Vědci přišli s novými, šokujícími informacemi o kouření

Vědci zkoumali, jaký vliv na průměrný věk má zanechání kouření. Největší přínos má podle očekávání takový krok v mládí. Když někdo přestane kouřit ve věku 25 až 34 let, jeho předpokládaný průměrný věk se zvýší o deset let. V kategorii 35 až 44 let je tento zisk pořád devět let života, v následující kategorii 45 až 54 let šest let. A i když kuřáci odloží cigaretu ve věku 55 až 64 let, stále mohou žít o čtyři roky déle.

"Škodlivost kouření je známá věc. Ale tyto závěry vykreslují mnohem dramatičtější obraz... jsou to skuteční lidé, kterým se může zkrátit život o deset let, a to je ještě průměrný údaj," řekl Tim McAfee z amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí.

V USA počet kuřáků klesl na 19,3 procenta dospělé populace, což je 45,3 milionu lidí. Podle CDC umírá v zemi na následky kouření 443.000 lidí ročně.

Podle výzkumu z konce loňského roku je mezi Čechy 24 procenta pravidelných kuřáků, kteří neodolají a dají si více než jednu cigaretu denně. Dalších 4,2 procenta lidí jsou příležitostní kuřáci, kteří vykouří méně než jednu cigaretu za 24 hodin.

Za bývalé kuřáky, kteří v životě vykouřili více než sto cigaret, ale v současnosti už nekouří, se označilo 10,7 procenta dotázaných. Nekuřáky se pak cítí být 61,1 procenta lidí. Z nich 23,2 procenta má s kouřením zkušenosti, ale vykouřili méně než sto cigaret. Ostatních 37,9 procenta cigaretu nikdy neokusilo.

Nejvíce kuřáků je mezi mladou generací. Ke kouření se přiznalo 23,7 procenta jak v nejmladší skupině ve věku mezi 15 až 24 lety, tak v druhé skupině od 25 do 34 let. Nejméně kouří lidé v předdůchodovém věku od 55 do 64 let. Kouření přiznalo 15,7 procenta. Podíl mladších a starších kuřáků se tak za posledních deset let příliš nezměnil. V roce 1999 kouřilo z obou nejmladších skupin 24,1 procenta, respektive 21,1 procenta lidí. Mezi nejstarší skupinou kouřilo 10,2 procenta.