Trump využil svého práva nevypovídat před generální prokurátorkou více než 400krát

Bývalý americký prezident Donald Trump využil svého práva nevypovídat více než 400krát, když ve středu předstoupil před generální prokurátorku státu New York Letitii Jamesovou v rámci vyšetřování praktik jeho rodinné firmy. S odvoláním na zdroje obeznámené s průběhem dotazování to uvádí některá americká média. List The New York Times (NYT) podotýká, že Trumpovy dvě nejstarší děti se při svých setkáních s vyšetřovateli na pátý dodatek americké ústavy neodvolávaly.

Jediná otázka, na kterou prezident z let 2017 až 2021 prokuratuře pod přísahou odpověděl, byla ta ohledně jeho jména, řekl televizi NBC News jeho právník Ron Fischetti. Podle informací NYT následně předvolaný oznámil, že dál nebude spolupracovat a Jamesovou, která seděla ve stejné místnosti, označil za "odpadlickou prokurátorku". Následovalo prý více než 400 otázek, na něž Trump reagoval slovy "stejná odpověď" na znamení toho, že využívá práva nevypovídat.

NBC News informovaný zdroj sdělil, že Trump toto právo uplatnil více než 440krát. Prokuratura po několikahodinovém setkání potvrdila, že exprezident skutečně odmítal odpovídat, nicméně nespecifikovala, kolikrát se tak stalo.

Úřad Jamesové už více než tři roky vyšetřuje společnost Trump Organization pro podezření z finančních podvodů. Vyšetřování se do velké míry překrývá s trestní kauzou, kterou vede prokuratura newyorské čtvrti Manhattan a která se zabývá i Trumpovými osobními financemi. Generální prokuratura New Yorku letos uvedla, že má důkazy o více než desítce případů, kdy Trump a jeho podnik hlásili falešnou hodnotu svých majetků ve snaze zajistit si půjčky nebo daňové úlevy.

Trump od počátku vyšetřování označuje za politicky motivované a tím také ve středu zdůvodnil rozhodnutí nevypovídat. Na to měl právo stejně jako každý, kdo se v USA ocitne v podobné situaci, neboť podle současného výkladu pátého dodatku ústavy nesmí být lidé nuceni svědčit sami proti sobě. Mlčení nicméně může být vnímáno jako jakési přiznání viny, což potvrzují i Trumpova slova z roku 2016, kdy na jednom ze svých veřejných mítinků mimo jiné řekl: "Pátý (dodatek) používá mafie. Když jste nevinní, proč používáte pátý dodatek?"

Podobně jako ve středu Trump postupoval dříve v rámci stejného vyšetřování jeho syn Eric. Exprezidentovy dvě nejstarší děti Ivanka a Donald mladší ovšem při svých nedávných slyšeních vypovídali, píše NYT. Bývalý šéf Bílého domu se dotazování pod přísahou dlouho snažil vyhnout, nakonec na něj dorazil poté, co jej k tomu donutily verdikty soudců a poté, co zaplatil pokutu 110.000 dolarů (přes 2,5 milionu Kč) za pohrdání soudem.

Před Jamesovou nyní stojí otázka, zda vznést občanskoprávní žalobu nebo usilovat o finanční urovnání záležitosti. Obvinění v trestněprávní rovině z jejího vyšetřování vzejít nemůže. "Uspěje-li Jamesová v občanskoprávním procesu, soudce by mohl panu Trumpovi uložit vysoké finanční postihy a omezit jeho podnikatelské aktivity v New Yorku," uvádí NYT.

Ministr spravedlnosti USA osobně schválil prohlídku u Trumpa

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland osobně schválil rozhodnutí požádat o povolení k domovní prohlídce v sídle exprezidenta Donalda Trumpa. Řekl to při dnešním brífinku, který byl jeho prvním veřejným vystoupením od bezprecedentního zásahu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na Floridě. Média mezitím informují, že Trump před prohlídkou obdržel obsílku kvůli podezření, že u sebe stále má citlivé oficiální dokumenty.

"Osobně jsem odsouhlasil rozhodnutí usilovat o povolení k prohlídce," řekl Garland, když se navzdory zvyklostem vyjádřil ke stále běžícímu vyšetřování. "Ministerstvo takové rozhodnutí nepřijímá bez rozvahy. Když je to možné, je standardní praxí hledat méně obtěžující nástroje," pokračoval.

Zároveň oznámil, že ministerstvo spravedlnosti žádá soud, aby povolení k prohlídce odtajnil. Postup vysvětlil mimo jiné "značným veřejným zájmem" spojeným s vyšetřováním bývalé hlavy státu. Garland také potvrdil, že Trumpovi právníci dostali kopii soudem uděleného povolení k prohlídce, jakož i kopii seznamu zabavených předmětů. Komentátoři v uplynulých dnech podotýkali, že Trump by mohl tyto dokumenty kdykoli zveřejnit.

I bez odtajnění těchto záznamů se zdá být jasné, že prohlídka pramenila z mnohaměsíčních tahanic kolem oficiálních materiálů Bílého domu, které musí prezidenti předávat Národnímu archivu. Trump si po odchodu z funkce odvezl 15 krabic s předměty z Bílého domu, k jejichž obsahu se archiváři dostali až letos. Případ tím ovšem nebyl uzavřen a archiv do věci zapojil ministerstvo spravedlnosti kvůli výskytu utajovaných dokumentů.

Americká média dnes s odvoláním na své zdroje informují, že pondělní prohlídce ve floridském resortu Mar-a-Lago předcházelo na jaře adresování obsílky. Vyšetřovatelé se domnívali, že Trump u sebe nadále měl oficiální záznamy i poté, co na začátku roku předal Národnímu archivu některé materiály. "Dvě osoby informované o tajných dokumentech, které podle vyšetřovatelů zůstávaly v Mar-a-Lago, naznačily, že (dokumenty) byly natolik citlivé povahy... že ministerstvo spravedlnosti muselo konat," napsal deník The New York Times.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.
Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

Více souvisejících

Donald Trump

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

včera

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy