Velká většina Američanů podporuje zákaz útočných pušek a další regulace prodeje zbraní, vyplývá z nového průzkumu společnosti Morning Consult pro web Politico. Výsledky zveřejněné dva dny po jednom z nejhorších střeleckých útoků na amerických školách ukazují podporu okolo 70 procent i více u několika konkrétních opatření prosazovaných demokraty v Kongresu.
Jen 16 procent respondentů nicméně označilo za velmi pravděpodobné, že federální legislativa v nejbližším roce pravidla prodeje zbraní zpřísní. V Senátu pak dnes narazil na republikánský odpor demokraty navrhovaný zákon o vnitřním terorismu.
Kroky směrem k omezení některých zbraní v obecné rovině "silně podporuje" 44 procent účastníků průzkumu, dalších 21 procent je "spíše podporuje". To by znamenalo nárůst podpory oproti loňskému roku, kdy průzkumy ukazovaly jen těsnou většinu stoupenců striktnější regulace.
Při dotazech na konkrétní opatření bývá podpora vyšší, což je také případ nejnovějšího průzkumu. Pro zákaz prodeje útočných pušek se vyslovilo 67 procent dotázaných, přičemž 53 procent vyjádřilo silnou podporu, a podobná čísla se pojí s otázkou na zákaz vysokokapacitních zásobníků. Vytvoření národní databáze s informacemi o všech prodejích zbraní silně nebo spíše podpořilo 57 procent, resp. 18 procent respondentů a zavedení povinného prověřování zákazníků při všech prodejích podpořilo celkem 88 procent.
Jde přitom o opatření, o nichž se ve Spojených státech diskutuje už roky, zatímco neustále přibývají další a další případy masového zabíjení střelnými zbraněmi. Kolika z nich by zmiňované kroky zabránily, je diskutabilní, nicméně ty nejkrvavější bývají páchány útočnými puškami. Jejich zákaz i další opatření se už řadu let snaží prosadit politici Demokratické strany včetně současného amerického prezidenta Joea Bidena, jejich snahy ale opakovaně naráží na odpor republikánů.
Ten se projevil i při dnešním hlasování v Senátu, kde se demokraté snažili prosadit nový zákon o vnitřním terorismu. Návrh minulý týden hladce prošel Sněmovnou reprezentantů, která jej přijala v reakci na hromadnou vraždu v supermarketu v Buffalu. Cílem opatření bylo mimo jiné otevřít debatu o složitějších otázkách, jako například o kontrole zbraní. Proti návrhu se dnes ale postavili všichni republikánští senátoři kromě jednoho. K přijetí zákona bylo přitom potřeba spolupráce nejméně deseti opozičních zákonodárců.
Spojené státy jsou zemí s největším počtem zbraní na světě drženými soukromými osobami, alespoň jednu střelnou zbraň má doma kolem 40 procent obyvatel. Každému Američanovi podle platného výkladu nejvyššího soudu garantuje právo vlastnit zbraň druhý dodatek ústavy. Běžně si Američané mohou pistole či pušky pořizovat od dosažení 21 let, v některých státech už od 18 let.
To je i případ Texasu, kde v úterý 18letý mladík postřílel na základní škole v městečku Uvalde 19 dětí a dvě učitelky. Během předchozího týdne si podle médií legálně zakoupil dvě útočné pušky a stovky nábojů, přičemž v důsledku volných texaských zákonů nemusel na vydání zboží čekat. Nový průzkum Morning Consult naznačuje, že velká většina Američanů podporuje povinné třídenní čekání na zakoupenou zbraň i federální věkovou hranici na úrovni 21 let.
Ovšem očekávání, že v nejbližší době Kongres schválí restrikce v oblasti zbraní, nejsou velká, jak u veřejnosti, tak u médií. Republikánští zákonodárci, jejichž voliči zpřísňování zákonů podporují výrazně méně než ti demokratičtí, nedávají najevo žádnou zásadní změnu dlouhodobého postoje, že jakákoli regulace prodeje narušuje ústavní právo občanů. To ukázalo i dnešní hlasování v Senátu, ačkoliv u některých republikánů je nyní znát větší otevřenost podobným diskuzím, píše agentura AP.
Nová analýza kongresového reportéra deníku The New York Times uvádí, že postoj republikánských zákonodárců pramení zejména z obavy z reakce tvrdého jádra jejich voličů, které rozhoduje stranické primárky. "Republikáni... chápou, že by je nečekala žádná velká politická odměna, když by se přidali ke snaze uzákonit omezení přístupu ke zbraním, včetně těch ve stylu útočných pušek," píše Carl Hulse. "Zato vědí úplně jistě, že by schytali kritiku a s největší pravděpodobností by se ocitli v souboji s vyzyvatelem v primárkách, který by je mohl připravit o post," dodává.
Související
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
USA (Spojené státy americké) , zbraně
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 1 hodinou
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 2 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 3 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 3 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 4 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 4 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 6 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
včera
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
včera
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
Prezident Petr Pavel potvrdil, že má již kompletně vypracovanou kompetenční žalobu pro případ, kdy by se mu kabinet pokusil znemožnit účast na červencovém summitu NATO, který hostí Ankara. Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že tento právní krok nakonec nebude nutné uplatnit. Prezident nyní očekává rozhodnutí vládního zasedání plánovaného na 8. června, které by mělo o složení české delegace definitivně rozhodnout, jak dříve avizoval předseda vlády Andrej Babiš.
Zdroj: Libor Novák