Extremisté posilují, tvrdí politolog. Rozebral proč a volá po obraně demokracie

NÁZOR - Aktuálně ústřední otázka americké politiky - která má i globální implikace - zní, zda se Republikánská strana dokáže očistit od svých nejextrémnějších elementů. V komentáři pro server Washington Post to konstatuje Fareed Zakaria, politolog z think tanku Berggruen Institute.

Odpověď, která ovlivní budoucnost demokracie

Problém je zjevně spojen s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale podle politologa je zároveň hlubší. "Stávající republikánské složení v Kongresu zahrnuje lidi, kteří trvají na tom, že volby z roku 2020 byly ukradeny, mají vazby na násilné extremistické skupiny, vezou se na antisemitismu a v minulosti propagovali ideologie QAnon," píše Zakaria. Dodává, že na úrovni jednotlivých amerických států je situace ještě horší.

Republikáni hlavního proudu tyto hlasy dlouhé roky tolerovali, konstatuje autor komentáře. Táže se, zda strana konečně dokáže najít způsob, jak je dostat pod kontrolu. Odpověď podle něj může výrazně ovlivnit budoucnost americké demokracie.

Zakaria odkazuje na práci Konzervativní strany a zrození demokracie jiného politologa, Daniela Ziblatta z Harvardské univerzity, která objasnila jeden z důvodů, proč v první polovině 20. století zůstala Velká Británie demokracií a Německo se přiklonilo k nacismu - britská konzervativní strana dokázala disciplinovat extremisty, přestože od počátku století čelila hrozbě antidemokratických elementů ve svých řadách, především severoirským radikálům.

Silná a hierarchizovaná konzervativní strana, ale nakonec zvládla tyto frakce zkrotit a stabilizovat britskou demokracii, nastiňuje politolog. Připomíná, že hlavní konzervativní síla v Německu - Německá národně lidová strana (DNVP) - byla naopak slabá, špatně organizovaná a závislá na pomoci dalších skupin, což otevřelo cestu pro nacionalistu Alfreda Hugenberga, obdobu stávajícího magnáta Ruperta Murdocha, který využil své mediální impérium a obchodní konexe k ovládnutí strany a pokusu posunout ji více doprava.     

Vnitřní boje však DNVP oslabily a mnoho jejích voličů se začalo poohlížet po krajně pravicových alternativách, například nacistické straně, parafrázuje Ziblattovy závěry Zakaria. Dodává, že Hugenberg se následně spojil s Adolfem Hitlerem v domnění, že tím získá rozhodující kontrolu nad konzervativním hnutím, a zbytek je známá historie.

"Nesrovnávám extrémní republikány a nacisty. Argumentuji, že pokud strany ztrácí schopnost hlídat své extremisty, poškodí to nejen samotnou stranu, ale také demokracii," pokračuje politolog. Varuje, že extremismus již pronikl do značné části dnešní Republikánské strany.

Zakaria odkazuje na průzkumy American Enterprise Institute, podle kterých 56 % republikánů věří, že "tradiční americký způsob života" mizí tak rychle, že může být nutná jeho záchrana silou, přičemž dalších 39 % podporuje ještě silnější názor, že za situace, kdy zvolení politici nedokážou chránit Ameriku, tak musí činit sami lidé, třeba i násilnými prostředku.

Nebezpečný experiment

To nejsou názory slučitelné s demokracií, deklaruje autor komentáře. Obává se, že Republikánská strana ztrácí kontrolu nad silami, které dlouho podporovala, a to od 80. let minulého století, jak ve své knize Mrtvá pravice připustil i David Frum, někdejší speechwriter prezidenta George W. Bushe.

V 80. letech američtí konzervativci věřili, že poprvé od dob prezidenta Franklina Roosevelta drží pevně moc a mohou anulovat dopady demokratické politiky Nového údělu a Velké společnosti, soudí Zakaria. Domnívá se, že republikánští politici ale rychle zjistili, že veřejnost je silně proti, a tak se spokojili s lhaním vlastním voličům, což ovšem vedlo k tomu, že stranu postupem času ovládl stále více frustrovaný dav.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jako příklad dává politolog snahy o zablokování federálního rozpočtu v polovině 90. let a v roce 2013 - zatímco první byla řízena stranickým ústředím a předsedou republikánského kongresmanského klubu Newtem Gingrichem, druhá vycházela z požadavku radikálů z Tea Party a ačkoliv ji předseda dolní komory, republikán John Boehner nakonec podpořil, byl radikály stejně přinucen z funkce odejít.

"V roce 2016 se Republikánská strana nedokázala spojit k porážce a zapuzení Trumpa," píše Zakaria. Důvod vidí v tom, že stranická hierarchie pozbyla vlivu, další prezidentští uchazeči jako Ted Cruz a Marco Rubio nadbíhali Trumpovým příznivcům, aby si je nerozhněvali, a tak Trumpa odsoudilo jen několik republikánů, například Mitt Romney, kterých ale bylo málo a navíc vystoupili pozdě.

Americké politické strany jsou dnes nebezpečně slabé, míní autor komentáře. Připomíná, že dříve vybíraly prezidentské kandidáty a před svou volbu postavily veřejnost, zatímco nyní jsou to primárně voliči - často radikálnější než stranické vedení -, kdo si nárokuje tuto klíčovou funkci. V minulosti strany pevně ovládaly financování volebních kampaní, ale v současnosti, díky četným rozhodnutím Nejvyššího soudu, mají mnohem větší finanční vliv vnější skupiny, dodává politolog.

Tato situace brání Republikánské straně ve zkrocení svých nejradikálnějších elementů a přestože si někteří myslí, že k tomu mohou vést volební propady, nesmíme zapomínat, že Trump sice loni prohrál, ale pro jiné republikány nebyl rok 2020 špatný, konstatuje Zakaria. Poukazuje, že strana těsně přišla o většinu v Kongresu, avšak v jednotlivých státech si vedla dobře, byť nezřídka díky omezování možnosti volit a účelovému překreslování volebních obvodů.

Evropské strany nebyly zatím uchváceny radikálními silami, protože mají silnější vnitřní strukturu, ale i tak oslabují, uvádí politolog. Podotýká, že všudypřítomný je také trend decentralizace médií, v jehož důsledku je stále těžší extrémní hlasy izolovat. "Posouváme se do světa, kde mají demokracie stále méně a méně strážců. Pokud si to neuvědomíme, nastupujeme nový a nebezpečný experiment s vládnutím," uzavírá Zakaria.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) extremismus demokracie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 17 minutami

před 29 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina hlásí odražení ruských útoků u 14 obcí na východě země

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den ruské útoky poblíž 14 obcí ve východoukrajinské Doněcké oblasti, vyplývá z pravidelné ranní operační svodky ukrajinského generálního štábu. Ruská invazní armáda podle něj soustředí své úsilí především na útočné akce ve směru na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Novopavlivku.

Aktualizováno před 1 hodinou

Mrazivé počasí

Počasí: Teploty po ránu klesly hluboko pod nulu, na Kvildě naměřili minus 29

Na většině míst Česka dnes po ránu silně mrzlo. Zejména na místech se sněhovou pokrývkou teploty padaly i pod minus 15 stupňů Celsia. Na stanici Perla poblíž Kvildy na Prachaticku naměřili meteorologové minus 29,8 stupně Celsia. Rekordy pro dnešní den ale nepadly. Mráz výrazně neovlivnil dopravu v ČR, na některých místech se ale může tvořit námraza či náledí. Řidiči by proto měli být velmi opatrní. Hlavní tahy jsou většinou suché.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Při silném zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, zemřelo přes 200 lidí (6. února 2023).

Mimořádná zpráva Ničivé zemětřesení zasáhlo Turecko a Sýrii. Následky jsou katastrofální, zemřely stovky lidí

Turecko a Sýrii dnes nad ránem zasáhlo ničivé zemětřesení, které si vyžádalo nejméně 568 mrtvých. Bilance se zvýšila poté, co ji aktualizoval turecký vicepremiér Fuat Oktay, a pravděpodobně dále poroste. Zraněných jsou tisíce. Prioritou je nyní vyprostit lidi zasypané sutinami, poničeny jsou v obou zemích desítky budov. Záchranné týmy bojují s deštěm a sněhem při hledání přeživších v troskách. Různé země přicházejí s nabídkami pomoci.

před 2 hodinami

Dívky, ilustrační fotografie

Jak si najít přátele? Mladí lidé používají jiné metody, než jejich rodiče

Navazování přátelství může být v dospělosti těžké samo o sobě, v posledních letech to ale bylo obzvlášť obtížné pro generaci mladých lidí ve věku, kdy ukončovali studia a nastupovali do svého prvního zaměstnání. Zatímco dříve byla práce a kancelář jedno z nejčastějších míst, kde si lidé nacházeli přátele, mnozí mladí o tuto možnost přišli s tím, jak firmy přecházely na práci z domova. 

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Grammy 2023: Rekordmankou v historii hudebních cen Grammy se stala zpěvačka Beyonce, která na letošním slavnostním udílení cen v Los Angeles obdržela svůj 32. zlatý gramofon. Ikona R&B tak překonala 26 let starý rekord britského dirigenta maďarského původu George Soltiho, který jich za celou svou kariéru získal 31.

Hudební ceny Grammy ovládla Beyoncé, pokořila historický rekord

Rekordmankou v historii hudebních cen Grammy se stala jednačtyřicetiletá zpěvačka Beyoncé, která na letošním slavnostním udílení obdržela svůj 32. zlatý gramofonek. Ikona R&B tak překonala 26 let starý rekord britského dirigenta maďarského původu George Soltiho, který jich za celou svou kariéru získal 31. Zpěvák Harry Styles zvítězil v prestižní kategorii album roku, rapperka Lizzo získala ocenění za nahrávku roku. Objevem roku je Samara Joy a cenu za skladbu roku si odnesla 73letá bluesová zpěvačka Bonnie Raittová.

před 3 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Oleksij Reznikov (vpravo)

Reznikov končí jako ukrajinský ministr obrany, nahrazuje ho Budanov

Oleksij Reznikov končí podle agentury Reuters jako ukrajinský ministr obrany. Střídá ho dosavadní náčelník vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Reznikov, jehož úřad nedávno zasáhl korupční skandál, převezme ministerstvo pro strategický průmysl. K výměně na klíčovém ministerském postu dochází v kritickém období, kdy se očekává rozsáhlá ruská ofenziva.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Olaf Scholz

Scholz: Zbraně ze Západu by neměly být použity mimo Ukrajinu, Zelenskyj souhlasí

S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským panuje shoda na tom, že zbraně dodané Západem by neměly být použity k útoku na ruské území. V rozhovoru pro týdeník Bild am Sonntag to uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Server The Kyiv Independent mezitím napsal, že o dodávkách vojenské pomoci Ukrajině uvažuje i Izrael. Byl by to obrat v jeho dosavadním postoji.

včera

Policie na Slovensku viní Čecha z napadení několika žen

Osmačtyřicetiletý Čech Martin T. čelí na Slovensku obvinění z napadení několika žen, za což mu v případě odsouzení hrozí až osm let za mřížemi. V tiskové zprávě to dnes uvedla slovenská policie. Muže, který je podezřelý mimo jiné ze sexuálního násilí, vyhrožování a výtržnictví, podle ní v sobotu zadržela česká policie. Už v minulosti byl trestán.

Zdroj: ČTK

Další zprávy