Velká většina Američanů podporuje zákaz útočných pušek a další regulace prodeje zbraní

Velká většina Američanů podporuje zákaz útočných pušek a další regulace prodeje zbraní, vyplývá z nového průzkumu společnosti Morning Consult pro web Politico. Výsledky zveřejněné dva dny po jednom z nejhorších střeleckých útoků na amerických školách ukazují podporu okolo 70 procent i více u několika konkrétních opatření prosazovaných demokraty v Kongresu.

Jen 16 procent respondentů nicméně označilo za velmi pravděpodobné, že federální legislativa v nejbližším roce pravidla prodeje zbraní zpřísní. V Senátu pak dnes narazil na republikánský odpor demokraty navrhovaný zákon o vnitřním terorismu.

Kroky směrem k omezení některých zbraní v obecné rovině "silně podporuje" 44 procent účastníků průzkumu, dalších 21 procent je "spíše podporuje". To by znamenalo nárůst podpory oproti loňskému roku, kdy průzkumy ukazovaly jen těsnou většinu stoupenců striktnější regulace.

Při dotazech na konkrétní opatření bývá podpora vyšší, což je také případ nejnovějšího průzkumu. Pro zákaz prodeje útočných pušek se vyslovilo 67 procent dotázaných, přičemž 53 procent vyjádřilo silnou podporu, a podobná čísla se pojí s otázkou na zákaz vysokokapacitních zásobníků. Vytvoření národní databáze s informacemi o všech prodejích zbraní silně nebo spíše podpořilo 57 procent, resp. 18 procent respondentů a zavedení povinného prověřování zákazníků při všech prodejích podpořilo celkem 88 procent.

Jde přitom o opatření, o nichž se ve Spojených státech diskutuje už roky, zatímco neustále přibývají další a další případy masového zabíjení střelnými zbraněmi. Kolika z nich by zmiňované kroky zabránily, je diskutabilní, nicméně ty nejkrvavější bývají páchány útočnými puškami. Jejich zákaz i další opatření se už řadu let snaží prosadit politici Demokratické strany včetně současného amerického prezidenta Joea Bidena, jejich snahy ale opakovaně naráží na odpor republikánů.

Ten se projevil i při dnešním hlasování v Senátu, kde se demokraté snažili prosadit nový zákon o vnitřním terorismu. Návrh minulý týden hladce prošel Sněmovnou reprezentantů, která jej přijala v reakci na hromadnou vraždu v supermarketu v Buffalu. Cílem opatření bylo mimo jiné otevřít debatu o složitějších otázkách, jako například o kontrole zbraní. Proti návrhu se dnes ale postavili všichni republikánští senátoři kromě jednoho. K přijetí zákona bylo přitom potřeba spolupráce nejméně deseti opozičních zákonodárců.

Spojené státy jsou zemí s největším počtem zbraní na světě drženými soukromými osobami, alespoň jednu střelnou zbraň má doma kolem 40 procent obyvatel. Každému Američanovi podle platného výkladu nejvyššího soudu garantuje právo vlastnit zbraň druhý dodatek ústavy. Běžně si Američané mohou pistole či pušky pořizovat od dosažení 21 let, v některých státech už od 18 let.

To je i případ Texasu, kde v úterý 18letý mladík postřílel na základní škole v městečku Uvalde 19 dětí a dvě učitelky. Během předchozího týdne si podle médií legálně zakoupil dvě útočné pušky a stovky nábojů, přičemž v důsledku volných texaských zákonů nemusel na vydání zboží čekat. Nový průzkum Morning Consult naznačuje, že velká většina Američanů podporuje povinné třídenní čekání na zakoupenou zbraň i federální věkovou hranici na úrovni 21 let.

Ovšem očekávání, že v nejbližší době Kongres schválí restrikce v oblasti zbraní, nejsou velká, jak u veřejnosti, tak u médií. Republikánští zákonodárci, jejichž voliči zpřísňování zákonů podporují výrazně méně než ti demokratičtí, nedávají najevo žádnou zásadní změnu dlouhodobého postoje, že jakákoli regulace prodeje narušuje ústavní právo občanů. To ukázalo i dnešní hlasování v Senátu, ačkoliv u některých republikánů je nyní znát větší otevřenost podobným diskuzím, píše agentura AP.

Nová analýza kongresového reportéra deníku The New York Times uvádí, že postoj republikánských zákonodárců pramení zejména z obavy z reakce tvrdého jádra jejich voličů, které rozhoduje stranické primárky. "Republikáni... chápou, že by je nečekala žádná velká politická odměna, když by se přidali ke snaze uzákonit omezení přístupu ke zbraním, včetně těch ve stylu útočných pušek," píše Carl Hulse. "Zato vědí úplně jistě, že by schytali kritiku a s největší pravděpodobností by se ocitli v souboji s vyzyvatelem v primárkách, který by je mohl připravit o post," dodává.

Související

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  zbraně

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy