Průzkumy favorizují Bidena, Trump ale ztrácel i před čtyřmi lety

Průzkumy ovšem nelze brát jako spolehlivou předpověď výsledku skutečného hlasování, což koneckonců potvrdila minulá volba nejvyššího představitele USA.

V polovině října 2016 ukazovala celostátní čísla několikabodové vedení tehdejší demokratické kandidátky Hillary Clintonové, pro kterou se čtyři týdny před termínem voleb situace rýsovala velmi nadějně i v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu. Ve všech třech státech ale nakonec těsně prohrála a k překvapení mnohých mohl slavit Trump.

Biden se v posledních dnech zdá být v ještě lepší pozici, než v jaké byla před čtyřmi lety Clintonová. Napříč USA měl v sondážích navrch už zhruba o deset procentních bodů a podle některých výsledků by mohl pomýšlet na vítězství i v takové baště republikánů, jakou je Texas. Deník The New York Times uvádí, že Bidenovi by na zisk většiny volitelských hlasů bohatě stačilo zvítězit jen v těch státech, kde mu průzkumy přisuzují tříbodové nebo větší vedení.

Jenže všichni mají na paměti rok 2016 a proto není nouze o pochybnosti a otázky kolem důvěryhodnosti průzkumů. Prezident Trump se alespoň na twitteru k věci staví jasně a opakovaně si stěžuje na "falešné průzkumy".

Experti na mapování voličských preferencí podotýkají, že předvolební sondáže nefungují jako predikce konečných výsledků. "Průzkumy jsou obrázkem z jistého času, který zachycuje, co si veřejnost myslí nebo co cítí v daném momentě, kdy shromažďujete data. (...) I když autoři udělají všechno dokonale, (voliči) mohou změnit názor," řekla nedávno stanici BBC Courtney Kennedyová ze sociologického ústavu Pew Research Center.

Klíčem k úspěchu je při dotazování správně vyvážit počty lidí z různých demografických skupin a také najít voliče, kteří se plánují hlasování zúčastnit. Americké agentury pak vybraným respondentům po telefonu nebo prostřednictvím internetu pokládají řadu otázek, z nichž ta nejdůležitější zní: "Kdyby se volby konaly dnes, kdo by dostal váš hlas?" Velikost vzorků se u aktuálních průzkumů pohybuje od několika stovek až po více než 2000 lidí a statistické odchylky dosahují i více než čtyř procentních bodů.

Ne všechny průzkumy jsou si rovny a při hodnocení roku 2016 je důležité také rozlišovat mezi těmi o celých USA a těmi prováděnými v jednotlivých státech. Clintonová totiž ve volbách získala o 2,1 procenta odevzdaných hlasů více než Trump, což nebyl zásadní odklon od průzkumů. Ty celoamerické ukazovaly v průměru její vedení o 3,3 procentní body.

Jenže v americké prezidentské volbě jsou rozhodující souboje v hrstce klíčových států, a ty Clintonová ztratila, ačkoli v nich dlouho byla papírovým favoritem. V některých z nich nicméně průzkumy naznačovaly, že Trump v závěru kampaně ztrátu dohání. "Měli jste skutečný pozdní posun ve prospěch Donalda Trumpa mezi těmi deseti nebo 15 procenty voličů, kteří čekali do posledních dní, než si vybrali," popisuje Kennedyová.

Letos se objevují signály, že nerozhodnutých voličů je méně než obvykle, autoři průzkumů zároveň mohli přizpůsobit metody poznatkům z minulé kampaně. Menší odchylky mezi říjnovými čísly a konečnými výsledky to ale nezaručuje, obzvláště v kontextu pandemie, která do voleb vnáší zcela nové proměnné.

"To nevím. Není možné to vědět, dokud se nespočítají hlasy," odpověděl minulý týden zkušený volební stratég a analytik Frank Luntz na otázku, zda jsou letos průzkumy z Michiganu nebo Wisconsinu kvalitnější. "Ale vím tohle, vím, že Biden je na tom teď lépe," dodal.