Koronavirus ukončí éru neoliberalismu? Volný trh nás nespasí, tvrdí profesor

Krize vyvrací Reaganovo motto

Stoupenci neoliberalismu a konzervativní ekonomové v posledních desetiletích tvrdí, že trh dokáže vyřešit téměř každý problém, kterému společnost čelí, připomíná akademik. "Vláda není řešením našeho problému, vláda je problém," cituje slavný inaugurační projev amerického prezidenta Ronalda Reagana z ledna 1981, který navazoval na politiku britské premiérky Margareth Thatcherové.

Uvedený princip je od té doby motorem vnitřní politiky ve Spojených státech, Evropě i většině rozvojových zemí, upozorňuje profesor. Dodává, že více než generaci žijeme ve světě, který lze označit za neoliberální.

Současná zdravotní krize ale podle sociologa ukazuje opak, protože velké podniky - od aerolinek po energetiku - se obracejí na vlády s žádostí o finanční podporu, malé formy doslova žadoní o bezúročné půjčky, daňové úlevy a otevřené finanční dotace a banky v obavě z úvěrové krize chtějí těžit z nižších úrokových sazeb nastavených centrálními bankami.

"Těžko si představit, kde by byly hluboce zadlužené evropské země a firmy bez nedávných masivních zásahů Evropské centrální banky do (prodeje) státních a firemních dluhopisů," pokračuje Duina. Dodává, že ohromný propad na akciových trzích nutí všechny vzhlížet záchranným opatřením vlád a EU, nikoliv k soukromému sektoru, navíc jsou to vlády, nikoliv soukromé společnosti, kdo koordinuje zdravotnickou odpověď na aktuální krizi.  

Ve Spojených státech se pozornost zaměřuje na státní a federální úřady, v Evropě na místní a unijní úřady, deklaruje sociolog. Podotýká, že také v Číně, Jižní Koreji, Japonsku, Singapuru a dalších asijských zemích jsou to opět vlády, nikoliv soukromé firmy, které mobilizují k řešení problému.

"Státy, nikoliv trhy jsou zdrojem řešení," pokračuje profesor. Netvrdí sice, že farmakologické firmy a další ekonomičtí aktéři nakonec také neprokážou svou užitečnost, především pokud jde o vývoj vakcíny a léků na covid-19, ale situace podle něj ukazuje, jak se mýlili ti, kteří považovali větší pomoc vlády ekonomice a společnosti obecně za nedůležitou.

Koronavirová krize jasně demonstruje, že i ty nejsilnější soukromé firmy jsou zranitelné a že trhy ze své podstaty postrádají koordinační schopnost potřebou k řešení krizí, deklaruje Duina. Připomíná, že lidé se obracejí na veřejné činitele, nikoliv na manažery a ředitele soukromých společností.

Krátká paměť

Předchozí krize, jako ta finanční v letech 2007-2008, ukázala podobnou věc, protože i tehdy přišlo řešení ze strany státu, uvádí sociolog. Doufá, že až se svět dostane z aktuální krize, tato lekce nebude zapomenuta. "Paměť je ale krátká a mnozí budou inklinovat k návratu k zavedenému paradigmatu," píše Duina. Přesně to se podle něj stalo po roce 2008, kdy došlo k oslabení mnoha klíčových vládních iniciativ a bankám se nakonec podařilo snížit regulaci, které jsou vystaveny.  

Tentokrát je třeba jednat jinak a připustit, že i v dobrých dobách jsou trhy křehké, nabádá profesor. Doporučuje proto s předstihem posilovat státní struktury, programy a fondy pro výzvy, které nevyhnutelně přijdou, a koncipovat je dlouhodobě.

Kupříkladu podpora v nezaměstnanosti by měla být nastavena na velké krize, které trvají spíše roky než měsíce, a poskytovat dávky, které se blíží plné mzdě, nebo se z nich dá alespoň vyžít, nabádá sociolog. Soudí, že by měla být zavedena i štědrá nemocenská podpora.

Vládní úřady by měly v dobrých dobách navázat silné partnerství se soukromým sektorem, aby se připravily na koordinovanou akci v dobách krize, domnívá se akademik. To by podle něj mělo zahrnovat rekvalifikační programy, které poskytují přímé státní pobídky pro zaměstnavatele, aby přijímali nezaměstnané, stejně jako praktické programy pro vysokoškolské studenty, které by sponzoroval stát, což úspěšně funguje například ve Francii a Dánsku.

Je nutné výrazně posílit kapacitu klíčových vládních úřadů, které řeší například nezaměstnanost, aby dokázaly zvládat prudký nárůst žádostí v krizi, nikoliv pouze za běžné situace, domnívá se Duina. Stejně tak volá po revizi a zlepšení postupů, podle kterých se vyrábějí a distribuují klíčové zásoby v době krize.  

Regulace by měla přimět komerční společnosti i neziskové organizace, aby si vytvářely rezervy zdrojů pro špatné časy, které mohou trvat dlouhé měsíce, doporučuje sociolog. Konstatuje, že například provozovatelé pečovatelských domů či fast-foodové řetězce by měly povinně přispívat do společného pojištění, které by jim v případě drtivého propadu umožnilo udržet provoz více než měsíc.

Stejně tak je podle profesora žádoucí lepší mezinárodní spolupráce. "Jedno z velkých ponaučení vyplývající z pandemie covid-19 zní, že kolektivní akce je jediná věc, která oživí ekonomiky a zadrží virus," píše Duina. Nevěří, že takové akce je schopen sám trh.