V USA se přiznal první člověk k napadení policisty při nepokojích v Kongresu. Hrozí mu až čtyři roky vězení

Američan Scott Kevin Fairlamb se dnes jako první z účastníků lednových nepokojů v budově Kongresu přiznal, že při útoku na budovu zákonodárného sboru napadl policistu. Jeho kauza by mohla sloužit jako příklad pro desítky podobných případů, v nichž se podporovatelé tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa střetli s příslušníky pořádkových sil. Informovala o tom agentura AP. Prokuratura navrhne pro Fairlamba trest tři a půl až čtyři a půl roku vězení.

Fairlambovo přiznání viny přišlo méně než dva týdny po slyšení v Kongresu, v němž příslušníci policie chránící Kapitol popisovali své trýznivé vzpomínky na boj s Trumpovými příznivci. Pět policistů, kteří byli 6. ledna ve službě, v souvislosti s útokem zemřelo, čtyři z nich spáchali sebevraždu.

Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že výtržníci ve snaze proniknout do sídla Kongresu napadli dohromady 140 policistů. Zhruba 80 z nich byli příslušníci jednotek zajišťujících ochranu Kapitolu a zbylých 60 z policejního sboru města Washington.

Čtyřiačtyřicetiletý Fairlamb, který je bývalým bojovníkem v disciplíně smíšených bojových umění (MMA), byl jedním z prvních výtržníků, kteří se dostali do Kapitolu, když útočníci rozbili okna budovy a prolomili jedny z dveří. Když z budovy odešel, podle prokuratury obtěžoval nastoupené policisty, řval jim do obličeje a snažil se jim zabránit v průchodu davem.

Fairlamb je od 22. ledna ve vazbě a rozsudek si vyslechne 27. září. Jeho obhájce Harley Breite prohlásil, že bude žádat soud o vyměření nižšího trestu, než úřady v podobných případech soudům doporučují. Tvrdil přitom, že Fairlamb kvůli účasti na nepokojích už tak ztratil ve svém životě mnoho. "Přišel o podnikání. Hypotéka na dům, kde bydlí se svou ženou, je v ohrožení. A upadl ve veřejnou nemilost," řekl a dodal, že jeho klient chce "zaplatit cenu za to, co udělal a jít ve svém životě dál". Maximální sazba, kterou by mohl dostat, je 20 let vězení.

Z účtů Fairlamba na sociálních sítích vyplývá, že je přívržencem konspirační teorie QAnon a že šířil jedno z jejích smyšlených tvrzení, podle nějž se měl Trump k letošnímu čtvrtému březnu znovu chopit moci a stát se prezidentem "nové republiky". Hlavní proud teorie QAnon tvrdí, že Trump vede tajnou válku proti spiknutí washingtonských elit vzývajících Satana a libujících si ve zneužívání dětí a kanibalismu, mezi něž údajně patří zejména přední demokraté a rovněž některé hollywoodské hvězdy.

Trumpovi příznivci se 6. ledna snažili narušit jednání obou komor Kongresu, který se zabýval potvrzením volebního vítězství Trumpova oponenta Joea Bidena. Trump před incidentem několik měsíců opakovaně na veřejnosti bez patřičných důkazů tvrdil, že demokraté volby "ukradli" a připravili jej o druhý prezidentský mandát podvodem. Jeho tvrzení ale selhala v desítkách různých žalob, postavili se proti nim i volební činitelé z jednotlivých států a nepodpořili je ani členové jeho vlády.

Nejméně devět lidí, kteří byli 6. ledna v Kapitolu, zemřelo při nepokojích nebo po nich. Jedním z nich byl policista Brian Sicknick, který zkolaboval, když jej výtržníci posprejovali dráždivou látkou. Čtyři příslušníci policie města Washingtonu spáchali sebevraždu.

Policie v sídle Kongresu zastřelila jednu z Trumpových podporovatelek, která se snažila prorazit dveře vedoucí do jednacího sálu Sněmovny reprezentantů. Další tři demonstranti zemřeli po zdravotních příhodách.

Úřady stíhají v souvislosti s nepokoji celkem 560 lidí a po dalších stovkách nadále pátrají. Nejméně 165 lidí čelí obviněním z útoku na policisty nebo z toho, že jim bránili v činnosti, přičemž asi 50 z nich prokuratura obviňuje z použití smrtící zbraně nebo z poranění policisty.

Svou vinu už po domluvě s prokuraturou uznalo přes 30 stíhaných. Většina z nich se nicméně přihlásila k méně závažným obviněním z přestupků.

Scott Kevin Fairlamb Kongres USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy