Bloomberg odstoupil z boje o Bílý dům a podpořil Bidena

Miliardář Michael Bloomberg dnes oznámil, že končí své snahy o zisk demokratické nominace do listopadových prezidentských voleb v USA. S odkazem na vyjádření štábu jeho kampaně to uvedla agentura Reuters. V dalších bojích se přitom chystá podpořit bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

"Životaschopná cesta k nominaci již neexistuje," sdělil v prohlášení někdejší starosta New Yorku, který vynaložil na politickou reklamu v posledních měsících přes půl miliardy dolarů (11,4 miliardy korun). "Budu pracovat na tom, aby se stal dalším prezidentem Spojených států," uvedl pak na adresu Bidena, když mu vyjadřoval podporu.

Bloomberg se do nominačního klání zapojil až loni v listopadu a od té doby spustil i na americké poměry nebývale intenzivní předvolební kampaň, kterou financoval výhradně z vlastních prostředků. To mu umožnilo oslovovat voliče podle svých pravidel, nicméně řada jeho protikandidátů jej kritizovala za to, že se snaží demokratickou nominaci koupit.

Jeho podpora však od začátku letošního roku silně rostla až do chvíle, kdy se ocitl se svými soupeři v první televizní debatě v Las Vegas. Miliardář čelil četným útokům například kvůli údajně diskriminačním opatřením z doby, kdy byl starostou New Yorku a také kvůli svému postoji k ženám. Podle většiny komentátorů předvedl velice nejisté vystoupení, které poprvé otřáslo jeho raketovým vzestupem v průzkumech.

Bloomberg se nezúčastnil prvních čtyř volebních klání a svoje naděje vsadil na úspěch v takzvaném volebním superúterý, kdy se konaly primární volby ve 14 státech naráz. V těchto soubojích se rozdělovala více než třetina všech delegátů, kteří o udělení demokratické nominace rozhodují na letním sjezdu.

Miliardář však zaznamenal neuspokojivé výsledky, podle dosud sečtených a přepočítaných hlasů získal pouze 44 volitelů z 1344, o něž se v úterý bojovalo. Ještě v pondělí před začátkem hlasování přitom prohlašoval, že s kampaní hodlá pokračovat až do letního nominačního sjezdu.

"Vstoupil jsem do souboje o prezidentství, abych porazil Donalda Trumpa," uvedl Bloomberg ve vyjádření s odkazem na nynějšího prezidenta, který usiluje o znovuzvolení. "Dnes z klání odstupuju ze stejného důvodu: abych porazil Donalda Trumpa - protože je mi jasné, že kdybych v boji setrval, bylo by obtížnější tohoto cíle dosáhnout," dodal.

Bloomberg čelil od začátku své kampaně četným Trumpovým slovním útokům a prezident velice rychle okomentoval i ukončení miliardářovy kampaně. "Mohl jsme mu říct už dávno, že na to nemá a ušetřil by si miliardu dolarů, kolik to ve skutečnosti stálo. Teď bude lít peníze do kampaně ospalého Joea (Bidena) a doufat, že si zachová tvář. To nezafunguje!" napsal prezident na twitteru.

Osmasedmdesátiletý Bloomberg je jedním z nejbohatších lidí na světě. Jeho jmění pochází zejména z mediální společnosti Bloomberg, kterou založil v 80. letech 20. století. Kromě toho, že sloužil 12 let jako starosta New Yorku, se také angažoval jako štědrý dárce pro skupiny bojující proti klimatickým změnám a za striktnější kontrolu držení zbraní v USA.

Související

Camila Cabello

"My si přejeme demokracii." Celebrity oddluží floridské vězně, aby mohli volit

Miliardář a bývalý uchazeč o nominaci demokratů pro prezidentské volby Michael Bloomberg, zpěvák John Legend, hvězdný basketbalista LeBron James a mnoho dalších zaplatí dluhy za bývalé floridské vězně, aby jim umožnili v listopadu volit příštího amerického prezidenta. Dárci jsou připraveni poskytnout 20 milionů dolarů (460 milionů korun).
Michael Bloomberg

Miliardář Bloomberg dá na podporu Bidena 100 milionů dolarů

Americký miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg plánuje podpořit prezidentskou kampaň demokratického kandidáta Joea Bidena na Floridě částkou nejméně 100 milionů dolarů (2,24 miliardy korun). Dnes o tom informuje agentura Reuters. Florida je v klání o křeslo amerického prezidenta považována za jeden z klíčových států.

Více souvisejících

Michael Bloomberg Bílý dům USA Joe Biden

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 59 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy