Většina Američanů si přeje, aby bylo možné v listopadových prezidentských volbách zaslat svůj hlas poštou, pokud v tu dobu bude v zemi stále pokračovat pandemie způsobená koronavirem. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, který dnes zveřejnila agentura Reuters. S distančním hlasováním však nesouhlasí řada republikánů ani prezident Donald Trump.
Podle průzkumu Reuters ze začátku tohoto týdne chce 72 procent všech dospělých Američanů, 79 procent demokratů a 65 procent republikánů, aby federální vláda po státech vyžadovala umožnění korespondenčního hlasování. Republikánský prezident Donald Trump, který bude usilovat o znovuzvolení, však s takovou změnou nesouhlasí, protože hlasování poštou podle něj zvyšuje možnost volebních podvodů.
Spojené státy evidují téměř 400.000 nakažených koronavirem, což je nejvíce na světě. Onemocnění covid-19 tam podlehlo již téměř 13.000 lidí. Řada států kvůli pandemii značně omezila pohyb a život svých obyvatel. Experti varují, že bez pokračující společenské izolace se bude virus dále šířit, zatím proti němu totiž neexistuje vakcína či spolehlivý lék.
Rozšíření korespondenční volby prosazuje například nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová i favorit na zisk demokratické kandidatury Joe Biden. Momentálně lze volby uskutečnit čistě prostřednictvím pošty v pěti amerických státech: v Coloradu, na Havaji, v Oregonu, ve Washingtonu a v Utahu. Na dálku mohou volit rovněž Američané pobývající v zahraničí. Dalších šestnáct států umožňuje volit korespondenčně, ale jen ve výjimečných případech, pro které voliči musí podat vysvětlení.
Spor o plošné zavedení korespondenční volby bude podle serveru Politico jedním z hlavních bodů sváru při jednáních o dalším, v pořadí již čtvrtém, balíčku na podporu americké ekonomiky. Už třetí záchranný balík určil 400 milionů dolarů (deset miliard korun) do volebního fondu, jehož mohly státy využít k přípravě korespondenčního hlasování. Podle odborníků je to však na tak rozsáhlou reformu v tolika státech málo.
Senátorka a někdejší uchazečka o demokratickou prezidentskou nominaci Amy Klobucharová se proto chystá navrhnout do dalšího balíčku asi pětkrát vyšší částku společně se zákonem, který by ve všech státech zrušil povinnost uvádět zvláštní důvod pro zaslání hlasu poštou. Tím však naráží u řady republikánů, kteří se obecně staví proti zásahům federální vlády do záležitostí jednotlivých států.
"Naši demokratičtí přátelé by chtěli, aby federální vláda převzala volby, ty se ale historicky vždy zajišťovaly na úrovni států," řekl senátor za Texas John Cornyn. Trumpova kampaň za znovuzvolení plánuje miliony dolarů na právní bitvy, v nichž chce demokratům ve změně pravidel hlasování zabránit, uvádí Politico.
Podle některých komentátorů se obává také toho, že by hlasování poštou zvýšilo volební účast, což v USA obecně nahrává demokratům. Někteří republikáni však se zavedením distanční volby z bezpečnostních důvodů souhlasí.
Pandemie již nyní silně narušila průběh demokratického nominačního souboje. Některé státy zrušily prezenční hlasování a mnoho dalších odložilo primární volby či volební shromáždění na květen či červen, případně na neurčito.
Podle průzkumu společnosti Ipsos se koronaviru obává na 89 procent dotazovaných a 36 procent z nich se domnívá, že se jím v budoucnu nakazí. Trumpovy kroky proti pandemii podporuje asi 42 procent tázaných, což je zhruba o šest procent méně, než při podobném průzkumu minulý týden. Šetření se provádělo na vzorku 1116 lidí po celých USA z nichž 532 byli demokraté a 417 republikáni. Statistická odchylka se pohybuje od tří do šesti procent.
Související
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Volby USA , Prezident USA , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 6 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 6 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák