Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů v Torreónu

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Projevu mexického prezidenta naslouchal čínský velvyslanec, podle kterého jsou dnes obě země strategickými partnery. Podle statistických údajů je Čína druhým největším obchodní partnerem Mexika a objem vzájemného obchodu dosahuje 90 miliard dolarů (1,9 bilionu korun).

V Mexiku se na konci 19. a začátku 20. století usadil výrazný počet čínských pracovníků. Z nich mnozí pracovali na budování a provozu železnice a v dalších odvětvích. V Torreónu, jež bylo významným železničním centrem, se nacházela jedna k nejvýznamnějších čínských komunit. Část Číňanů do Mexika přišla, protože Spojené státy v roce 1882 vydaly zákon, jenž výrazně ztěžoval a v mnohých případech znemožňoval příchod čínských pracovníků na americké území.

Masakr v Torréonu se stal na počátku mexické revoluce, jež vypukla v roce 1910 a trvala zhruba deset let. V polovině května 1911 se města, které bylo klíčové pro kontrolu železnice směrem na Spojené státy, zmocnily oddíly hlásící se k revolučním silám. Ty také provedly ve dnech 13. až 15. května masakr Číňanů. Pád města hrál roli v osudu mexického prezidenta Porfiria Díaze, který krátce na to rezignoval a odešel do emigrace.