Přes 700 mrtvých a téměř 3 tisíce zraněných. Počet obětí zemětřesení na Haiti prudce stoupá

Počet mrtvých po sobotním zemětřesení na Haiti vzrostl na 724, zraněno je až 2800 lidí. S odvoláním na místní civilní obranu to dnes uvedla agentura AFP. Dosud agentury informovaly o 304 mrtvých a nejméně 1800 zraněných.

Počty ale zřejmě porostou, otřesy měly sílu 7,2 stupně, a zničily tak stovky budov. Záchranáři dál v troskách pátrají po obětech či přeživších. Práci jim začátkem týdne zřejmě zkomplikuje tropická bouře Grace, která postupuje Karibikem a i na Haiti by mohla přinést vydatné srážky a silný vítr.

Nejhůře zasažen sobotním zemětřesením byl jihozápad Haiti, kde se podle Červeného kříže zřítily domy, mosty i kostely v době konání ranních mší. Poškozeny byly i silnice a také některé nemocnice.

Státy z regionu už na Haiti posílají humanitární pomoc, kromě potravin také léky či zdravotnický materiál, včetně například roušek kvůli pandemii covidu-19. Mnozí ale potřebují i psychickou pomoc, protože někteří přišli o své blízké nebo o střechu nad hlavou při ničivém zemětřesení, které tuto nejchudší zemi západní polokoule s 11 miliony obyvatel postihlo v roce 2010. Tehdy zemřelo na 300.000 lidí.

Sobotní zemětřesení udeřilo na Haiti kolem 08:30 místního času (14:30 SELČ). Ohnisko bylo v hloubce asi deseti kilometrů a epicentrum asi 150 kilometrů západně od metropole. Otřesy byly cítit i v sousední Dominikánské republice, která s Haiti leží na stejném ostrově, a také na Kubě. Během dne následovalo několik menších otřesů, jeden z nich o síle 5,9 stupně.

Civilní ochrana uvedla, že do nemocnic stále přivážejí další zraněné, vyproštěné z trosek. Uvedla také, že zničeno bylo přes 1000 domů, několik kostelů, dva hotely a tři školy. Premiér Ariel Henry už v sobotu vyhlásil na měsíc stav nouze. "Máme informaci, že místní nemocnice, zvláště ta ve městě Les Cayes, jsou zahlceny zraněnými," uvedl Henry, který zemi vede po červencové vraždě prezidenta Jovenela Moïseho. 

Související

Hasiči, ilustrační fotografie.

Dva čeští hasiči, kteří pomáhali na Haiti, se vrátili do Česka

Do Česka se vrátila ze zemětřesení postiženého Haiti dvojice hasičských expertů. Více než dva týdny byli součástí mezinárodního týmu, který pomáhal určit stav veřejných budov v zasažených oblastech nebo prověřoval funkčnost nemocnic. O návratu českých oborníků dnes na twitteru informoval Hasičský záchranný sbor ČR.
Haiti, ilustrační fotografie.

Na Haiti potřebují humanitární pomoc čtyři miliony lidí

Po zemětřesení na Haiti z poloviny tohoto měsíce potřebují humanitární pomoc přes čtyři miliony lidí, z toho zhruba polovina jsou děti, uvedla ve středu mezinárodní organizace Akce proti hladu (ACF). Zástupce OSN na Haiti požádal mezinárodní společenství, aby této karibské zemi poskytlo na urgentní humanitární pomoc 187 milionů dolarů (asi 4,1 miliardy Kč), informovala agentura Europa Press.

Více souvisejících

Zemětřesení na Haiti Haiti Zemětřesení

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy