Bílý dům zarytě mlčí. Co bude, až dojdou dolary?

Washington - Když se zeptáte zaměstnanců Bílého domu na den, do kdy je potřeba zvýšit dluhový strop, odpoví vám správně a přesně, že jde o čtvrtek. Když jim ale položíte otázku, kdy Spojené státy pocítí důsledky toho, že by ke zvýšení nedošlo, tedy kdy nebude možné platit účty, kdy začnou věřitelé vymáhat své dluhy, odpověď od nikoho nezískáte. Všichni totiž mlčí, napsal americký deník The New York Times.

"Kvůli detailům, co se bude dít, když se tam dostaneme, se obraťte na ministerstvo financí," uvedl v úterý mluvčí Bílého domu Jay Carney. Zaměstnanci dotyčného ministerstva ale rovněž odmítají podávat jakékoli informace nad rámec toho, co sdělil ministr Jacob Lew zákonodárcům během slyšení minulý týden v Kongresu. A tehdy toho také neřekl příliš, poznamenal americký deník.

Neochota poskytovat informace má ale snadné vysvětlení: nikdo totiž neví, co se bude dít v pátek, v sobotu či v neděli. V moderní historii se totiž americká vláda nikdy neocitla v úplné platební neschopnosti nebo v situaci, kdy se jí nepodařilo zvýšit dluhový strop.

Kabinet nemá oprávnění půjčovat si peníze již dlouhé měsíce. Ministerstvo financí za tuto dobu provádí různá "mimořádná opatření", aby zaplatilo účty. Jak nicméně řekl ministr Lew, po 17. říjnu už to takto dělat nepůjde. Trh s cennými papíry, který byl dosud relativně stabilní, by mohl začít ihned padat. 

Pokud vláda promešká splátku úroků nebo jistiny dluhopisu, ocitne se technicky v platební neschopnosti. To by mohlo prudce srazit ceny amerických státních dluhopisů, těžce otřást dalšími trhy a vyvolat mezinárodní finanční krizi s následnou recesí.

Existují ale i politické důvody, proč Bílý dům nechce být ohledně dopadů krize časově konkrétnější. Jakýkoli náznak, že velké dluhy bude stačit zaplatit až za několik dní či týdnů, by totiž mohl znamenat, že republikáni už nebudou cítit takový nátlak na to, aby odhlasovali zvýšení dluhového stropu bez jakýchkoli podmínek. 

Zbavíme se prokletí dolaru

Podle některých finančních expertů má americká vláda dost peněz na zaplacení dluhů ještě na několik dní. 23. října nicméně musí zaplatit 12 miliard dolarů (228 miliard Kč) za platby sociálního zabezpečení a 31. října šest miliard dolarů (113 miliard Kč) za úroky z veřejného dluhu. O den později ji pak čeká ještě platba 58 miliard (1,1 bilionu Kč) za sociální pojištění, výplaty zaměstnancům armády a další výdaje.

Americký miliardář a finančník Warren Buffett k tomu pro stanici CNBC podotkl, že hrozba situace, kdy Kongres nakonec strop zadlužení nezvýší, je "politickou zbraní hromadného ničení". Ta se podle něj dá přirovnat k otravnému plynu, vyzval proto všechny zúčastněné, aby zadlužení takto nevyužívali.

Agentura Fitch Ratings v úterý pohrozila, že by mohla snížit nejvyšší hodnocení země AAA kvůli politickým tahanicím kolem zvýšení dluhového stropu. Newyorská burza poklesla v úterý o 133 bodů, píše iHned.cz.

Nositel Nobelovy ceny Vernon Smith v hrozbě platební neschopnosti vidí příležitost, jak zbavit USA prokletí dolaru jako rezervní měny. Výjimečná pozice dolaru přitahuje do USA enormní příliv investic, přispívající k vytváření nebezpečných cenových bublin ohrožujících celý svět, jako se to naposledy stalo za nedávné hypoteční bubliny, která vedla ke globální finanční krizi, uvedl Smith.

Všechny dosavadní průzkumy ukazují, že veřejnost dává větší vinu za nynější pat republikánům. Podle ankety listu The Washington Post a televize ABC zveřejněné v pondělí 74 procent dotázaných nesouhlasí s tím, jak rozpočtovou krizi řeší republikáni, zatímco s Obamou nesouhlasí 53 procent Američanů.

Související

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.
Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) USD

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy