Americký prezident Donald Trump v sobotu na předvolebním mítinku v Severní Karolíně oznámil, že do amerického Nejvyššího soudu hodlá příští týden nominovat ženu. Informovala o tom agentura Reuters.
Trumpova náhrada za zesnulou liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou by mohla dát konzervativcům v devítičlenném tribunálu významnou převahu. Nominaci musí schválit Senát, kde nyní mají většinu Trumpovi republikáni.
"Příští týden představím kandidátku. Bude to žena," řekl podle Reuters Trump svým stoupencům ve Fayetteville v Severní Karolíně. "Myslím, že by to měla být žena, protože skutečně mám mnohem raději ženy než muže," dodal. Jeho stoupenci mezitím skandovali: "Obsaďte to místo". Dříve Trump jako dvě možné kandidátky zmínil konzervativní soudkyně Amy Coneyovou Barrettovou a Barbaru Lagoaovou.
Ginsburgová v pátek ve věku 87 let podlehla rakovině. Soudkyní Nejvyššího soudu byla přes 27 let. Trump, který chce obhájit mandát v prezidentských volbách plánovaných na 3. listopad, nyní vidí šanci, jak převážit poměr sil v devítimístném orgánu ve prospěch konzervativců z dosavadních pěti ku čtyřem na šest ku třem, domnívá se Reuters. Kandidáta či kandidátku nominovaného prezidentem musí potvrdit Senát, kde republikáni mají většinu 53 ku 47.
Šéf senátních republikánů Mitch McConnell se už v pátek zavázal, že prosadí hlasování o nástupkyni Ginsburgové, pokud prezident navrhne svého kandidáta.
Ne všichni republikáni ale snahu prezidenta místo po Ginsburgové obsadit co nejdříve vítají. Senátorka za stát Maine Susan Collinsová v sobotu uvedla, že nominaci by měl učinit vítěz listopadových voleb. Zdůraznila přitom, že mandát soudců Nejvyššího soudu je doživotní.
Ve stejném smyslu se dnes vyjádřila rovněž republikánská senátorka za Aljašku Lisa Murkowskiová. "Nepodpořila jsem hlasování o nominaci osm měsíců přes volbami v roce 2016, kdy se zaplňovalo místo uvolněné po smrti soudce (Antonina) Scalii. Nyní jsme ještě blíže k volbám v roce 2020 - zbývají méně než dva měsíce - a jsem toho názoru, že by měla platit stejná kritéria," poznamenala senátorka podle serveru Axios.
Stejnou argumentaci přitom využívají opoziční demokraté, podle nichž republikáni v roce 2016 po smrti Scalii stanovili precedent, když nechtěli jmenovat tehdejšího nominanta prezidenta Baracka Obamy s odůvodněním, že je příliš blízko do voleb. Scalia přitom zemřel v únoru.
Kandidátku na soudkyni Nejvyššího soudu musí schválit nadpoloviční většina senátorů, proti úmyslu Trumpa a McConnella postupovat co nejrychleji by se tak museli postavit čtyři republikánští členové horní komory. Trumpovi loajální viceprezident Mike Pence má totiž pravomoc udělit rozhodující hlas v případě vyrovnaného hlasování.
Ke kritice počínání republikánů se dnes připojil i někdejší demokratický prezident Bill Clinton, který Ginsburgovou na post soudkyně Nejvyššího soudu v roce 1993 nominoval. "No, samozřejmě, že je to na pohled pokrytecké rozhodnutí, že ano? Podívejte, Mitch McConnell nedopřál Obamově nominantovi Merricku Garlandovi slyšení deset měsíců před volbami. To způsobilo, že jsme dlouhý čas měli v tribunálu jen osm soudců," řekl Clinton v televizi CNN.
Související
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
Donald Trump , nejvyšší soud USA , Ruth Baderová Ginsburgová , Prezident USA , Republikánská strana (USA) , USA (Spojené státy americké) , Bill Clinton , Mitch McConnell
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 1 hodinou
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 6 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 10 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák