V USA se přiznal první člověk k napadení policisty při nepokojích v Kongresu. Hrozí mu až čtyři roky vězení

Američan Scott Kevin Fairlamb se dnes jako první z účastníků lednových nepokojů v budově Kongresu přiznal, že při útoku na budovu zákonodárného sboru napadl policistu. Jeho kauza by mohla sloužit jako příklad pro desítky podobných případů, v nichž se podporovatelé tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa střetli s příslušníky pořádkových sil. Informovala o tom agentura AP. Prokuratura navrhne pro Fairlamba trest tři a půl až čtyři a půl roku vězení.

Fairlambovo přiznání viny přišlo méně než dva týdny po slyšení v Kongresu, v němž příslušníci policie chránící Kapitol popisovali své trýznivé vzpomínky na boj s Trumpovými příznivci. Pět policistů, kteří byli 6. ledna ve službě, v souvislosti s útokem zemřelo, čtyři z nich spáchali sebevraždu.

Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že výtržníci ve snaze proniknout do sídla Kongresu napadli dohromady 140 policistů. Zhruba 80 z nich byli příslušníci jednotek zajišťujících ochranu Kapitolu a zbylých 60 z policejního sboru města Washington.

Čtyřiačtyřicetiletý Fairlamb, který je bývalým bojovníkem v disciplíně smíšených bojových umění (MMA), byl jedním z prvních výtržníků, kteří se dostali do Kapitolu, když útočníci rozbili okna budovy a prolomili jedny z dveří. Když z budovy odešel, podle prokuratury obtěžoval nastoupené policisty, řval jim do obličeje a snažil se jim zabránit v průchodu davem.

Fairlamb je od 22. ledna ve vazbě a rozsudek si vyslechne 27. září. Jeho obhájce Harley Breite prohlásil, že bude žádat soud o vyměření nižšího trestu, než úřady v podobných případech soudům doporučují. Tvrdil přitom, že Fairlamb kvůli účasti na nepokojích už tak ztratil ve svém životě mnoho. "Přišel o podnikání. Hypotéka na dům, kde bydlí se svou ženou, je v ohrožení. A upadl ve veřejnou nemilost," řekl a dodal, že jeho klient chce "zaplatit cenu za to, co udělal a jít ve svém životě dál". Maximální sazba, kterou by mohl dostat, je 20 let vězení.

Z účtů Fairlamba na sociálních sítích vyplývá, že je přívržencem konspirační teorie QAnon a že šířil jedno z jejích smyšlených tvrzení, podle nějž se měl Trump k letošnímu čtvrtému březnu znovu chopit moci a stát se prezidentem "nové republiky". Hlavní proud teorie QAnon tvrdí, že Trump vede tajnou válku proti spiknutí washingtonských elit vzývajících Satana a libujících si ve zneužívání dětí a kanibalismu, mezi něž údajně patří zejména přední demokraté a rovněž některé hollywoodské hvězdy.

Trumpovi příznivci se 6. ledna snažili narušit jednání obou komor Kongresu, který se zabýval potvrzením volebního vítězství Trumpova oponenta Joea Bidena. Trump před incidentem několik měsíců opakovaně na veřejnosti bez patřičných důkazů tvrdil, že demokraté volby "ukradli" a připravili jej o druhý prezidentský mandát podvodem. Jeho tvrzení ale selhala v desítkách různých žalob, postavili se proti nim i volební činitelé z jednotlivých států a nepodpořili je ani členové jeho vlády.

Nejméně devět lidí, kteří byli 6. ledna v Kapitolu, zemřelo při nepokojích nebo po nich. Jedním z nich byl policista Brian Sicknick, který zkolaboval, když jej výtržníci posprejovali dráždivou látkou. Čtyři příslušníci policie města Washingtonu spáchali sebevraždu.

Policie v sídle Kongresu zastřelila jednu z Trumpových podporovatelek, která se snažila prorazit dveře vedoucí do jednacího sálu Sněmovny reprezentantů. Další tři demonstranti zemřeli po zdravotních příhodách.

Úřady stíhají v souvislosti s nepokoji celkem 560 lidí a po dalších stovkách nadále pátrají. Nejméně 165 lidí čelí obviněním z útoku na policisty nebo z toho, že jim bránili v činnosti, přičemž asi 50 z nich prokuratura obviňuje z použití smrtící zbraně nebo z poranění policisty.

Svou vinu už po domluvě s prokuraturou uznalo přes 30 stíhaných. Většina z nich se nicméně přihlásila k méně závažným obviněním z přestupků.

Scott Kevin Fairlamb Kongres USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 8 minutami

před 1 hodinou

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy