Biden už v Bílém domě splnil řadu slibů, problémy má s migrací

Za zlepšující se epidemické i ekonomické situace si prezident držel stabilní podporu těsné většiny voličů, zásadní nevyřešenou otázkou je pro něj imigrace, kvůli níž se opakovaně dostával pod tlak.

Osud některých Bidenových plánů je nejistý, po 100 dnech jeho úřadování je však jasné, že úřad amerického prezidenta se po odchodu Donalda Trumpa dramaticky proměnil. Bílý dům znovu pořádá pravidelné tiskové konference, obsazování vládních postů se obešlo bez větších skandálů a hlava státu se nepouští do osobních konfliktů s oponenty. Jak hodnotila agentura AP, Biden možná není tolik vidět jako jeho předchůdce, za rozsah legislativních plánů si ovšem vysloužil srovnávání s reformním prezidentem Franklinem Rooseveltem.

Při nástupu do Bílého domu dával Biden jasně najevo, že nade všechny ostatní cíle řadí zkrocení koronavirové nákazy a obnovu ekonomiky. Vyzval Američany k nošení roušek na veřejnosti a sliboval, že do 100 dní od inaugurace bude opět otevřená většina základních a středních škol a že za tuto dobu se v USA vyočkuje 100 milionů dávek vakcín proti covidu-19.

Při postupném urychlování vakcinace se nakonec podařilo splnit i aktualizovaný cíl v podobě 200 milionů podaných dávek. Očkování sice v posledních dnech zpomalilo, alespoň jednu dávku ale už má za sebou naprostá většina amerických seniorů. Pokud jde o školy, hodnotí AP Bidenův slib jako "částečně splněný", přičemž podobně lze nahlížet i na celkové potlačení epidemie. Průměrné počty nových úmrtí i nákaz byly po úterku na nejnižší úrovni za posledních šest měsíců a někteří vědci spekulují o tom, že vzhledem k množství očkovaných lidí už se budou věci jen zlepšovat.

S covidem-19 souvisí i Bidenův největší legislativní úspěch, tedy schválení stimulačního balíčku v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů Kč) zahrnujícího mimo jiné peníze na očkování a otvírání škol. Kromě uvažování současné vlády o státních intervencích tato epizoda také nastínila přístup Bidena ke spolupráci s republikány v Kongresu. "Nehoní se zoufale za hlasy republikánů, kteří by ho stejně pravděpodobně nepodpořili," poznamenal nedávno komentátor webu FiveThirtyEight Perry Bacon.

Demokrati prezidentův plán protlačili Kongresem bez jediného republikánského hlasu poté, co Biden poměrně rychle odmítl výrazně štíhlejší protinávrh. Senátní obstrukce při tom obešli díky speciálnímu mechanismu pro schvalování daňových a výdajových opatření.

Nyní se spekuluje o tom, že něco podobného nastane u více než dvoubilionového zákona o investicích do infrastruktury a zelené transformaci ekonomiky, s nímž je také spojeno zvýšení firemních daní. Další plány Bidena a jeho stranických kolegů narážejí na odpor republikánů v Senátu. Ti sice nemají většinu, díky systému obstrukcí ale mohou blokovat návrhy jiné než ekonomické a personální povahy. Schválení imigrační reformy a dalších velkých iniciativ, které už prošly Sněmovnou reprezentantů, je tak v nedohlednu.

Splnění velké části Bidenových slibů však spolupráci Kongresu nevyžadovalo. Do této kategorie patří opětovné připojení USA k pařížské klimatické dohodě, uspořádání klimatického summitu, ukončení zákazu vojenské služby pro transgenderové osoby nebo prodloužení "přestávky" ve splácení studentských půjček.

Některé položky takto Bidenovi odpadly i v případě imigrace, která se nicméně pro jeho administrativu rychle stala zdrojem problémů. Nejdříve soud v Texasu zablokoval vymáhání stodenního zákazu deportací, zatímco ukončení praktiky vyhošťování nezletilých běženců bez dospělého doprovodu přispělo k přeplnění detenčních center pohraniční stráže na jihu USA. Další vlnu kritiky nedávno vyvolalo oznámení Bílého domu, že vláda letos nezvedne strop pro přijímání uprchlíků z rekordně nízké hodnoty 15.000 stanovené Trumpem.

Biden se stal prezidentem s příslibem zvrácení protiimigrační politiky svého republikánského předchůdce a nyní kvůli svému přístupu čelí výpadům republikánů, zatímco demokrati protestují proti pokračování praktik z Trumpovy éry. Nová administrativa nakonec pod jejich tlakem oznámila, že Biden uprchlický limit zvýší, což ovšem neznamená, že bude nakonec přijato výrazně více než 15.000 uprchlíků. "A Biden zatím nepředložil plán na zvládání přílivu azylantů nad rámec návrhů, aby se vynaložily miliardy dolarů na potlačení základních příčin (tohoto jevu) ve střední Americe," dodává AP.

V zahraniční politice naopak současná administrativa na tu Trumpovu v jistých ohledech navazuje. Americká diplomacie drží tvrdou linii vůči Číně a Biden pokračuje ve snaze ukončit vojenskou misi v Afghánistánu, byť termín pro dokončení stahování odsunul z 1. května na 11. září. Co je nové, je rétorika kolem transatlantických vztahů, důraz na boj proti klimatickým změnám nebo přístup k Blízkému východu. Biden oznámil ukončení podpory saúdskoarabské vojenské kampaně v Jemenu a usiluje o oživení jaderné dohody s Íránem, kterou odsuzuje Izrael.

Nový prezident za prvních 100 dní změnil mnohé, i za jeho úřadování ovšem Spojené státy přechází od jedné mimořádné události k druhé. Ani projednávání druhé ústavní žaloby na Trumpa, vývoj epidemické situace či série případů masového zabíjení, zdá se, příliš nezahýbaly s popularitou šéfa Bílého domu. Podle webu FiveThirtyEight se Bidenova podpora v průzkumech celou dobu drží okolo 54 procent.