Amerika tehdy vs Amerika dnes: Dělí zemi politika více než válka?

Gallagher se jako historik mnoho desetiletí zabývá především americkou občanskou válkou. Z této pozice tvrdí, že stávající rozdělení Spojených států je ve srovnání s polovinou 19. století velmi mírné.

Mezi zvolením Abrahama Lincolna americkým prezidentem v listopadu 1860 a kapitulací konfederační armády generála Roberta Leeho u Appomattoxu v dubnu 1865 se Spojené státy doslova rozpadly, zdůrazňuje profesor. Připomíná, že v té době se zbraní chopily více než 3 miliony mužů a z území Konfederace se snažily prchnout stovky tisíc bělošských i černošských civilistů.

„Z okovů byly osvobozeny čtyři miliony zotročených Afroameričanů,“ píše historik. Dodává, že bezprostředně poté, co válka skončila, země zabředla do desetiletí turbulentních a často násilných sporů o to, jaké je nejlepší uspořádání multietnické společnosti při absenci otroctví.

Srovnání čehokoliv, co se v posledních letech ve Spojených státech událo, s uvedenými kataklysmatickými zlomy proto podle experta pramení z do očí bijícího nedostatku znalostí americké historie.

Atentát, rvačka, secese

Odborník uvádí několik příkladů, které ilustrují zásadní rozdíl mezi polarizací Spojených států během občanské války a tím, které země zažívá v dnešní době.

„Prominentní herci dnes často využívají udílení cen jako platformu k vyjadřování nespokojenosti se stávajícími politickými lídry,“ píše historik. Upozorňuje, že 14. dubna 1865 člen nejoslavovanější herecké rodiny v USA vyjádřil svou nespokojenost s Abrahamem Lincolnem tím, že jej střelil zezadu do hlavy.

Dnešní Američané pravidelně poslouchají a sledují přímé rétorické souboje v Kongresu, ať při slyšeních v jednotlivých komorách či dalších příležitostech, poukazuje Gallagher. Podotýká, že 22. května 1856 ale kongresman Preston Brooks z Jižní Karolíny zmlátil holí do krve senátora Charlese Sumnera z Massachusetts poté, co Sumner zkritizoval Brooksova příbuzného za to, že chová lásku k „té děvce, otroctví“.

Nedávné volby v USA pak otevřely otázku, zda se Texas nebo Kalifornie nemohou odtrhnout od zbytku země, uvádí historik. Doplňuje, že po volbě republikánského prezidenta v roce 1860 mezi 20. prosincem a 1. únorem 1861 vyhlásilo samostatnost hned sedm otrokářských států a mezi dubnem a červnem je následovala polovina z osmi zbývajících.

Vnitřní trhliny, zuřivá válka

„Američané byli proto přinuceni čelit realitě, že politický systém nastolený zakladatelskou generací selhal při zvládání vnitřních trhlin a nasměroval Spojené státy a nově vytvořenou Konfederaci ke střetu v otevřené válce,“ píše Gallegher. Konstatuje, že rozsah a zuřivost následných bojů podtrhuje nepřiměřenost tvrzení, že Spojené státy jsou dnes rozdělenější než kdy předtím.

Čtyři roky občanské války si vyžádaly nejméně 620 tisíc mrtvých vojáků, upozorňuje historik. Vysvětluje, že ve srovnání s aktuálním početním stavem obyvatel USA jde o ekvivalent zhruba 6,5 milionu obětí.

Důvodem tohoto masakru byl institut otroctví, především jeho potenciální šíření z jižanských a hraničních států na území Unie, nastiňuje profesor. Upozorňuje, že problém vyvolal sérii krizí, které se nakonec ukázaly jako neřešitelné.

Žádný politický problém, který trápí Spojené státy v roce 2020, se tak podle odborníka ani zdaleka neblíží potenciálu politické polarizace, jaký mělo v polovině 19. století právě otroctví.