USA dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy, slíbil Biden

USA dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy a munici umožňující přesnější údery na klíčové cíle na Ukrajině. V článku na webu deníku The New York Times (NYT) to uvedl americký prezident Joe Biden, který zároveň zdůraznil, že Washington nepodporuje Kyjev v případném provádění útoků na cíle mimo ukrajinské území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Newsmax v úterý uvedl, že Ukrajina nebude americkými raketovými systémy útočit na ruské území. Moskva americký úmysl dodat Ukrajině raketové systémy kritizovala. Nejmenovaný činitel Bidenovy administrativy podle tiskových agentur uvedl, že Spojené státy pošlou Ukrajině raketomety HIMARS.

Náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov podle agentury RIA Novosti dnes řekl, že americké rozhodnutí poskytnout Ukrajincům pokročilé raketové systémy považuje Moskva za "extrémně negativní". Rjabkov také Spojené státy kritizoval za "pumpování zbraní" na Ukrajinu a prohlásil, že Washington "nedělá nic" pro řešení ukrajinské krize. "Od podzimu loňského roku, kdy Moskva pracovala na závazných zárukách ruské bezpečnosti, jsme neviděli žádné známky připravenosti USA opustit eskalaci napětí," řekl Rjabkov.

Ruskojazyčná verze BBC dnes připomněla, že Zelenskyj v rozhovoru s televizí Newsmax řekl, že ukrajinská armáda nebude útočit na ruské území americkými raketovými systémy. Zelenskyj uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže vyhrát, protože je nyní prakticky v izolaci. Nicméně protiruské sankce podle Zelenského nejsou ještě dostatečné, "svět mu (Putinovi) dál dává šanci", dodal. Ukrajina podle svého prezidenta denně přichází o 60–100 vojáků.

Biden v úterním článku zdůraznil, že USA nechtějí konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, přestože se hodlají dál podílet na posilování východního křídla NATO. Spojené státy také nebudou usilovat o svržení prezidenta Putina, který na konci února rozpoutal válku na Ukrajině.

Už v pondělí Biden řekl, že USA neposkytnou Ukrajině žádné raketové systémy, které by jí umožnily útočit na ruském území. Jakýkoli zbraňový systém ale může dosáhnout do Ruska, pokud je umístěn dostatečně blízko hranic, poznamenala agentura AP. Salvové raketomety HIMARS mají podle AFP dosah asi 80 kilometrů, nepůjde tedy o systémy s velmi dlouhým dosahem, jež USA rovněž mají.

Podle NYT raketomety značně rozšíří palebný dosah Ukrajiny. Bidenova administrativa zdůrazňuje, že cílem je poskytnout prostředky k sebeobraně, nikoli k útoku na Rusko. Proto Ukrajina dostane HIMARS vybavený jen raketami kratšího doletu, i když systém může být použit i pro rakety s doletem až 300 kilometrů. Ukrajinci získali delší palebnou sílu už v květnu, kdy jim USA poslaly houfnice M777, ale s omezeným dostřelem kolem 25 kilometrů.

USA oficiálně novou zbrojní pomoc Ukrajině oznámí dnes. Zahrne podle stanice CNN průzkumné radary, další protitankové střely Javelin, zbraně použitelné proti obrněné technice, dělostřelecké náboje, vrtulníky, taktická vozidla a náhradní díly, aby Ukrajinci mohli techniku udržet v provozu.

CNN připomíná, že se v USA několik týdnů debatovalo o tom, zda Ukrajině poskytnout pokročilé raketové systémy, protože by tak ukrajinská armáda získala možnost delšího dostřelu a mohla by zasáhnout i ruské území. V úterý američtí zástupci oznámili, že USA nebudou Ukrajinu povzbuzovat k útokům mimo její hranice a nebudou jí poskytovat nic, co by jí to umožnilo.

Washington od Ukrajinců podle CNN získal ujištění, že poskytnutá technika nebude použita k útokům na cíle v Rusku. Podle vývoje konfliktu hodlají USA svou pomoc přizpůsobovat ukrajinským potřebám.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Joe Biden Ukrajina

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 3 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 4 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 9 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy