Aktuální bilance koronaviru: 11,5 milionu nakažených, přes půl milionu mrtvých

V řadě zemí šíření nákazy stále nezpomaluje a některé státy se potýkají se situací, kterou někteří označují za druhou vlnu. Například v Izraeli kvůli tomu dnes vláda schválila nová omezení pro shromažďování lidí na veřejnosti.

Nákazou nejvíce zasažená je Amerika, na niž připadá zhruba polovina prokázaných případů nemoci covid-19. Téměř tři miliony nakažených dosud zaznamenaly v USA a druhou nejhůře zasažených zemí co do absolutního počtu případů je Brazílie. Největší latinskoamerická země eviduje už asi 1,6 milionu nakažených. V Latinské Americe, kde se potvrdily už skoro tři miliony infikovaných, dnes Peru překročilo 300.000 případů nákazy a ve světovém srovnání je páté. Šesté, těsně za Peru, je Chile, které se k hranici 300.000 blíží - má zhruba 295.500 nakažených.

V USA je po týdnech poklesu epidemie opět na vzestupu. Jen v prvních čtyřech červencových dnech ohlásilo 15 amerických států dosud největší jednodenní přírůstky počtu infikovaných touto nemocí, proti níž stále neexistuje vakcína. Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že USA budou mít k dispozici vakcínu do konce roku. V sobotu uvedl, že bude "dlouho před koncem (letošního) roku".

Trumpova slova v neděli zpochybnil šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Stephen Hahn, podle něhož nelze říci, kdy a zda vůbec se vakcínu podaří úspěšně otestovat. Už v červnu šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že se možná bezpečnou vakcínu nepodaří vytvořit, a pokud ano, tak zřejmě až v polovině příštího roku. I epidemiolog a člen krizového štábu Bílého domu pro boj s koronavirem Anthony Fauci před necelým týdnem varoval, že není "žádná záruka", že se podaří potřebný preparát vynalézt.

Šíření koronaviru se v řadě zemí světa koncem jara zpomalilo natolik, že vlády začaly s uvolňováním omezení zavedených kvůli pandemii. V posledních týdnech se ale někde potýkají s vyššími nárůsty počtu případů a státy opět zavádějí zatím částečná či lokální omezení. To je i případ Izraele, kde vláda dnes rozhodla o uzavření barů, tělocvičen či veřejných bazénů. Omezila také návštěvnost restaurací, synagog i počet cestujících v autobusech. Nová opatření mají podle vlády platit okamžitě, podle místních médií je ale musí ještě schválit parlamentní výbor.

K výjimečnému opatření přistoupily australské úřady, které v úterý kvůli covidu-19 poprvé po 100 letech uzavřou hranici mezi dvěma nejlidnatějšími australskými státy - Victorií a Novým Jižním Walesem. K takovému kroku přistoupily naposledy v roce 1919 za pandemie španělské chřipky. Austrálie nepatří k silně zasaženým zemím koronavirem, v metropoli Victorie Melbourne se ale v posledních dnech rychle zvyšuje počet infikovaných.

Také Filipíny zaznamenaly v posledních dvou dnech nejvyšší denní nárůsty počtu nakažených, v neděli 2099 a v sobotu 2434. Celkový počet nakažených v této zemi už dosáhl 46.333.

Na vzestupu je epidemie zřejmě stále v Indii, druhé nejlidnatější zemi světa, kde za poslední den přibylo na 23.000 potvrzených případů nákazy. O den dříve tam zaznamenali rekordních téměř 25.000 případů. Obavy z šíření nákazy mezi turisty dnes přiměly místní úřady odložit znovuotevření nejslavnější indické památky - chrámu Tádž Mahál.

Naproti tomu v Evropě se kulturní památky a galerie už několik týdnů znovu zpřístupňují veřejnosti. V Paříži se po čtyřech měsících otevřelo muzeum Louvre, návštěvníci ale musejí mít roušky a jejich počet bude omezen. Znovuotevření muzea využilo i několik desítek pařížských turistických průvodců, kteří před jeho budovou uspořádali protest, ve kterém žádali o větší podporu od francouzské vlády.