přes den, konstatuje komentátor. Připomíná, že Trump však původně schválil útok v noci, aby ztráty na životech minimalizoval a oba deníky uvádějí, že Trump neodvolal úder 10 minut, ale zhruba dvě hodiny předem.

Může se zdát, že jde o bezvýznamné lži, ale podle Boota vypovídají mnohé, jelikož se dotýkají prezidentovy motivace. "Trump chtěl, aby si svět myslel, že odvolal nálety protože je humanista a nikoliv 'válečný štváč'," píše historik. Zdůrazňuje, že důkazy ale naznačují, že Trump byl ve skutečnosti motivován rozhovory s lidmi jako moderátor televize Fox News Tucker Carlson, který mu údajně řekl, že jestřábům, kteří burcují k odvetě vůči Íránu, neleží na srdci to nejlepší pro prezidenta, a pokud by došlo k válce s Íránem, může se rozloučit se svým znovuzvolením.

Trump tedy odmítl smáčknout spoušť nikoliv kvůli novým informacím, ale protože se zalekl, konstatuje odborník. Situace podle něj připomíná neschopnost předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy dostát svým hrozbám v roce 2013, kdy syrský autoritář Bašár Asad nasadil chemické zbraně.

Současný prezident tehdy tweetoval, že prohlášení o "nepřekročitelných liniích" je pro Obamu "katastrofou", ale jeho vlastní váhání a manévrování okolo Íránu není jiné, kritizuje expert. Deklaruje, že jde o typické jednání Trumpa, který řve jako tygr, ale většinou se chová jako vystrašená kočka.

Twitterový tygr Trump

Trump opakovaně totiž vyhrožoval uzavřením hranice s Mexikem či uvalením drtivých cel, pokud neskončí nelegální migrace, ale nikdy svým slovům nedostál, připomíná Boot. Dodává, že prezident také minulý týden na Twitteru avizoval brzké zahájení procesu vyhoštění milionů nelegálních přistěhovalců, ale o pár dní později chystané razie odvolal a navíc přiznal, že se neměly týkat milionů, ale zhruba dvou tisíc rodin.

V roce 2017 pak Trump hrozil sesláním "ohně a zloby" na Severní Koreu, ale od té doby se rozplývá nad "krásnými" dopisy od Kim Čong-una a vyznává se z "lásky" k tomuto severokorejskému tyranovi, jehož jaderný program pokračuje plnou rychlostí kupředu, poukazuje historik. Tvrdí, že podobných příkladů je bezpočet a závěr je jasný: "Trump je twitterový tygr, jehož hrozby nelze brát vážně." Sám prezidenta již dříve označil za "mistra prázdných hrozeb, papeže porušených slibů a naparujícího se, blufujícího barda".  

Šéf Bílého domu se tím dostává do nebezpečné pozice, soudí historik. Připomíná, že Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton v neděli varoval, aby Írán a další nepřátelé nebrali americkou rozvahu a opatrnost za slabost, ale zdůrazňuje, že v tomto případě jde spíše o chaos a nepřátelům je vysílán signál o Trumpově slabosti, které se například již vysmívá ruská televize.  

"Nechápejte mě špatně, netvrdím, že Trump měl na Írán zaútočit. Navrhovaný úder by byl více než zbytečný," pokračuje historik. Připomíná, že jeho rozsah byl tak malý, že by naznačil spíše nerozhodnost a slabost, ale zároveň dost velký na to, aby rozpoutal eskalaci v duchu oko za oko vedoucí k mnohem většímu nepřátelství a potenciální válce, která by byla "matkou všeho bahna".

Pokud Trump neměl v úmyslu na Írán zaútočit, neměl se vydat cestou vypovězení dohody o íránském jaderném programu a uvalení sankcí, které zatlačily Teherán do kouta a zvýšil pravděpodobnost konfliktu, konstatuje odborník. Dodává, že v takovém případě se prezident neměl držet svých poradců, především Boltona, které označuje za "nechutné", protože chtějí vehnat USA do války, a neměl vysílat krvelačné hrozby typu: "Jestli chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy nevyhrožujte Spojeným státům!"

Prezident by měl buď dostát hrozbám, nebo mlčet, nabádá Boot. Obává se však, že neučiní ani jedno a bude si nadále pouštět pusu na špacír - přesněji na Twitteru -, aniž by svá slova naplnil, což je nejhorší ze všech možností.

Související

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 7 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 8 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 8 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 9 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 10 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 12 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 13 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 15 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy