Jaderná válka dnes? Vědci děsí scénářem o konci lidstva

Výzkumný tým pod vedením dr. Michaela J. Millse se zabýval globálními dopady regionálního jaderného konfliktu na chemické složení zemské atmosféry, oceánské proudění, interakci mořské vody s ledem a pevninou.

Jako příklad mu posloužil hypotetický válečný střet mezi Indií a Pákistánem. Každá strana v něm odpálila 50 jaderných náloží o síle 15 kilotun TNT.

Daný scénář by přinesl vznik 5 milionů tun černého karbonu, který by unikl do stratosféry a následně se globálně šířil. Na zemi by v důsledku toho prudce poklesla teplota. Horní vrstvy atmosféry by se naopak zahřívaly.

Země by tak přišla o 20-50% své ozonové vrstvy a ochladila by se nejvíce za posledních tisíc let. Nárůst ÚV záření v letních měsících by dosahoval 30-80%, což by mělo drtivý dopad na zdraví lidské populace, zemědělskou produkci i mořské a pevninské ekosystémy. Mráz by dosahoval takové intenzity, že období, v němž je možné pěstovat plodiny, by se snížilo na pouhých 40 dní v roce.

Tento stav by trval celých 25 let. Lidstvo by tak čelilo tzv. jadernému hladomoru.

Studie počítala s odpalem pouhých 100 jaderných zbraní. Ve světových arzenálech se jich přitom dnes nachází 17 tisíc.