Rasová nerovnost vystupuje na povrch. Pandemie v USA drtí černošské komunity

Zákeřnější hrozba

U Afroameričanů existuje také výrazně vyšší šance, že během koronavirové krize přijdou o práci, navíc jsou více zastoupeni v profesích, které jsou nutné k zajištění základního fungování společnosti, uvádí vlivný deník.

„Černí Američané také čelí zákeřnější, dlouhodobé hrozbě,“ varuje washingtonský server. Vysvětluje, že pandemie zřejmě prohloubí již tak do očí bijící majetkové nerovnosti v USA mezi příslušníky jednotlivých ras.

Prestižní deník proto nabádá k přijetí cílených opatření, která by takovému scénáři zabránila. Deklaruje, že právě vládní politika totiž zmíněné nerovnosti ve Spojených státech vytvořila.

Jako příklad systematického odpírání příležitosti černošským rodinám budovat si zázemí uvádí editorial zákony umožňující rasovou diskriminaci při poskytování bydlení či výsluh válečným veteránům, které následovaly po staletích, kdy bílí hromadili bohatství na základě přivlastnění si zotročené černošské pracovní síly.

V roce 2016 byly majetkové poměry černošských domácností zhruba o 10 % horší než v případě bělošských domácností, vyzdvihuje Washington Post. Zdůrazňuje, že nerovnosti přetrvávají i v případě, kdy vezmeme v potaz faktory jako vzdělání, rodinný stav a příjem – typická vysokoškolsky vzdělaná černošská domácnost má dokonce o 30 % nižší majetek než typická bělošská rodina bez nejvyššího vzdělání.

Zpráva neziskové organizace Center for American Progress odhaduje, že bez zásahu nelze očekávat vyrovnání těchto nerovností nejméně po dalších 200 let, upozorňuje renomovaný deník. Za zásah, ale nejhorší možný, označuje aktuální koronavirovou pandemii.

„S mnohem menším majetkem, který by mírnil bolestivé dopady ekonomických šoků, je u černochů výrazně pravděpodobnější, že v krizových časech nezvládnou platit účty a spadnou do dluhů,“ píše vlivný server. Dodává, že méně než 20 % Afroameričanů má práci, kterou lze vykonávat z domova.

Je třeba pomoci nejohroženějším

Mimořádné obavy vyvolává dopad na černochy vlastněné firmy, které produkují značnou část příjmů jejich komunit, ale působí nepoměrně více v oblastech nejvíce ohrožených pandemií, odkazuje Washington Post na zprávu think tanku Brooking Institution. Deklaruje, pandemická protiopatření mohou zamezit prohloubení rasových nerovností pouze tehdy, budou-li brát tuto zranitelnost v potaz a cíleně bránit řetězení strukturálního vyloučení.

V březnu schválené půjčky malým firmám nejsou dostatečné, deklaruje americký server. Nastiňuje, že zamýšleným cílem celého programu bylo poskytnout potenciálně prominutelné úvěry firmám, aby ty mohly nadále platit své zaměstnance během protipandemických opatření, ale uplatněný přístup „kdo dřív přijde, na toho se dostane“ zvýhodňoval firmy, které jsou zvyklé si půjčovat na trhu, což pro většinu černochy provozovaných podniků neplatí.

Program doprovázela záplava rad expertů jak jej v praxi učinit rovnější, například skrze posílení role místních finančních rozvojových institucí, které mají často silnější vazbu na černošské komunity než komerční banky, uvádí Washington Post. Konstatuje, že zásadní opatření by měla být koncipována s ohledem na vyhodnocení dopadů na rasovou nerovnost, aby potenciálně obsahovala mechanismy pro její překonávání.

„Jakékoliv opatření dotýkající se rasového (problému) musí být pečlivě nastaveno, aby pasovalo do ústavního vzorce,“ píše washingtonský deník. Doplňuje, že je i v zájmu americké vlády zajistit, že podpůrná opatření neposílí rasovou majetkovou nerovnost.

Koronavirus a uzavření ekonomiky totiž v USA nepostihuje všechny stejně, vyzdvihuje editorial. Konstatuje, že pokud dosavadní politika - v praxi slepá vůči rasovým otázkám -nedokázala tuto skutečnost řešit, pak záchranná opatření musí být nastavena a implementována tak, aby pomohla těm nejohroženějším.