Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena informovala začátkem května Kongres o úmyslu prodat Izraeli zbraně v hodnotě 735 milionů dolarů (15,3 miliardy korun). Učinila tak asi týden před vypuknutím bojů mezi radikálním hnutím Hamás a izraelskou armádou, přičemž většinu zásilky tvoří zařízení na přesné navádění bomb, které Izrael používá při bombardování Pásma Gazy.
Část demokratických zákonodárců, kteří postup Izraele z posledních dnů kritizují, nyní uvažuje nad tím, zda chystaný prodej zbraní nevyužít k nátlaku na Izrael, aby útoky zastavil, napsal list The Washington Post (WP).
Bílý dům informoval Kongres o zamýšleném prodeji zbraní 5. května. Vláda musí podle zákona zasílat upozornění na podobné plánované transakce a zákonodárci pak mají 15 dní na to, aby případně přijali nezávaznou rezoluci v níž se proti prodeji ohrazují. V praxi se však podobné záležitosti vyjednávají předem a v momentě formálního upozornění Kongresu je již souhlas parlamentu obvykle zajištěn.
V tomto případě však necelý týden po oznámení začalo po dnech rostoucího napětí hnutí Hamás ostřelovat Izrael, na což židovský stát odpověděl cílenými bombovými útoky na Pásmo Gazy. Izrael přitom čelí rostoucí kritice kvůli velkému počtu civilních obětí jeho útoků, židovský stát se brání tím, že palestinští radikálové schválně využívají úkrytů v civilní infrastruktuře. Pobouření vyvolalo také víkendové zničení budovy v Gaze, v níž měla redakce různá média.
USA jsou tradičně jedním z nejbližších spojenců Izraele. Podle WP však nová generace zákonodárců z vládnoucí Demokratické strany, kteří se povětšinou hlásí k jejímu levicovějšímu křídlu, začíná v posledních dnech hlasitě zpochybňovat nynější jednoznačnou podporu politiky izraelského premiéra Benjamina Netanyahua. Řada z nich chce získat o chystaném prodeji nové informace a hovoří také o možnosti, že by USA pozdržením obchodu mohly vyvíjet tlak na Izrael ve snaze dosáhnout co nejrychlejšího příměří na Blízkém východě.
Podle zdrojů WP nynější diskuze v Kongresu zřejmě již rozjednaný prodej zbraní nezastaví, spor však zvýrazňuje rostoucí rozkol u demokratů. Starší generace zákonodárců vládní strany, jako třeba šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer, předseda tamního vlivného zahraničního výboru Robert Menendez, nebo lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Steny Hoyer, stojí pevně za Izraelem a v nynější krizi zdůrazňují především právo Izraele na sebeobranu před útoky Hamásu a dalších radikálních skupin.
Část mladších zákonodárců však v tomto ohledu vyvíjí tlak na Bidena a lídry v Kongresu, aby zaujali vůči Izraeli tvrdší postoj kvůli jeho dlouholetému přístupu k Palestincům. Nejúčinnější cestou je přitom podle nich hrozba snížením zahraniční pomoci nebo právě pozastavení prodejů zbraní.
Prezident Joe Biden za rostoucího tlaku uvnitř vlastní strany v noci na dnešek poprvé od vypuknutí konfliktu prohlásil, že podporuje klid zbraní v izraelsko-palestinském konfliktu. Média však upozorňují na to, že přímo nevyzval k zastavení násilností. Spojené státy rovněž opět zablokovaly prohlášení Rady bezpečnosti OSN volající po okamžitém ukončení izraelských útoků, při nichž zemřelo již přes 212 Palestinců. USA opakovaně argumentují tím, že ve věci podnikají vlastní diplomatické kroky, které pokládají za účinnější, než veřejné prohlášení RB OSN.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Definitivní prohra Netanjahua: Izraelskou vládu sestaví Eisenkot, rozhodl prezident
před 2 hodinami
Polská policie objevila v domě útočníka z Krakova tři oběti, zřejmě jeho příbuzné
před 3 hodinami
Počasí bude příští týden chladné, během dne naměříme i tři stupně
včera
Ve StarDance dnes večer překvapivě nikdo nevypadl
včera
Střelba v Krakově byla teroristický útok, pachatel vyznával krajně pravicové ideologie
včera
Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?
včera
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
včera
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
včera
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
včera
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
včera
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
včera
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
včera
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
včera
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
včera
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
včera
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
6. listopadu 2026 21:56
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
6. listopadu 2026 20:48
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
6. listopadu 2026 19:41
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
6. listopadu 2026 18:55
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
Plánovaná úprava poplatku za podzemí vodu přinese více peněz, které bude moci Ministerstvo zemědělství (MZe) použít na vylepšení vodního hospodářství České republiky. Prostředky půjdou bezezbytku na strategické projekty vodního hospodářství, které úřad financuje, např. propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod, přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny.
Zdroj: Jan Hrabě