Prezident Spojených států Donald Trump dnes vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA. Učinil tak krátce poté, co Čína ohlásila nová cla na americké zboží.
"Naše skvělé americké firmy mají tímto nařízeno okamžitě začít hledat alternativu k Číně, včetně přesunu svých podniků domů a výroby svých produktů v USA," napsal Trump na svém twitterovém účtu. "Čínu nepotřebujeme," uvedl rovněž.
Americká obchodní komora Trumpův postoj odmítla a vyzvala USA a Čínu k rychlému dosažení obchodní dohody. "Ačkoli sdílíme prezidentovu frustraci, věříme, že správnou cestou vpřed je pokračující konstruktivní dialog," uvedla. Národní svaz maloobchodu (NRF) označil odchod amerických maloobchodníků z Číny za nerealistický.
Podle agentury Reuters nemůže Trump americké firmy zákonnými prostředky k bezprostřednímu odchodu z Číny přinutit. Prezident ve svých tweetech neupřesnil, jak hodlá v této záležitosti postupovat. Napsal nicméně, že ještě dnes představí reakci na nová čínská cla.
Podle odborníků by sice Trump k omezení aktivity amerických podniků v Číně mohl využít změny v daňové politice či sankce, přerušení obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa by však trvalo řadu let a jeho dopad na globální hospodářství by byl velmi tvrdý.
Nejefektivnější možností by podle odborníků pro Trumpa bylo omezit vládní nákupy u amerických firem s podnikatelskými aktivitami v Číně. To by zasáhlo například společnosti Boeing, General Motors či Apple, které jsou velkými dodavateli americké vlády a zároveň mají rozsáhlé podnikatelské zájmy v Číně, píše Reuters.
Podle bývalého vysokého činitele amerického ministerstva obchodu Billa Reinsche by nicméně snaha přinutit americké podniky opustit Čínu nedávala ekonomický smysl. "Nemůžeme být tržní ekonomikou a dělat něco takového," uvedl Reinsch.
Řada amerických podniků již dříve začala některé aktivity z Číny dobrovolně přesunovat kvůli rostoucím nákladům na pracovní sílu. Některé firmy, jako například General Motors, však mají v Číně rozsáhlé výrobní aktivity zásobující čínský trh a vzhledem k velikosti čínské poptávky by se stavěly proti jejich uzavření, upozornil Reinsch.
Čína dnes oznámila dodatečná cla ve výši pět a deset procent na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu Kč). Krok Pekingu je reakcí na americká cla na čínské zboží, která Trump ohlásil na počátku srpna.
Oznámení nových čínských cel vedlo k poklesu na akciových trzích, který se po Trumpových výrocích výrazně prohloubil. Dow Jonesův index, jenž zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, kolem 20:20 SELČ ztrácel téměř dvě procenta na 25.740 bodů.
Část nových čínských cel vstoupí v platnost 1. září, zbytek 15. prosince. Trump na počátku srpna oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů Kč). Později Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) uvedl, že u některého zboží bude zavedení cla odloženo na 15. prosince.
Celní válka mezi USA a Čínou začala již v loňském roce. Washington se pomocí cel snaží přímět Peking ke změně obchodních praktik a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA. Poradce Bílého domu Peter Navarro dnes uvedl, že obchodní rozhovory s Čínou budou pokračovat za zavřenými dveřmi. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že obchodní válka s Čínou nezpůsobí růst cen či zpomalení ekonomiky ve Spojených státech.
Hospodářský růst v USA podle Navarra brzdí americká centrální banka (Fed), kterou prezident Trump ostře kritizuje kvůli její neochotě k výraznějšímu snižování úrokových sazeb.
Související
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , Čína , clo
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
před 1 hodinou
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
před 2 hodinami
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
před 3 hodinami
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
před 3 hodinami
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
před 4 hodinami
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 6 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
včera
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.
Zdroj: Libor Novák