BBC News: Mohlo lidstvo kontaminovat Mars životem?

NASA a inženýři v Laboratoři tryskového pohonu (Jet Propulsion Laboratory; JPL) mají přesné a důkladné protokoly, které mají zajistit, že se na jejich vesmírná plavidla nedostanou žádné organismy, které by se mohly nedopatřením vydat na vesmírnou misi. Ale dvě nedávné studie zjistily, jak by mohly některé organismy přežít čisticí proces a také cestu na Mars, a také to, jak rychle se mohou mikrobiální druhy vyvíjet, když se ocitnou ve vesmíru.

Proces vyžadovaný při stavbě Perseverance byl stejný, jako u většiny vesmírných plavidel vyráběných v JPL. Vesmírná plavidla se tu staví pečlivě jednu vrstvu po druhé - jako cibule - kdy je nejprve všechno očištěno a sterilizováno. Tato metoda zajišťuje, že vybavení posílané na misi nemohou kontaminovat prakticky žádné bakterie, viry, plísně nebo spory.

Ale dosáhnout nulové biomasy je prakticky nemožné. Mikrobi na Zemi existují miliardy let a jsou všude. Jsou v nás, v našich tělech, a všude kolem nás. Někteří z nich se mohou vetřít dokonce i do těch nejčistších z čistých místností.

V minulosti testy biologické kontaminace spoléhaly na vypěstování života ze vzorků setřených z vybavení pomoví tampónových tyčinek. Nová metoda vezme vzorek a extrahuje z něj všechnu DNA.

Díky sekvenování veškeré DNA, která je přítomná v čisté místnosti, a ne jen zkoumání té části, kterou je možné vypěstovat ze vzorku, lze získat mnohem ucelenější přehled o tom, jaký druh mikrobů se v dané místnosti vyskytuje a jestli by dokázali přežít ve vesmírném vakuu.

V čistých místnostech JPL se díky této metodě našly stopy mikrobů, kteří by mohli být při vesmírných misích problematičtí. Jde o organismy, které mají vyšší počet genů pro opravu DNA, což jim poskytuje vyšší odolnost proti záření, mohou vytvářet biofilmy na površích a zařízeních, přežít vysušení a daří se jim v chladném prostředí.

Ukazuje se, že čisté místnosti JPL mohou sloužit jako proces evoluční selekce pro nejhouževnatější mikroorganismy, které by mohly mít větší šanci přežít cestu na Mars. Je důležité zajistit bezpečnost a uchování jakéhokoli života, který by mohl existovat kdekoli jinde ve vesmíru, protože nové organismy by mohly napáchat chaos, když se dostanou do nového ekosystému.

Lidé mají v tomto ohledu neveselé zkušenosti na naší vlastní planetě. Například z pokrývek darovaných severoamerickým indiánům se mezi nimi v 19. století rozšířily neštovice. A dokonce ani v roce 2020 jsme nebyli schopní zastavit rychlé šíření koronaviru, který způsobuje nemoc covid-19.

Kontaminace jiné planety je nežádoucí i z vědeckého hlediska. Vědci si musí být jistí, že jakýkoli objev života na jiné planetě pochází opravdu odtud a nejde o falešnou identifikaci mimozemsky vypadající, ale ze Země pocházející kontaminace.

Mikrobi se potenciálně mohou svézt na Mars, dokonce i po radiačních a sterilizačních procedurách, a jejich genom se může změnit do té míry, že budou vypadat skutečně mimozemsky - jak jsme byli nedávno svědky u mikrobů, kteří se vyvinuli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Pokud by se tito mikrobi našli v marsovské půdě, mohlo by to vést k pomýlenému výzkumu ohledně "univerzálních rysů života", anebo toho, co bychom pokládali za život na Marsu.

Už nyní existuje možnost, že pokud zjistíme známky života na Marsu, budou pocházet prapůvodně ze Země. Už v době, kdy na marsovském povrchu v roce 1971 přistály první dvě sovětské sondy, a po nich v roce 1976 americký modul Viking-1, se tam pravděpodobně mohly dostat fragmenty mikrobiální a možná i lidské DNA.