Prezident Spojených států Donald Trump dnes vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA. Učinil tak krátce poté, co Čína ohlásila nová cla na americké zboží.
"Naše skvělé americké firmy mají tímto nařízeno okamžitě začít hledat alternativu k Číně, včetně přesunu svých podniků domů a výroby svých produktů v USA," napsal Trump na svém twitterovém účtu. "Čínu nepotřebujeme," uvedl rovněž.
Americká obchodní komora Trumpův postoj odmítla a vyzvala USA a Čínu k rychlému dosažení obchodní dohody. "Ačkoli sdílíme prezidentovu frustraci, věříme, že správnou cestou vpřed je pokračující konstruktivní dialog," uvedla. Národní svaz maloobchodu (NRF) označil odchod amerických maloobchodníků z Číny za nerealistický.
Podle agentury Reuters nemůže Trump americké firmy zákonnými prostředky k bezprostřednímu odchodu z Číny přinutit. Prezident ve svých tweetech neupřesnil, jak hodlá v této záležitosti postupovat. Napsal nicméně, že ještě dnes představí reakci na nová čínská cla.
Podle odborníků by sice Trump k omezení aktivity amerických podniků v Číně mohl využít změny v daňové politice či sankce, přerušení obchodních vztahů mezi dvěma největšími ekonomikami světa by však trvalo řadu let a jeho dopad na globální hospodářství by byl velmi tvrdý.
Nejefektivnější možností by podle odborníků pro Trumpa bylo omezit vládní nákupy u amerických firem s podnikatelskými aktivitami v Číně. To by zasáhlo například společnosti Boeing, General Motors či Apple, které jsou velkými dodavateli americké vlády a zároveň mají rozsáhlé podnikatelské zájmy v Číně, píše Reuters.
Podle bývalého vysokého činitele amerického ministerstva obchodu Billa Reinsche by nicméně snaha přinutit americké podniky opustit Čínu nedávala ekonomický smysl. "Nemůžeme být tržní ekonomikou a dělat něco takového," uvedl Reinsch.
Řada amerických podniků již dříve začala některé aktivity z Číny dobrovolně přesunovat kvůli rostoucím nákladům na pracovní sílu. Některé firmy, jako například General Motors, však mají v Číně rozsáhlé výrobní aktivity zásobující čínský trh a vzhledem k velikosti čínské poptávky by se stavěly proti jejich uzavření, upozornil Reinsch.
Čína dnes oznámila dodatečná cla ve výši pět a deset procent na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do země dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,75 bilionu Kč). Krok Pekingu je reakcí na americká cla na čínské zboží, která Trump ohlásil na počátku srpna.
Oznámení nových čínských cel vedlo k poklesu na akciových trzích, který se po Trumpových výrocích výrazně prohloubil. Dow Jonesův index, jenž zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, kolem 20:20 SELČ ztrácel téměř dvě procenta na 25.740 bodů.
Část nových čínských cel vstoupí v platnost 1. září, zbytek 15. prosince. Trump na počátku srpna oznámil, že Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů Kč). Později Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) uvedl, že u některého zboží bude zavedení cla odloženo na 15. prosince.
Celní válka mezi USA a Čínou začala již v loňském roce. Washington se pomocí cel snaží přímět Peking ke změně obchodních praktik a ke snížení čínského přebytku v obchodování s USA. Poradce Bílého domu Peter Navarro dnes uvedl, že obchodní rozhovory s Čínou budou pokračovat za zavřenými dveřmi. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že obchodní válka s Čínou nezpůsobí růst cen či zpomalení ekonomiky ve Spojených státech.
Hospodářský růst v USA podle Navarra brzdí americká centrální banka (Fed), kterou prezident Trump ostře kritizuje kvůli její neochotě k výraznějšímu snižování úrokových sazeb.
Související
Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí
Rusko poprvé reagovalo na Trumpovo rozhodnutí pozastavit nové sankce
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Operace by bez ní nebyly možné. Anestezie se úspěšně používá již 180 let
před 3 hodinami
Senátní volby vyhrála opozice v čele se Starosty. ANO na celé čáře pohořelo
před 4 hodinami
V Česku se opět objevily kojenecké výživy, v nichž může být nebezpečný toxin
před 4 hodinami
Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině
Aktualizováno před 5 hodinami
Češi měli poslední šanci ovlivnit složení Senátu. Druhé kolo voleb skončilo
před 6 hodinami
Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí
před 7 hodinami
Ministerstvo vysvětlilo, jak je to s barvami obálek ve druhém kole senátních voleb
před 8 hodinami
Rusko poprvé reagovalo na Trumpovo rozhodnutí pozastavit nové sankce
před 8 hodinami
V Evropě se dá lyžovat už v říjnu. Alpská sezóna začíná, počasí tolik nepřeje
před 9 hodinami
Zemřel známý fejetonista Rudolf Křesťan
před 10 hodinami
Trump zablokoval část nových protiruských sankcí. Udělal to prý v zájmu USA
před 12 hodinami
Počasí o víkendu oteplení nepřinese, místy naopak zaprší
včera
Zachariová přiznala, že advokátní zkoušky nikdy nesložila. Trump ji vyhodil
včera
Trump odmítl, že by on či Musk Ukrajině vypnuli Starshield
včera
Zelenskyj si na summitu EU rýpnul do Trumpa. Evropské státníky označil za "skutečné lídry"
včera
Atlantic: Ukrajina spustí novou operaci, proti ruským letištím pošle drony naváděné AI
včera
VIDEO: Tesla představila v dechberoucí ukázce první létající automobil
včera
Starshield platíme, tak zrušte jeho omezení Ukrajině, vyzvalo Německo
včera
EU nehodlá zrušit žádné protiruské sankce, dokud Moskva neukončí válku, varuje von der Leyenová
včera
Příkaz k omezení vojenského satelitního systému Starshield přišel přímo z Bílého domu
Agentura Reuters zveřejnila výsledky vyšetřování, podle nichž příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield vzešel přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu přišlo v období silného tlaku na zastavení ukrajinských útoků na ruské ropné rafinérie.
Zdroj: Libor Novák