Trump je v zatím nejhorších číslech, naznačují průzkumy. Úřad by ho mohl stát covid

Do listopadových voleb zbývá méně než měsíc a prezident Trump se nachází ve velmi složité situaci. Agentury pro průzkum veřejného mínění tento týden ohlásily zatím největší zvrat volebních preferencí voličů za uplynulý měsíc. Bohužel pro prezidenta hovoří průzkumy o doposud nejhorších číslech, náskok Joe Bidena dramaticky narostl. 

Dle dat CNN poskočil Biden celonárodně o 16 %, dle WSJ a NBC News o 14 %. Ještě před prezidentskou debatou minulý týden v úterý vedl Biden ve stejných průzkumech pouze o 8 %. Zatímco bývalý viceprezident své vedení za pouhý týden téměř zdvojnásobil, důvěra v současného prezidenta klesla zatím nejvíce za poslední 3 roky.

Z průzkumů CNN navíc vyplývá, že nerozhodných voličů postupně ubývá. O kandidátovi má jasno 9 z 10 možných voličů, zhruba 8  % uvedlo, že by potenciálně mohli změnit názor. Bez názoru bylo ovšem pouze 1 % dotázaných. Zhruba týden před první debatou tvořili dle průzkumů nerozhodní voliči okolo 11 %.

Ze zveřejněných dat je také jasné, že oblastí, kde současný prezident ztrácí ve prospěch svého protikandidáta je koronavirus. 59 % dotázaných si myslí, že Joe Biden by se k pandemii postavil zodpovědněji, důvěru v Donalda Trumpa vkládá pouze 38 % respondentů, jak uvádí CNN. 

Mezi zmíněných 59 % se řadí i senioři, nezbytná součást republikánské volební základny a nejrizikovější skupina v souvislosti s pandemií koronaviru. Dle aktuálních průzkumů CNN, WSJ a NBC News, které byly provedeny nezávisle na sobě, si Biden za září připsal více jak 20% výhodu mezi voliči nad 65 let. 

Senioři přitom hrají ve volbách nemálo důležitou roli. Voliči 65+ jsou totiž tou nejspolehlivější demografickou skupinou u voleb, což ve státech jako Florida, kde voliči nad 50 tvoří téměř 50 % populace a voliči nad 70 necelých 17 %, může do výsledků výrazně promluvit. Analytici navíc poukazují na to, že žádný republikánský kandidát ještě nikdy úřad bez podpory seniorů nezískal. 

Jako v každém volebním cyklu připadne hlavní slovo voličům v klíčových swing states. Pozornost veřejnosti se momentálně soustředí především na Pensylvánii, Wisconsin, Ohio, Severní Karolínu, Michigan a výše zmíněnou Floridu. V uplynulých čtyřech týdnech šel zaznamenat poměrně výrazný zvrat především ve středozápadních státech, kde míněním voličů otřásl covid. 

Pandemie se totiž pomalu přesouvá z jihu do centrální části země a nemocnice ve státech jako Wisconsin bojují s náporem pacientů a nedostatečnou kapacitou lůžek. Koronavirus se tak již podepsal na preferencích voličů v Ohiu, kde se Biden svým náskokem pomalu posouvá mimo statistickou míru chybovosti.

Tento trend lze pozorovat i na jihu, který byl pandemií tvrdě zasažen v létě. V hledáčku proto nadále zůstávají i tři republikánské státy Arizona, Georgia a Texas. Zatímco Arizona zůstává přikloněná demokratům, Texas a Georgia jsou stále na houpačce. 

Dle analytiků se volby ve slunečných státech budou odvíjet především od místní početné populace Hispánců, kteří budou letos zároveň i druhou nejpočetnější skupinou u voleb. Na rozdíl od demograficky podobné Kalifornie se velká část texaských Hispánců stále hlásí k republikánům. Experti však možný zvrat zdaleka vylučují.