"Retrumplikáni" se nevzdávají. Většina republikánů stále podporuje Trumpa, ukázal průzkum

Většina republikánů se nadále domnívá, že americký prezident Donald Trump udělal správně, když se snažil zvrátit svou prohru v listopadových volbách. Nesvaluje na něj rovněž vinu za nepokoje v sídle Kongresu z minulého týdne a chce, aby byl stranickým kandidátem na prezidenta v roce 2024.

Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos zveřejněném serverem Axios, který rovněž poukazuje na tvořící se trhlinu uvnitř strany mezi horlivými zastánci Trumpa a "tradičními" republikány. Pro zastánce Trumpa v rámci Republikánské strany vznikl hanlivý termín "retrumplikáni".

“While Retrumplicans destroy from within, they ignore the real threat from the virus and from abroad.”@ChrisCuomo calls out Republican lawmakers who are undermining democracy with election fraud claims and Trump’s silence on a suspected Russian cyberattack and the pandemic. pic.twitter.com/4mB3IAsjQx

— Cuomo Prime Time (@CuomoPrimeTime) December 18, 2020

V průzkumu se 36 procent republikánů označilo za podporovatele Donalda Trumpa a 56 procent z nich pak za tradiční republikány. Jen procento Trumpových podporovatelů se přitom domnívá, že by měl být prezident odvolán z funkce, a 96 procent z nich tvrdí, že působení kontroverzního miliardáře v politice bylo pro stranu prospěšné. Mezi tradičními republikány podporuje snahy o Trumpovo odvolání čtvrtina dotazovaných, v názoru na jeho přínos straně jsou rozděleni zhruba na poloviny.

Prezidentovi příznivci pak také dvakrát více než tradiční republikáni podporují Trumpovu kandidaturu ve volbách za čtyři roky a stejnou měrou se více zastávají protestujících, kteří napadli minulý týden sídlo Kongresu.

Průzkum podle Axios ukazuje, že Trump by v nynější situaci skutečně měl šanci usilovat o další prezidentský mandát a měl by i šanci na výhru. V tom se mu momentálně snaží zabránit demokraté, kteří na něj podali ve středu ústavní žalobu za podněcování ke vzpouře kvůli jeho roli v nepokojích v Kapitolu, při nichž přišlo o život pět lidí. Senát, který bude žalobu posuzovat, by totiž mohl Trumpovi zakázat usilovat do budoucna o veřejný úřad.

Šetření však podle serveru poukazuje na to, že rodící se snahy některých republikánských lídrů o zbavení strany Trumpova vlivu stále čelí zásadním rizikům, ačkoliv se pro ně otevírá větší prostor než v posledních letech. Například senátor Mitch McConnell, jež se po Trumpově odchodu z funkce stane nejmocnějším republikánem ve Washingtonu, nyní podle médií zvažuje, že ústavní žalobu podpoří. Jeho cílem je přitom zřejmě právě snaha ukončit ve straně Trumpovu nadvládu.

Prezidentovi zastánci mezi republikány však podle šetření stále tvoří dostatečně velkou a soudržnou skupinu na to, aby mohli ovlivnit průběh primárních voleb do zásadních postů ve Washingtonu. Trump a jeho synové přitom už svým spolustraníkům z Kongresu otevřeně hrozili, že pokud nepodpoří prezidentovi snahy o zvrácení výsledku voleb, postaví proti nim v primárkách protikandidáty s podporou vlivného odcházejícího prezidenta.

Republikáni jako McConnell si zároveň nemohou dovolit Trumpovy příznivce zcela znepřátelit do té míry, že by se s jeho stranou zcela přestali identifikovat. To by totiž republikány významně oslabilo na státní i federální úrovni.

"Monopol, který měl Trump nad republikánskou základnou v posledních čtyřech letech, je o něco více roztřepený, než byl kdykoliv v nedávné době," řekl viceprezident Ipsos pro styky s veřejností Chris Jackson. "Znatelná část (strany) si nutně nemyslí, že by v jejich budoucnosti musel figurovat Donald Trump. Velkou otázkou je, zda je hodnotnější mít malou, ale oddanou základnu, nebo velkou, nicméně méně oddanou základnu?" dodal.

Související

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Více souvisejících

Donald Trump ,  Republikánská strana (USA) ,  Prezident USA ,  USA (Spojené státy americké) ,  průzkumy

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 10 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 10 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 12 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 12 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 13 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 15 hodinami

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy