USA vypsaly odměnu za dopadení šéfa nejvyššího soudu Venezuely. Je Madurův lokaj

Informoval o tom v úterý na twitteru americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který Morena označil za "lokaje" autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. 

Maikel Jose Moreno Perez, a Maduro crony, used his position of authority for personal gain, accepting bribes to influence the outcomes of criminal cases in Venezuela. In publicly designating him today, we are sending a clear message: the U.S. stands firmly against corruption.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) July 21, 2020

Čtyřiapadesátiletý Moreno, který v 80. letech strávil ve vězení dva roky za vraždu, stojí v čele nejvyššího soudu od roku 2017, předtím byl dva roky jeho prvním místopředsedou. Tento soud od roku 2016 blokuje činnost parlamentu, v němž má od voleb v prosinci 2015 většinu opozice.

Mag. Maikel Moreno ratifica su autonomía e independencia ante pretensiones injerencistas extranjeras https://t.co/3opBWFvjAI pic.twitter.com/W8bOq9zNVF

— Maikel Moreno (@MaikelMorenoTSJ) July 21, 2020

Moreno také jako předseda soudu potvrdil i trest téměř 14 let vězení pro významného lídra opozice Leopolda Lópeze odsouzeného za organizování protivládních protestů z roku 2014, při jejichž potlačování zemřelo přes 40 lidí. López se od loňska, kdy se mu podařilo uprchnout z domácího vězení, skrývá zřejmě v rezidenci španělského velvyslance v Caracasu.

Spojené státy zavedly už radu sankcí vůči představitelům Madurova režimu. Letos v březnu obvinily i Madura a několik jeho spolupracovníků, včetně Morena, z narkoterorismu a konspirace s kolumbijskými rebely s cílem zaplavit USA kokainem. Podle serveru Infobae také letos vypsaly odměnu za dopadení už na sedm činitelů venezuelského režimu, včetně Madura, suma celkem čítá na 65 milionů dolarů.

USA se sankcemi, které zavedly i na venezuelskou státní ropnou společnost, snaží oslabit Madurův režim. Loni tlak zesílily spolu s diplomatickou podporou opozici, když začátkem roku uznaly mezi prvními lídra tamní opozice a šéfa parlamentu Juana Guaidóa prozatímní hlavou Venezuely, která má uspořádat svobodné volby. Učinily tak poté, co tamní parlament neuznal výsledky předchozích prezidentských voleb, v nichž vyhrál Maduro a které opozice, USA, EU a řada zemí označila za nedemokratické. Za dočasného prezidenta Guaidóa uznává šest desítek států.

Maduro se ale stále drží u moci díky podpoře Ruska, Číny či Íránu a venezuelské armády, jejíž část se bojí represí a druhá ho podporuje i díky vysoké životní úrovni, kterou na rozdíl od většiny ostatních obyvatel země má. Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v zemi chybí léky a základní potraviny a mnoho lidí je závislých na státním přídělovém potravinovém systému, který má na starost armáda.

Madurův režim řadu let kritizuje opozice i orgány OSN za porušování lidských práv. Podle zprávy Guaidóova zmocněnce pro lidská práva za loňský rok zveřejněné v pondělí zatkl loni režim na 2300 kritiků Madurovy vlády; většina ze zatčených byli státní zaměstnanci a novináři včetně cizinců. Od ledna do května podle téže zprávy "zabily" speciální policejní jednotky Madurova režimu (FAES) 1560 lidí "při kladení odporu úřadům". Nevládní organizace Foro Penal v pondělí uvedla, že v zemi je 394 politických vězňů, z toho 126 jsou vojáci.