Dvojí doživotí plus 10 tisíc let vězení: V USA soudcům přeskočilo?

Odsouzení není jen o tom rozhodnout, jak dlouho by někdo měl být za mřížemi, ale má také symbolickou, teatrální funkci, řekl profesor práv Kalifornské univerzity Franklin Zimring, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje.

Do jaké míry sehraje roli symbolické pranýřování, může záviset na mnoha věcech, jako je mediální pozornost věnovaná případu nebo povaha samotného činu. Ale napětí mezi dvěma radikálně odlišnými funkcemi - symbolickou a praktickou - je podle Zimringa typickým rysem moderních trestněprávních systémů, a to nejen v USA. Například ve Španělsku je proslulý případ podvodníka, který dostal 2000 let vězení.

Podvod spáchaný na jedné osobě může zahrnovat celou škálu trestných činů, například padělání výpisů, podvod či krádež. To znamená, že se tresty za každý z nich mohou rychle sčítat. Totéž platí pro trestné činy, do nichž je zapojený počítač, například pokud jde o dětskou pornografii, protože pak se každý snímek počítá zvlášť.

Pro oběti zločinů a jejich blízké nepředstavují velmi dlouhé tresty pro odsouzeného nic problematického. Naopak: trest, který se zvyšuje s každým z bodů "vinen", je způsobem, jak každé z obětí sdělit, že na nich záleží.

Únosce a násilník z Clevelandu Ariel Castro si začal odpykávat trest v délce 1000 let vězení. Nesmí být propuštěn dříve než v roce 3013 na základě dohody, která mu umožnila vyváznout před trestem smrti.

Některé z dlouhých rozsudků, jako je ten jeho, jsou alternativou k trestu smrti. Dudley Wayne Kyzer si odpykává dvojí doživotí plus 10.000 let vězení za trojí vraždu, kterou spáchal v 70. letech minulého století. Po čtyřech letech v cele smrti mu byl umožněn druhý proces, protože trest smrti v té době v Alabamě byl pokládán za neústavní.

Jedním z důsledků toho, že Amerika klade důraz na federální uspořádání a místní autonomii, je skutečnost, že Spojené státy americké nejsou jednotné, co se týká trestu smrti: legislativa a praxe týkající se trestu smrti se mezi jednotlivými státy a regiony liší.

Trest smrti nemá šestnáct států a Kolumbijský distrikt, které zrušily příslušné zákony mezi rokem 1846 – kdy se Michigan stal prvním státem, který trest smrti zrušil – a několika posledními lety, kdy od něj upustily státy New York, New Jersey, Illinois a New Mexico.

Dalších dvacet států (a federální vláda) zákony o trestu smrti sice má, avšak málokdy je uplatňuje. Některé státy, jako například Kansas a New Hampshire, jsou „státy s trestem smrti" jen teoreticky, protože za mnoho posledních desetiletí nikoho nepopravily, informuje americkecentrum.cz.

Jiné státy, například Kalifornie a Pensylvánie, odsuzují mnoho vrahů k trestu smrti, ale málokdy popravu skutečně vykonají; tyto státy mají stovky odsouzených, kteří vykonávají trest na odděleních věznic pro osoby odsouzené k trestu smrti.

Dalších patnáct států – většinou na jihu USA – má trestní zákony, v jejichž rámci se tresty smrti ukládají a popravy skutečně vykonávají. Přesto však jsou popravy poměrně vzácné a vykonávají se až po mnoha letech právních sporů. Průměrná doba od odsouzení k trestu smrti je čtrnáct let.

V praxi je uložení trestu smrti povoleno pouze za trestný čin vraždy s přitěžujícími okolnostmi (to znamená za vraždu za okolností, které zvyšují závažnost trestného činu). I v těch nejvíce zavrženíhodných případech vraždy bývá trest smrti výjimkou, nikoli pravidlem. Například v roce 2010 bylo ve Spojených státech spácháno 14.000 vražd, za něž bylo uloženo 114 trestů smrti.