Počet bělochů v USA klesá, boom zaznamenali Hispánci, ukazuje sčítání

Kromě vhledu do měnící se americké demografie poslouží nové údaje také k překreslení volebních obvodů, což by mohlo zamíchat mocenskou rovnováhou ve Washingtonu i v jednotlivých státech, píše agentura AP.

Podíl bělošské populace v USA klesl z 63,7 procenta v roce 2010 na 57,8 procenta v roce 2020, tedy nejnižší úroveň, jakou statistický úřad kdy zaznamenal. Za poklesem přitom stojí menší porodnost bělošských žen oproti ženám latinskoamerického či asijského původu. Klesl i absolutní počet bělochů - z 196 milionů v roce 2010 na loňských 191 milionů.

Běloši jsou stále nejpočetnějším etnikem na úrovni celých Spojených států, přestalo to však platit v nejlidnatější Kalifornii, kde se za poslední desetiletí stali největším etnikem Hispánci. Jejich podíl na tamním obyvatelstvu vzrostl z 37,6 na 39,4 procenta. Za bělocha se tam v roce 2010 prohlásilo 40,1 procenta lidí, loni pak 34,7 procenta. Kalifornie se tak připojila k Havaji, Novému Mexiku a federálnímu okrsku kolem Washingtonu District of Columbia, kde nebyli běloši dominantním etnikem již dříve.

Podle některých demografů se bělošská populace zřejmě nezmenšuje, její úbytek ve statistikách ale přičítají tomu, že se stále více lidí hlásí k více etnikům. Počet lidí, kteří ve formulářích uvedli příslušnost ke dvěma či více etnikům, se za deset let více než ztrojnásobil, z devíti milionů osob v roce 2010 na 33,8 milionu v roce 2020.

Výrazný boom zaznamenala hispánská populace, za desetiletí se zvětšila téměř o čtvrtinu na 62,1 milionu osob v roce 2020. Téměř polovina veškerého populačního růstu přitom pochází od této etnické skupiny. Údaje "ukazují, že latinskoamerická komunita je obrovskou a rostoucí součástí budoucnosti našeho státu," řekl Thomas Saenz z organizace MALDEF hájící občanská práva Hispánců v USA.

Američané se také stále více přesouvají na jih a západ země na úkor středozápadu a severovýchodu USA, kde obyvatel ubývá. Téměř veškerý nárůst populace za posledních deset let vykazovala města nebo jejich okolí. V asi 80 procentech všech městských oblastí vzrostl počet obyvatel, povětšinou v důsledku toho, že se do nich stěhovali lidé z venkovských okresů.

Vzhledem ke klesající porodnosti ubyl poměr dětí na celkovém počtu obyvatel a vzrostl podíl dospělých. Lidé nad 18 let věku tvoří tři čtvrtiny celkové populace USA.

Počty dětí přitom vzrostly ze všech etnických skupin jen mezi Hispánci, Asiaty a osobami, jež se hlásí ke dvěma či více etnikům. "Hodně těchto mladých minorit je důležitých pro náš budoucí růst, nejen co se týče dětské populace, ale také budoucí pracovní síly," řekl William Frey z analytického střediska Brookings Institution.

Ve čtvrtek zveřejněná data poslouží jako základ pro překreslení hranic 429 obvodů pro volby do Sněmovny reprezentantů ve 44 státech a téměř 7400 státních volebních okrsků napříč USA. Oficiálním cílem procesu, který se koná jednou za desetiletí právě po zveřejnění nových demografických dat, je zajistit, aby měly volební obvody zhruba stejný počet obyvatel.

Navrhování hranic obvodů však mají v řadě států na starosti orgány kontrolované zástupci vládnoucí strany. Republikáni i demokraté se tak budou snažit využít možnosti překreslit obvody tak, aby nové hranice zahrnuly co nejvíce jejich příznivců, nebo naopak například rozdělily silnou voličskou základnu druhé strany. Cílem je, aby strany pro svoje kandidáty získaly strukturální výhodu do budoucích let.

Tyto stranické manipulace s tvarem obvodů, nazývané gerrymandering, by přitom mohly výrazně promluvit do rovnováhy sil na federální i státní úrovni. Republikáni potřebují k ovládnutí Sněmovny získat ve volbách v roce 2022 pouhých pět křesel, což je počet, který by jim šikovně navržené hranice volebních obvodů mohly zajistit, píše AP. Stejně jako v roce 2010 přitom republikáni budou moci proces navrhování obvodů ovlivnit do větší míry než demokraté.

Sčítání lidu a následné překreslení volebních obvodů do Sněmovny reprezentantů každých deset let přikazuje americkým úřadům ústava. Loňské sčítání přitom bylo jedno z nejobtížnějších, protože do něj zasáhla pandemie covidu-19 i snahy o politické vměšování ze strany administrativy tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. AP rovněž poznamenává, že většina dat nasbíraných statistickým úřadem je platná k loňskému dubnu a nepromítá se v nich proto úmrtí téměř 620.000 lidí po nákaze koronavirem.