Úterní hlasování v Senátu amerického Kongresu o ústavnosti takzvaného impeachmentu vedeného proti exprezidentu USA Donaldu Trumpovi bylo ukázkou toho, že se tolik diskutovaný odklon republikánů od bývalé hlavy státu zdá být čím dál tím více nepravděpodobný.
Píší to dnes americká média, podle nichž je Trumpův vliv na stoupence strany stále příliš velký na to, aby jej mohli státní i federální republikánští lídři zavrhnout, ačkoli ho ještě nedávno veřejně kritizovali.
Senát v úterý hlasoval o námitce senátora Randa Paula, který tvrdil, že vést ústavní žalobu proti bývalému prezidentovi je v rozporu se základním zákonem USA. Pro tento argument, a tím pro odložení ústavní žaloby, se vyslovilo 45 republikánských členů horní komory Kongresu z celkových 50. Řada z nich, včetně jejich senátního lídra Mitche McConnella, přitom krátce po nepokojích v Kongresu z 6. ledna vyslovila žalobě opatrnou podporu a volala po tom, aby byl Trump pohnán k odpovědnosti.
"Úterní hlasování v Senátu je znamením toho, že ačkoli o Trumpovi panuje ve Washingtonu po nepokojích nízké mínění, velká část republikánů si dává pozor, aby nepopudila jeho podporovatele, kterých je mezi voliči strany stále většina," napsala agentura AP ve své analýze.
"Pokud byla Republikánská strana na rozcestí ohledně své posttrumpovské budoucnosti, tak se nyní podle všeho již rozhodla, jakým směrem se vydat," komentuje hlasování magazín Politico.
Podle listu The Washington Post se zřejmě potvrzuje teorie, že čím více času uplynulo od bezprecedentních střetů v budově Kongresu, tím méně se čelní republikáni na exprezidenta hněvají. "Pokud bychom o ústavní žalobě hlasovali v den nepokojů, získala by 80 hlasů," řekl listu jeden z poradců republikánů v Senátu.
Řada činitelů strany od té doby také již poznala následky, které s sebou kritický postoj vůči Trumpovi přináší. Proti některým republikánům ve Sněmovně reprezentantů, kteří společně s demokraty ústavní žalobu schválili, již strana do primárních voleb postavila soupeře, kteří mají Trumpovu podporu. Exprezidentův syn Donald mladší rovněž vyzval k odvolání kongresmanky Liz Cheneyové z vedení republikánů ve Sněmovně.
Trump se tak oproti svým předchůdcům očividně neplánuje po konci svého mandátu stáhnout do ústraní a hodlá do stranické politiky stále zasahovat. Na účtu mu podle AP zbylo více než 50 milionů dolarů (1,07 miliardy korun) z prezidentské kampaně, s nimiž může podporovat svoje vybrané kandidáty v různých volbách a komplikovat tím život těm republikánům, kteří se postaví proti němu.
Trump se už také postavil za svou bývalou mluvčí Sarah Sandersovou, která kandiduje na guvernérku státu Arkansas, a podpořil kandidaturu Kelli Wardové do čela Republikánské strany ve státě Arizona, která následně volby vyhrála. "Trump se může vložit do fungování strany v podstatě v jakémkoli státu - nebo nejméně v 90 procentech států," řekl činitel republikánů z Kentucky Don Thrasher s tím, že by exprezidentův vliv rozhodl jakékoli stranické hlasování
Trumpovi poradci tvrdí, že exprezident chce věnovat většinu svého času snaze o zisk Kongresu pro republikány ve volbách plánovaných na rok 2022. Diskutuje se rovněž o jeho další kandidatuře na prezidenta v roce 2024, v níž se mu demokraté snaží zabránit právě současnou ústavní žalobou.
Podle Politico však oddanost Trumpovi není pro Republikánskou stranu bez rizik. Svou budoucnost totiž svazuje s velmi kontroverzním politikem, který za čtyři roky v Bílém domě republikány připravil o Bílý dům a o kontrolu v obou kongresových komorách.
Skutečnou otázkou podle magazínu není to, jak dlouho se bude nad republikány vznášet Trumpův stín, ale zda pod ním bude místo i na jiné osobnosti. Analytici připomínají, že v listopadových volbách Trumpa volilo přes 74 milionů lidí a že se jeho podpora mezi voliči republikánů v průzkumech stále pohybuje kolem 80 procent.
"Hodně lidí ve straně tak trochu tiše doufá, že půjde pryč, aby se mohlo jít dál," řekl Politico republikánský stratég Sean Walsh, podle nějž je exprezidentův vliv tak velký, že se jej bude strana moci zbavovat jen postupně. "Abyste se mohli posunout dál, musíte přežít. A nemůžete přežít, pokud začnete na Trumpa otevřeně házet špínu," dodal.
Související
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?
Donald Trump , Republikánská strana (USA) , USA (Spojené státy americké) , Impeachment , Kongres USA
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 10 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák