Média: Biden vyhrál i v Arizoně, získává dalších 11 volitelů

Demokrat Joe Biden podle projekce společnosti Edison Research zvítězil i ve státě Arizona a dále tak upevnil své celkové vítězství v prezidentských volbách v USA, které mu projektují respektovaná americká média. Biden podle projekcí získal již 290 volitelů, k zisku mandátu jich potřeboval 270.

Ohledně projekcí v Arizoně panovala mezi americkými médii od minulé středy neshoda. Bidenovi do dneška přisuzovaly vítězství ve státě na jihozápadě USA jen stanice Fox News a agentura AP, ostatní tamní výsledky považovaly za příliš těsné k jednoznačnému prohlášení vítěze. Nyní však demokratovo vítězství předpokládají i velké televizní sítě jako CNN, ABC, CBS či NBC, které se spoléhají na data Edison Research. Skončilo tak období trvající déle než týden, po nějž různé americké zdroje přisuzovaly Bidenovi jiný počet volitelů.

Biden vyhrál v Arizoně jen těsně, podle dat CNN tam nyní vede o asi 11.400 hlasů, což představuje náskok 0,3 procentního bodu. Přesto si však připíše vítězství v tradiční baště republikánů, což se podařilo demokratickému prezidentskému kandidátovi teprve podruhé za sedm desítek let. Naposledy tam z demokratů vyhrál Bill Clinton v roce 1996.

CNN PROJECTION: President-elect Joe Biden wins Arizona, widening his electoral vote lead over Donald Trump https://t.co/Ux3XfkdUdN #CNNElection pic.twitter.com/tNhGAmKI81

— CNN Politics (@CNNPolitics) November 13, 2020

Arizona totiž prochází v posledních letech rozsáhlými demografickými změnami, které ve velké míře souvisejí s migrací, ať už z jiných míst USA, či ze zahraničí. V tamním nejlidnatějším okresu Maricopa, kde leží i hlavní a největší město Arizony Phoenix, nyní například žije čtvrtá nejpočetnější komunita Američanů latinskoamerického původu v USA, která je navíc průměrně mladší než na jiných místech země.

Řada amerických médií rovněž hovoří o tom, že odklon voličů od republikánů mohla zčásti způsobit roztržka prezidenta Donalda Trumpa s již zemřelým senátorem za Arizonu a republikánským uchazečem o Bílý dům z roku 2008 Johnem McCainem. Ten měl ve Washingtonu pověst válečného hrdiny, jelikož strávil pět let v severovietnamském vězení jako válečný zajatec. Trump, který se nasazení ve Vietnamu vyhnul, však McCaina před svým nástupem do Bílého domu kritizoval právě kvůli tomu, že se nechal zajmout.

Senátor pak Trumpa jako jeden z mála republikánů nepodporoval a před svou smrtí výslovně uvedl, že si jej nepřeje na svém pohřbu. Na něm přitom kromě republikána George Bushe mladšího promluvil také McCainův soupeř z voleb v roce 2008 Barack Obama. "Nikdy jsem nebyl fanouškem Johna McCaina a nikdy nebudu," řekl pak Trump po senátorově smrti. Podle některých pozorovatelů tím však zbytečně popudil řadu republikánů z Arizony, kde byl McCain velmi populární.

I přes projekce amerických médií Trump odmítá uznat předpovídanou porážku a opakovaně napadá hodnověrnost hlasování. Jeho tým podal řadu žalob, z nichž některé již soudy zamítly a jiné čekají na projednání. Žalobu podala Trumpova kampaň i v Arizoně. Právní experti ale tvrdí, že stížnosti Trumpova týmu v podstatě nemají šanci na změnu volebního výsledku.

Související

Více souvisejících

Volby USA ,  Joe Biden ,  Donald Trump ,  Prezident USA ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 3 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy