Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena informovala začátkem května Kongres o úmyslu prodat Izraeli zbraně v hodnotě 735 milionů dolarů (15,3 miliardy korun). Učinila tak asi týden před vypuknutím bojů mezi radikálním hnutím Hamás a izraelskou armádou, přičemž většinu zásilky tvoří zařízení na přesné navádění bomb, které Izrael používá při bombardování Pásma Gazy.
Část demokratických zákonodárců, kteří postup Izraele z posledních dnů kritizují, nyní uvažuje nad tím, zda chystaný prodej zbraní nevyužít k nátlaku na Izrael, aby útoky zastavil, napsal list The Washington Post (WP).
Bílý dům informoval Kongres o zamýšleném prodeji zbraní 5. května. Vláda musí podle zákona zasílat upozornění na podobné plánované transakce a zákonodárci pak mají 15 dní na to, aby případně přijali nezávaznou rezoluci v níž se proti prodeji ohrazují. V praxi se však podobné záležitosti vyjednávají předem a v momentě formálního upozornění Kongresu je již souhlas parlamentu obvykle zajištěn.
V tomto případě však necelý týden po oznámení začalo po dnech rostoucího napětí hnutí Hamás ostřelovat Izrael, na což židovský stát odpověděl cílenými bombovými útoky na Pásmo Gazy. Izrael přitom čelí rostoucí kritice kvůli velkému počtu civilních obětí jeho útoků, židovský stát se brání tím, že palestinští radikálové schválně využívají úkrytů v civilní infrastruktuře. Pobouření vyvolalo také víkendové zničení budovy v Gaze, v níž měla redakce různá média.
USA jsou tradičně jedním z nejbližších spojenců Izraele. Podle WP však nová generace zákonodárců z vládnoucí Demokratické strany, kteří se povětšinou hlásí k jejímu levicovějšímu křídlu, začíná v posledních dnech hlasitě zpochybňovat nynější jednoznačnou podporu politiky izraelského premiéra Benjamina Netanyahua. Řada z nich chce získat o chystaném prodeji nové informace a hovoří také o možnosti, že by USA pozdržením obchodu mohly vyvíjet tlak na Izrael ve snaze dosáhnout co nejrychlejšího příměří na Blízkém východě.
Podle zdrojů WP nynější diskuze v Kongresu zřejmě již rozjednaný prodej zbraní nezastaví, spor však zvýrazňuje rostoucí rozkol u demokratů. Starší generace zákonodárců vládní strany, jako třeba šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer, předseda tamního vlivného zahraničního výboru Robert Menendez, nebo lídr demokratů ve Sněmovně reprezentantů Steny Hoyer, stojí pevně za Izraelem a v nynější krizi zdůrazňují především právo Izraele na sebeobranu před útoky Hamásu a dalších radikálních skupin.
Část mladších zákonodárců však v tomto ohledu vyvíjí tlak na Bidena a lídry v Kongresu, aby zaujali vůči Izraeli tvrdší postoj kvůli jeho dlouholetému přístupu k Palestincům. Nejúčinnější cestou je přitom podle nich hrozba snížením zahraniční pomoci nebo právě pozastavení prodejů zbraní.
Prezident Joe Biden za rostoucího tlaku uvnitř vlastní strany v noci na dnešek poprvé od vypuknutí konfliktu prohlásil, že podporuje klid zbraní v izraelsko-palestinském konfliktu. Média však upozorňují na to, že přímo nevyzval k zastavení násilností. Spojené státy rovněž opět zablokovaly prohlášení Rady bezpečnosti OSN volající po okamžitém ukončení izraelských útoků, při nichž zemřelo již přes 212 Palestinců. USA opakovaně argumentují tím, že ve věci podnikají vlastní diplomatické kroky, které pokládají za účinnější, než veřejné prohlášení RB OSN.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 27 minutami
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 1 hodinou
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 1 hodinou
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 2 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 3 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 4 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 5 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 5 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 6 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 6 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 8 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 8 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 9 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 10 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 11 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
Nově zveřejněné videozáznamy a soudní dokumenty z rozsáhlého právního sporu rodin obětí teroristických útoků odhalují úzké vazby údajného saúdskoarabského agenta Omara al-Bayoumiho na radikální extremisty. Záznamy získané stanicí BBC zásadním způsobem rozporují jeho dlouholetá tvrzení, že nebyl špiónem ani náboženským radikálem.
Zdroj: Libor Novák