Trump přišel o šanci vrátit se do Bílého domu, tvrdí muž z Pentagonu

Trumpovi blázni

Příslušníci americké 173. výsadkové brigády, stejně jako dalších brigád spadajících pod 82. výsadkovou divizi, mohou být nasazeni kdekoliv na světě do pouhých 18 hodin, poukazuje autor komentáře. Dodává, že jednotky Národní gardy v District of Columbia, které věděly alespoň 18 hodin, že u Kapitolu v hlavním městě Spojených států sílí problémy, měly několikahodinové zpoždění, když demonstranti pobízeni americkým prezidentem obléhali sídlo zákonodárné moci, vytloukli okna budovy, pronikli jimi dovnitř a libovolně se zde pohybovali.

"Washington nezažil takto násilný útok na své federální instituce od roku 1814, kdy Britové budovu zapálili během války z roku 1812," píše Zakheim. Upozorňuje přitom, že Národní garda spadající pod District of Columbia není podřízena žádnému guvernérovi jako v případě dalších amerických států, ale podléhá přímo úřadu ministra obrany.

Politici, kteří jsou momentálně v tomto úřadu, ale představují nedávno jmenované prozatímní činitele, vyzdvihuje bývalý muž z Pentagonu. Označuje je za "Trumpovy blázny" a připomíná, že prozatímní ministr obrany Christopher Miller a jeho spolupracovníci se neodhodlali mobilizovat Národní gardu bez přímého příkazu z Bílého domu a dokonce nebyli připraveni ani navrhnout rozmístění jednotek v očekávání problémů, které se nakonec naplnily způsobem, který nikdo - snad jen s výjimkou Donalda Trumpa - nikdo nepředvídal.

Ve skutečnosti kolují zprávy, že Pentagon odbyl washingtonskou starostku Muriel Bowserová, která žádala o mobilizaci Národní gardy k zabránění možných nepokojů, ne-li krveprolití, upozorňuje autor komentáře. Připomíná, že na přímo na půdě Kapitolu byla následně zastřelena žena, která zraněním podlehla.   

Reakce Pentagonu se výrazně lišila od spěchu, s jakým dostala Národní garda pokyn chránit Kapitol před demonstranty z hnutí Black Lives Matter a čelit jim v okolí Lafayette Park, aby umožnila Trumpovi pořídit si směšné fotografie před tamním kostelem Sv. Jana, vyzdvihuje Zakheim. Vysvětluje, že při absenci Národní gardy se policie u Kapitolu ocitla v početní nevýhodě a prakticky nikterak nebránila demonstrantům proniknout do budovy a pohybovat se v jejích halách a kancelářích.

Do uší bijící mlčení

"Ve skutečnosti nebylo zcela zřejmé, na čí straně alespoň část policie stojí," pokračuje bývalý náměstek ministra obrany. Připomíná, že někteří policisté si fotili snímky s těmi, kterým měli čelit, a navzdory násilí nedošlo k žádnému zatýkání až do šesté hodiny večerní, kdy začal platit zákaz vycházení vyhlášený starostkou.

Koordinace reakce federálních bezpečnostních složek na události, které lze podle autora komentáře označit pouze jako povstání, tak připadla viceprezidentu Mikeu Pencovi, který byl z Kapitolu evakuován a převezen na "tajné místo". Proti tomu Donald Trump, který vyburcoval dav svých stoupenců k pochodu na Kapitol a dokonce naznačoval, že by se k nim mohl sám přidat, doslova dezertoval, deklaruje Zakheim. Konstatuje, že prezidentovo mlčení během prvních hodin nepokojů bylo "do uší bijící".

Když se Trump konečně vynořil z ústraní, zveřejnil na síti Twitter video, v němž vyzval demonstranty, které oslovil "milovaní", k rozchodu, ale pochopitelně nezapomněl dodat, že volby mu byly ukradeny, uvádí někdejší muž z Pentagonu. Poukazuje, že tím umožnil demonstrantům ospravedlňovat jejich výtržnické aktivity.

Mnoho politiků ze spojeneckých zemí Spojených států vyjadřuje šok z událostí v centru Washingtonu, ale například Vladimir Putin, Si Ťin-pching a ajatolláhové se radují z amerického neštěstí, tvrdí Zakheim. To podle něj ale Trumpa nezajímá, jelikož se pouze snaží jakýmkoliv dostupným způsobem zvrátit výsledek prezidentských voleb.

"Nejenže neuspěje, ale jako podněcovatel nejhoršího útoku na americké demokratické instituce za více než století, zřejmě zničil svůj výhled na návrat do Bílého domu za čtyři roky," píše autor komentáře. Dodává, že pokud tomu tak bude, Americe se povede lépe.