Washington - Američtí váleční zajatci už v roce 1943 viděli masové hroby na místě katyňského masakru a pomocí kódovaných zpráv na sovětský válečný zločin upozornili americkou administrativu. Vyplývá to z dokumentů o katyňském masakru z roku 1940, které dnes USA odtajnily. Washington ale informaci nezveřejnil, podle historiků oslovených agenturou AP totiž nechtěl riskovat roztržku s tehdejšími sovětskými spojenci.
Podle zveřejněných dokumentů odvedli němečtí vojáci v roce 1943 skupinu britských a amerických vojenských zajatců k masovým hrobům, které objevili na území, jež krátce předtím dobyli na Sovětském svazu. Nacistické Německo chtělo válečné vězně využít, aby svým svědectvím o hrobech přispěli k protisovětské propagandě. Němci také doufali, že se tak podaří vytvořit rozkol mezi západními spojenci a Sovětským svazem. Vojáci Donald Stewart a John Van Vliet o tom, co viděli, informovali kódovanými zprávami Washington. Ve svých zprávách mimo jiné uvedli, že těla už byla ve značném stadiu rozkladu, a proto nemohlo jít o oběti Němců, kteří území dobyli teprve nedávno. Podle historických záznamů ale Washington na informace o válečném zločinu nijak nereagoval. Historici se domnívají, že tehdejší americký prezident Franklin Delano Roosevelt nechtěl riskovat roztržku se sovětským diktátorem Josifem Stalinem, který byl spojencem USA proti nacistickému Německu. Historické dokumenty také ukazují, že Van Vliet po válce napsal dvě zprávy o katyňském masakru. První z roku 1945 záhadně zmizela. Druhá z roku 1950 sloužila zvláštnímu výboru amerického Kongresu k prošetření katyňských událostí. Výbor v roce 1952 došel k závěru, že není pochyb o sovětské vině za masakr. Bílý dům se ale ani poté ke katyňským událostem veřejně nevyjadřoval. Teprve po roce 1990, kdy se sovětský prezident Michail Gorbačov Polsku za masakr oficiálně omluvil, začal Washington mluvit o sovětské vině za masakr jako o nezpochybnitelné skutečnosti. V roce 1940 příslušníci sovětské tajné policie NKVD postříleli tisíce polských zajatců. Sovětský svaz dlouhá desetiletí popíral odpovědnost za masakr a jeho představitelé svalovali vinu na nacistické Německo.
Související
Masakr v Súdánu je vidět z vesmíru. Svět nadále sedí se založenýma rukama
Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák