Humanista Trump? Historik promluvil o pravých důvodech zastavení útoku na Írán

Americký prezident Donald Trump je bytostný lhář, ale některé z jeho lží jsou závažnější než jiné, konstatuje Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik a komentátor působící v think tanku Council on Foreign Relations považuje za mimořádně vypovídající Trumpovy lži o tom, co jej vedlo k odvolání útoku na Írán v odvetě za sestřel amerického bezpilotního letounu.

Pravá motivace

"Minulou noc jsme měli nataženou spoušť a nabito k odvetě třemi různými způsoby, když jsem se zeptal, kolik (lidí) zemře. '150 lidí, pane,' zněla generálova odpověď. 10 minut před útokem jsem ho zastavil...to není přiměřené za sestřelení bezpilotního dronu," cituje Boot páteční tweet šéfa Bílého domu. Odkazuje přitom na zprávy listů Washington Post a New York Times, podle kterých Pentagon v rámci standardní praxe dodal odhady počtu obětí již ve čtvrtek ráno spolu s možnostmi útoku na Írán.   

Navíc, 150 mrtvých bylo nejhorším scénářem, pokud by americké bomby a rakety zasáhly příslušné íránské cíle - radary a raketové baterie - přes den, konstatuje komentátor. Připomíná, že Trump však původně schválil útok v noci, aby ztráty na životech minimalizoval a oba deníky uvádějí, že Trump neodvolal úder 10 minut, ale zhruba dvě hodiny předem.

Může se zdát, že jde o bezvýznamné lži, ale podle Boota vypovídají mnohé, jelikož se dotýkají prezidentovy motivace. "Trump chtěl, aby si svět myslel, že odvolal nálety protože je humanista a nikoliv 'válečný štváč'," píše historik. Zdůrazňuje, že důkazy ale naznačují, že Trump byl ve skutečnosti motivován rozhovory s lidmi jako moderátor televize Fox News Tucker Carlson, který mu údajně řekl, že jestřábům, kteří burcují k odvetě vůči Íránu, neleží na srdci to nejlepší pro prezidenta, a pokud by došlo k válce s Íránem, může se rozloučit se svým znovuzvolením.

Trump tedy odmítl smáčknout spoušť nikoliv kvůli novým informacím, ale protože se zalekl, konstatuje odborník. Situace podle něj připomíná neschopnost předchozího amerického prezidenta Baracka Obamy dostát svým hrozbám v roce 2013, kdy syrský autoritář Bašár Asad nasadil chemické zbraně.

Současný prezident tehdy tweetoval, že prohlášení o "nepřekročitelných liniích" je pro Obamu "katastrofou", ale jeho vlastní váhání a manévrování okolo Íránu není jiné, kritizuje expert. Deklaruje, že jde o typické jednání Trumpa, který řve jako tygr, ale většinou se chová jako vystrašená kočka.

Twitterový tygr Trump

Trump opakovaně totiž vyhrožoval uzavřením hranice s Mexikem či uvalením drtivých cel, pokud neskončí nelegální migrace, ale nikdy svým slovům nedostál, připomíná Boot. Dodává, že prezident také minulý týden na Twitteru avizoval brzké zahájení procesu vyhoštění milionů nelegálních přistěhovalců, ale o pár dní později chystané razie odvolal a navíc přiznal, že se neměly týkat milionů, ale zhruba dvou tisíc rodin.

V roce 2017 pak Trump hrozil sesláním "ohně a zloby" na Severní Koreu, ale od té doby se rozplývá nad "krásnými" dopisy od Kim Čong-una a vyznává se z "lásky" k tomuto severokorejskému tyranovi, jehož jaderný program pokračuje plnou rychlostí kupředu, poukazuje historik. Tvrdí, že podobných příkladů je bezpočet a závěr je jasný: "Trump je twitterový tygr, jehož hrozby nelze brát vážně." Sám prezidenta již dříve označil za "mistra prázdných hrozeb, papeže porušených slibů a naparujícího se, blufujícího barda".  

Šéf Bílého domu se tím dostává do nebezpečné pozice, soudí historik. Připomíná, že Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton v neděli varoval, aby Írán a další nepřátelé nebrali americkou rozvahu a opatrnost za slabost, ale zdůrazňuje, že v tomto případě jde spíše o chaos a nepřátelům je vysílán signál o Trumpově slabosti, které se například již vysmívá ruská televize.  

"Nechápejte mě špatně, netvrdím, že Trump měl na Írán zaútočit. Navrhovaný úder by byl více než zbytečný," pokračuje historik. Připomíná, že jeho rozsah byl tak malý, že by naznačil spíše nerozhodnost a slabost, ale zároveň dost velký na to, aby rozpoutal eskalaci v duchu oko za oko vedoucí k mnohem většímu nepřátelství a potenciální válce, která by byla "matkou všeho bahna".

Pokud Trump neměl v úmyslu na Írán zaútočit, neměl se vydat cestou vypovězení dohody o íránském jaderném programu a uvalení sankcí, které zatlačily Teherán do kouta a zvýšil pravděpodobnost konfliktu, konstatuje odborník. Dodává, že v takovém případě se prezident neměl držet svých poradců, především Boltona, které označuje za "nechutné", protože chtějí vehnat USA do války, a neměl vysílat krvelačné hrozby typu: "Jestli chce Írán bojovat, bude to oficiální konec Íránu. Už nikdy nevyhrožujte Spojeným státům!"

Prezident by měl buď dostát hrozbám, nebo mlčet, nabádá Boot. Obává se však, že neučiní ani jedno a bude si nadále pouštět pusu na špacír - přesněji na Twitteru -, aniž by svá slova naplnil, což je nejhorší ze všech možností.

Související

Írán, ilustrační foto

Írán chce obnovit jednání o jaderném programu s USA. Má ale podmínky

Írán je ochoten obnovit jednání o jaderném programu se Spojenými státy americkými, ovšem pouze za předpokladu, že budou vedena s respektem. Zároveň trvá na tom, že neustoupí od pozice, kterou zastával před útokem USA a Izraele v červnu. Tuto informaci potvrdil v úterý vysoký íránský představitel pro CNN.

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek

Nejsledovanější český sportovní příběh letošního podzimu je u konce. Více než dvouměsíční hledání trenéra české fotbalové reprezentace skončilo krátce před začátkem astronomické zimy, konkrétně v pátek 19. prosince. Právě tehdy byl Fotbalovou asociací ČR (FAČR) oznámen a uveden tak do funkce hlavního trenéra národního A-týmu jeden z nejzkušenějších tuzemských fotbalových trenérů Miroslav Koubek. Svaz se s ním dohodl na dvou a půlleté spolupráci s tím, že jeho nejbližším úkolem je nyní zvládnout březnovou baráž o mistrovství světa, v jejíž úvodu se doma Češi utkají s Irskem.

před 1 hodinou

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 3 hodinami

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 8 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy