Spojené státy plánují snížit emise skleníkových plynů o polovinu do konce tohoto desetiletí. Při zahájení virtuálního klimatického summitu světových lídrů to dnes řekl americký prezident Joe Biden. Britský premiér Boris Johnson nový cíl USA označil za přelomový.
Kanadský ministerský předseda Justin Trudeau pak oznámil, že Ottawa zvýší svůj dříve deklarovaný cíl na pokles produkce skleníkových plynů. Čínský prezident Si ťin-pching summitu sdělil, že se Čína bude držet stávajícího záměru dosáhnout emisního vrcholu v roce 2030.
Boj proti oteplování planety přinese Američanům miliony nových pracovních příležitostí, USA přitom tlačí také morální povinnost, dodal Biden. Zároveň vyzval lídry největších světových ekonomik, aby rovněž zvýšili svoje emisní cíle.
"Cena za nečinnost tváří v tvář klimatickým změnám stále roste. Spojené státy již nebudou čekat," poznamenal šéf Bílého domu s tím, že nynější desetiletí je rozhodující. "V této dekádě musíme učinit rozhodnutí, díky nimž se vyhneme nejhorším důsledkům klimatické krize," řekl. Zároveň dodal, že nejbohatší státy by měly svoje snahy zintenzivnit.
"Jsem nadšený z průlomového prohlášení Joea Bidena," řekl Johnson. Amerického prezidenta rovněž pochválil za to, že "vrátil Spojené státy do přední řady v boji proti klimatickým změnám". Bidenův předchůdce Donald Trump USA vyvedl z pařížské klimatické dohody.
"Pro všechny z nás je zásadní ukázat, že v tom celém nejde jen o nějaké drahé, politicky korektní zelené objímání zajíčků," pokračoval britský premiér. "Jde tu o růst a pracovní příležitosti," dodal.
Johnson v úterý oznámil, že Británie sníží svoje emise skleníkových plynů o 78 procent do roku 2035, což zároveň označil za nejvíce ambiciózní plán na světě. V dnešním proslovu pak označil svou zemi za "Saúdskou Arábii větrné energie".
Kanadský premiér Trudeau dnes slíbil snížení emisí své země o 40 až 45 procent oproti úrovni z roku 2005 do konce tohoto desetiletí. Jeho vláda přitom původně plánovala snížit emise o 36 procent.
Čínský prezident Si ve svém vystoupení prohlásil, že Čína začne v období let 2026 až 2030 snižovat svou spotřebu uhlí. Jako cíl pro svou zemi pak vytyčil dosáhnout vrcholu v tvorbě emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060.
Takový závazek je podle něj výjimečný, protože Čína má přejít od vrcholu produkce skleníkových plynů k uhlíkové neutralitě v rekordně krátké době, tedy za 30 let.
Čínský prezident rovněž poznamenal, že rozvinuté země, které produkují velké množství skleníkových plynů již dlouho dobu, mají větší zodpovědnost provést změny svých ekonomik. Méně rozvinutým zemím by podle něj rovněž měly pomoci s přechodem na nízkoemisní provoz.
Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se ve středu dohodli, že omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dohodu ještě musí schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
včera
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
včera
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
včera
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
13. března 2026 21:22
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
13. března 2026 21:16
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
13. března 2026 19:51
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
13. března 2026 18:33
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
13. března 2026 17:13
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.
Zdroj: Libor Novák