Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena informovala začátkem května Kongres o úmyslu prodat Izraeli zbraně v hodnotě 735 milionů dolarů (15,3 miliardy korun). Učinila tak asi týden před vypuknutím bojů mezi radikálním hnutím Hamás a izraelskou armádou, přičemž většinu zásilky tvoří zařízení na přesné navádění bomb, které Izrael používá při bombardování Pásma Gazy.
Část demokratických zákonodárců, kteří postup Izraele z posledních dnů kritizují, nyní uvažuje nad tím, zda chystaný prodej zbraní nevyužít k nátlaku na Izrael, aby útoky zastavil, napsal list The Washington Post (WP).
Bílý dům informoval Kongres o zamýšleném prodeji zbraní 5. května. Vláda musí podle zákona zasílat upozornění na podobné plánované transakce a zákonodárci pak mají 15 dní na to, aby případně přijali nezávaznou rezoluci v níž se proti prodeji ohrazují. V praxi se však podobné záležitosti vyjednávají předem a v momentě formálního upozornění Kongresu je již souhlas parlamentu obvykle zajištěn.
V tomto případě však necelý týden po oznámení začalo po dnech rostoucího napětí hnutí Hamás ostřelovat Izrael, na což židovský stát odpověděl cílenými bombovými útoky na Pásmo Gazy. Izrael přitom čelí rostoucí kritice kvůli velkému počtu civilních obětí jeho útoků, židovský stát se brání tím, že palestinští radikálové schválně využívají úkrytů v civilní infrastruktuře. Pobouření vyvolalo také víkendové zničení budovy v Gaze, v níž měla redakce různá média.
USA jsou tradičně jedním z nejbližších spojenců Izraele. Podle WP však nová generace zákonodárců z vládnoucí Demokratické strany, kteří se povětšinou hlásí k jejímu levicovějšímu křídlu, začíná v posledních dnech hlasitě zpochybňovat nynější jednoznačnou podporu politiky izraelského premiéra Benjamina Netanyahua. Řada z nich chce získat o chystaném prodeji nové informace a hovoří také o možnosti, že by USA pozdržením obchodu mohly vyvíjet tlak na Izrael ve snaze dosáhnout co nejrychlejšího příměří na Blízkém východě.
Podle zdrojů WP nynější diskuze v Kongresu zřejmě již rozjednaný prodej zbraní nezastaví, spor však zvýrazňuje rostoucí rozkol u demokratů. Starší generace zákonodárců vládní strany, jako třeba šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer, předseda tamního vlivného zahraničního výboru Robert Menendez, nebo lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Steny Hoyer, stojí pevně za Izraelem a v nynější krizi zdůrazňují především právo Izraele na sebeobranu před útoky Hamásu a dalších radikálních skupin.
Část mladších zákonodárců však v tomto ohledu vyvíjí tlak na Bidena a lídry v Kongresu, aby zaujali vůči Izraeli tvrdší postoj kvůli jeho dlouholetému přístupu k Palestincům. Nejúčinnější cestou je přitom podle nich hrozba snížením zahraniční pomoci nebo právě pozastavení prodejů zbraní.
Prezident Joe Biden za rostoucího tlaku uvnitř vlastní strany v noci na dnešek poprvé od vypuknutí konfliktu prohlásil, že podporuje klid zbraní v izraelsko-palestinském konfliktu. Média však upozorňují na to, že přímo nevyzval k zastavení násilností. Spojené státy rovněž opět zablokovaly prohlášení Rady bezpečnosti OSN volající po okamžitém ukončení izraelských útoků, při nichž zemřelo již přes 212 Palestinců. USA opakovaně argumentují tím, že ve věci podnikají vlastní diplomatické kroky, které pokládají za účinnější, než veřejné prohlášení RB OSN.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby
včera
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
včera
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
včera
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
včera
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
včera
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
včera
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
včera
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
včera
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
včera
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
včera
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno včera
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
včera
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
včera
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
včera
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
včera
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
včera
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
včera
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
8. července 2026 21:58
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
8. července 2026 21:12
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
Česká fotbalová sága, která započala prakticky koncem března letošního roku, kdy vyšla najevo obří sázkařská aféra, do níž byly namočeny především kluby z Moravy včetně prvoligové Karviné. Ta na to po měsících doplatila tím, že byla jednak Evropskou fotbalovou unií UEFA vyloučena z evropských pohárů, které mohla původně hrát, a poté také z první ligy a spadla tak do druhé. Proti se nejprve chtěla odvolat k Etické komisi Fotbalové asociace ČR (FAČR), ale toto odvolání nakonec stáhla. Zachránila tím tak nejvyšší soutěž pro příští ročník, která bude mít opět sudý počet týmů, tedy tradičních 16. Podle soutěžního řádu Ligové fotbalové asociace (LFA) byl postup do první ligy nejprve nabídnut Táborsku, to však nabídku nepřijalo. Na řadu tak přišel klub Artis Brno. Ten se v pátek naopak rozhodl, že nabídku přijme. Stále to ale nemusí být konečná celého příběhu. Dukla Praha se ale hodlá proti postupu LFA bránit soudní cestou.
Zdroj: David Holub