Washington - Spojené státy americké jsou častým cílem teroristů celého světa. Od roku 1993 došlo na jejich území k několika teroristickým útokům, z nichž největší byl jednoznačně útok na budovu Světového obchodního střediska, kde zemřely téměř tři tisíce lidí.
Světové obchodní středisko bylo cílem útoku už v roce 1993. Exploze bomby tam 26. února v zaparkovaném autě zabila šest osob a zranila 1042 lidí. Za útok byli čtyři islámští fundamentalisté odsouzeni v květnu 1994 k trestu odnětí svobody v celkové výši 240 let.
Na USA útočí i samotní Američané
Od dva roky později, 16. dubna 1995, zahynulo 168 lidí včetně 19 dětí při pumovém atentátu před budovou amerických federálních úřadů v Oklahoma City. Dalších 680 lidí bylo zraněno. Z útoku byl shledán vinným Timothy McVeigh, veterán války v Perském zálivu. V červnu 1997 jej odsoudili k trestu smrti, popraven byl 11. června 2001.
V roce 1996 usmrtila exploze ocelové roury s výbušninou během osmého dne olympijských her v parku století v Atlantě dva lidi a zranila 112 osob. Ze spáchání tohoto útoku byl usvědčen americký pravicový extremista Eric Robert Rudolph; v červenci 2005 byl odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
Útok, který začal válku proti terorismu
Nejhorší a nejvražednější útok na USA se do historie zapsal dne 11. září 2001. Tehdy dvě letadla, která unesli příslušníci teroristické sítě Al-Káida, narazila do Světového obchodního střediska (WTC) v New Yorku a způsobila zřícení obou budov střediska. Další unesené letadlo spadlo na budovu Pentagonu ve Washingtonu a čtvrté se zřítilo u Pittsburghu. Celkem zemřelo 2996 osob a přes 6000 bylo zraněno. V USA se nyní chystá soud s údajným osnovatelem útoků, Pákistáncem Chálidem šajchem Muhammadem, a dalšími čtyřmi členy Al-Káidy. Hrozí jim trest smrti.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák