Trump na tom byl po nákaze koronavirem hůře, než se tvrdilo

Když byl Trump v říjnu hospitalizován, hovořilo se o tom, že má dýchací potíže a horečku. NYT s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s Trumpovým stavem napsal, že měl exprezident infiltráty v plicní tkáni, což bývá projevem zápalu plic. Spolu s dalšími symptomy to bývá znakem onemocnění.

Hladina krevního kyslíku u něj tehdy byla jenom 80procentní, přičemž stav se u nemocných považuje za vážný, pokud tento údaj klesne pod 90 procent, napsal NYT.

Trump byl hospitalizován 2. října ve vojenské nemocnici Waltera Reeda, ale původně se hospitalizaci bránil. Svolil, až když mu poradci řekli, že tam buď odejde dobrovolně, nebo mu hrozí, že ho tam v případě zhoršení proti jeho vůli odveze tajná služba. Jeho lékaři tehdy závažnost jeho stavu nepřiznali a řekli, že se už začíná zotavovat. Trump přitom ve věku 74 let a s nadváhou patřil do skupiny pacientů, jimž hrozí vážnější potíže. Z nemocnice byl exprezident propuštěn po třech dnech.

Jeho lékař Sean Conley v době hospitalizace řekl, že byl Trump vyšetřen rentgenem i počítačovou tomografií, a na dotaz, zda má příznaky zápalu plic, odpověděl, že "jsou očekávané nálezy, ale nic, co by vzbuzovalo větší znepokojení". Tvrdil rovněž, že hodnoty krevního kyslíku klesly na 93 procent. Trump měl dýchací potíže už v Bílém domě před hospitalizací a dvakrát mu tam byl podán kyslík.

Ještě před odjezdem do nemocnice dostal lék obsahující směs protilátek, která tehdy běžně nebyla dostupná ani schválená Úřadem pro kontrolu léčiv (FDA). V nemocnici pak dostával kortikosteroid dexametazon, doporučovaný jenom pro pacienty s těžkým průběhem choroby, kteří potřebují ventilátor. Pět dní Trump také bral lék remdesivir, z čehož se tehdy usuzovalo, že jsou u Trumpa zasaženy plíce.

Conley 4. října přiznal, že Trumpův stav trochu přibarvil na růžovo. Když tehdejší personální šéf Bílého domu Mark Meadows doznal před novináři, že je situace trochu vážnější, Trump se údajně rozčílil.