Křesťané v USA se bouří. Vadí jim rozhodnutí soudu o hnutí LGBT

Nejvyšší soud rozhodl o zákazu diskriminace LGBT na pracovištích v poměru 6-3. Učinil tak na základě znění federálního zákona zakazujícího plošnou diskriminaci na pracovištích v závislosti na pohlaví, jež se dle něj vztahuje i na sexuální orientaci nebo genderovou identitu.  

Za finálním rozsudkem stojí převážně soudci, kteří představují u Ústavního soudu republikánskou většinu, přičemž právě republikáni bývají v pohledu na LGBT spíše konzervativní. Pozitivního ohlasu se tomuto usnesení dostalo i u většiny Američanů. 

Přesto tento nový plošný zákaz rozpoutal řadu pobouření mezi náboženskými skupinami, zvláště mezi konzervativními křesťany. Ti se obávají, že by rozsudek mohl mít negativní dopad na jejich svobodu vyznání nebo na věřící zaměstnavatele jako na příklad v náboženských školách nebo nemocnicích. 

Předseda komise pro etiku a náboženskou svobodu spadající pod Southern Baptist Convention, Russell Moore, otevřeně prohlásil, že usnesení soudu napadá právo zaměstnavatelů, jednat v souladu se svou vírou. Pohled baptistů zastávají i evangelíci, kteří odmítají, aby jakékoli křesťanské organizace byly nuceny najímat lidi, kteří odporují biblickým kázáním. 

Někteří dokonce zpochybňují jmenování soudce Neila M. Gorsucha učiněné prezidentem Trumpem jako představitele sociálního konzervatismu v řadách Ústavního soudu. Profesor teologie Andrew Walker a konzervativní komentátor Erick Erickson v této souvislosti zpochybnili argument některých Trumpových příznivců, že ho jisté náboženské skupiny podpoří u voleb právě díky jmenování zmíněného soudce Gorsucha. 

To, že rozsudek přednesený Gorsuchem postrádá reflexi otázek svobodného vyznání, netvrdí jen určité náboženské komunity, ale i právní experti. Ústavní soud přitom jednal na základě přednesení dvou případů. Ani jedna z právních stran však neargumentovala na základě náboženských přesvědčení.

Tato námitka byla vznesena u soudu nižší instance, a to majitelem pohřební služby, který s touto argumentací neobstál a v rámci svého odvolání k Ústavnímu soudu již zákonem o obnovení náboženské svobody neargumentoval. 

Gorsuch se ve většinovém usnesení soudu k otázce svobody vyznání vyjádřil slovy:

,,Naše povinnost, dodržet slib o zachování svobodného náboženského vyznání, který je zakořeněn v naší Ústavě, je nám velmi dobře znám. Jeho garance tvoří jádro pluralismu naší společnosti. Přesto nejsou obavy o to, že by článek VII antidiskriminačního zákona mohl náboženskou svobodu narušit, ničím novým. [...] A přesto, že někteří zaměstnavatelé by v některých případech mohli tento argument využít, kde by si jistě zasloužil odpovídající pozornost, takovouto námitku tu před námi dnes ani jeden ze zaměstnavatelů nevznesl.“

Bývalý prezidentský kandidát, zároveň první homosexuální prezidentský kandidát v historii Spojených států, Pete Buttigieg (37), v tomto usnesení vidí důležitý krok, jak pro LGBT komunitu, tak pro Spojené státy. Ve svém rozhovoru pro CNN například uvedl, že na základě tohoto rozhodnutí, by měl prezident Trump zrušit i jím vydaný zákaz o přijímání transsexuálů do armádních složek. 

Stejně tak se Buttigieg vyjádřil k dalším oblastem, které jsou stále problémové a vyžadují stejnou pozornost jako diskriminace na pracovištích. Dle něj se jedná na příklad o adopci dětí homosexuálními páry nebo léčbu homosexuality konverzní terapií.