Stále více velkých firem i úřadů v USA vyžaduje po zaměstnancích očkování

Ačkoliv administrativa amerického prezidenta Joea Bidena už měsíce opakovaně vybízí Američany, aby se co nejrychleji nechali naočkovat proti covidu-19, miliony jich nadále váhají nebo vakcíny zcela odmítají. Federální vláda nemá pravomoc očkování plošně nařídit, k takzvaným očkovacím příkazům se nicméně v poslední době uchyluje řada velkých firem, univerzit, nemocnic i jednotlivých států a místních úřadů. Podobných iniciativ přitom bude zřejmě přibývat, domnívají se experti.

Očkování po svých zaměstnancích vyžadují už technologičtí giganti Facebook, Google či Microsoft, firmy provozující alternativní taxislužby Uber a Lyft, největší soukromý zaměstnavatel Walmart, největší producent potravin v USA Tyson Foods, filmové a streamovací společnosti Netflix a Disney, případně i banky Morgan Stanley a Goldmans Sachs. Tento týden se k nim připojila i letecká společnost United - jako první z velkých amerických aerolinek.

Většina firem se snaží přimět zaměstnance k naočkování například nabídkou finančního bonusu nebo dnů dovolené navíc. Nenaočkované pracovníky a návštěvníky od určitého data přestanou některé firmy pouštět do svých kanceláří, nebo od nich budou vyžadovat pravidelné testy na koronavirus, nošení roušky a udržování rozestupů od ostatních zaměstnanců.

K podobnému kroku se již uchýlilo přes 600 amerických univerzit, které nenaočkovaným zakázaly vstup do učeben nebo do celého areálu školy. Jejich počet zřejmě ještě poroste, vzhledem k tomu, že soud v Indianě v červenci zamítl stížnost některých studentů z tamní univerzity, podle nichž je takové opatření neústavní.

Povinné očkování pomalu zavádějí i některé nemocnice, včetně prestižní sítě nemocnic Mayo Clinic. Činí tak v návaznosti na společné prohlášení většiny hlavních lékařských asociací, které vyzvaly poskytovatele zdravotní péče k očkovacím příkazům. Mnoho zařízení se nicméně takových kroků nadále obává, zejména kvůli hrozbám případných žalob anebo ze strachu, že od nich odejdou někteří těžko nahraditelní zaměstnanci.

Určité opatření v rámci svých pravomocí přijímá i federální vláda. Biden nařídil povinnou vakcinaci více než dvěma milionům federálních zaměstnanců, ačkoliv jim nehrozí propuštění, pokud se jeho výzvou nebudou řídit. Budou se však muset pravidelně nechat testovat a dodržovat další protiepidemická opatření na pracovišti.

Ministerstvo pro záležitosti veteránů také přikázalo očkování všem zdravotníkům v nemocnicích pod jeho správou. Úřad je jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v USA, nařízení se tak dotkne asi 100.000 lidí.

Biden také vyzval americkou armádu, aby vakcínu proti covidu-19 zařadila na seznam očkovacích látek povinných pro příslušníky ozbrojených sil USA. Ministr obrany Lloyd Austin pak řekl, že brzy s podobným nařízením zřejmě přijde.

Opatření přijaly i některé státy, například Kalifornie a New York, které požadují očkování po všech vládních zaměstnancích. Město New York také jako první v USA bude chtít očkovací průkaz po všech, kteří se budou chtít zúčastnit většiny aktivit ve veřejných vnitřních prostorech, například navštívit bar, restauraci, posilovnu anebo představení.

Většina firem, nemocnic i místních úřadů nicméně s nařízením povinného očkování nadále váhá. Mnoho jich za největší překážku považuje to, že ani jedna z nasazených covidových vakcín dosud nezískala plné schválení od amerických regulačních úřadů. V USA se nyní, podobně jako jinde ve světě, očkuje vakcínami firem Pfizer/BioNTech, Moderna a Johnson & Johnson na základě mimořádného povolení.

Po plném schválení prvních očkovacích látek, které odborníci očekávají letos na podzim, se zřejmě příkazů k naočkování bude objevovat u amerických zaměstnavatelů stále více. Tento trend posílí také předpokládaný pokračující nárůst denního počtu nově infikovaných lidí spojovaný s šířením nakažlivé varianty koronaviru zvané delta, domnívají se experti.

Spojené státy nicméně zůstanou v tomto ohledu geograficky rozděleny. V zemi je nyní plně naočkovaných přes 50 procent celé populace a Biden i jiní činitelé jeho administrativy opakovaně hovoří o nynější fází šíření nákazy jako o "pandemii neočkovaných". Většina nových infekcí i osob přijatých do nemocnic kvůli vážnému průběhu covidu-19 se totiž objevuje ve státech s nejmenší proočkovaností.

V těch povětšinou vládnou republikánští politici, kteří se veřejně stavějí proti povinné vakcinaci a podnikají kroky, jimiž se snaží podobné příkazy znemožnit. Podle expertů je přitom takový postup z právního hlediska stejně obhajitelný jako nařízení povinného očkování některými činiteli v jiných částech USA.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

očkování USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

včera

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

včera

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

včera

včera

Víkendové počasí změnu nepřinese, vyplývá z předpovědi

Zítra začne poslední adventní víkend, zásadní změna počasí v Česku se ale během volných dní neočekává. Slunečno má být pouze na horách, v nížinách bude přítomna nízká oblačnost. Přes den se teploty budou držet nad nulou.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy