Vláda USA varuje před hrozbou politicky motivovaného násilí

V hlášení vyjadřuje obavu, že některým extremistům mohl dodat odvahu nedávný vpád příznivců nyní již exprezidenta Donalda Trumpa do sídla Kongresu. Podle agentury Reuters nicméně ministerstvo neuvedlo informace o případném konkrétním plánovaném útoku.

Bulletin výstražného systému pro terorismus (NTAS) hovoří o "prostředí zvýšené hrozby napříč Spojenými státy", které pravděpodobně bude přetrvávat několik týdnů. "Informace naznačují, že někteří ideologicky motivovaní násilní extremisté, kteří mají výhrady k uplatňování vládní moci a k prezidentskému střídání... by mohli pokračovat v mobilizaci s cílem podnítit nebo páchat násilí," uvádí ministerstvo vnitřní bezpečnosti.

Jako příčiny současného stavu jsou kromě rozhořčení nad výsledkem voleb zmíněny také odpor vůči protiepidemickým opatřením či "dlouhotrvající rasové a etnické napětí", přičemž podle hlášení jsou pocity křivdy živené dezinformacemi. "DHS (zkratka ministerstva vnitřní bezpečnosti) se obává, že tyto stejné hnací síly násilí zde v úvodu roku 2021 zůstanou a že některé násilné domácí extremisty mohl průnik do budovy Kapitolu Spojených států ze 6. ledna povzbudit k útokům na volené zástupce lidu a vládní objekty," pokračuje výstraha.

Ve Spojených státech v posledních měsících Trumpova mandátu sílily obavy z aktivit domácích extremistických skupin a události 6. ledna tyto obavy do jisté míry potvrdily. Pozornost k působení ozbrojených skupin přitáhla také kauza plánovaného únosu guvernérky státu Michigan Gretchen Whitmerové, která vyšla najevo loni na podzim. Whitmerová se stala terčem milicí poté, co na jaře zavedla přísná karanténní opatření.

Podle agentury AP se dnešním prohlášením administrativa prezidenta Joea Bidena zapojuje do bouřlivé debaty ohledně toho, jak klasifikovat činy motivované politickou ideologií. Krok ministerstva vnitřní bezpečnosti naznačuje, že násilí inspirované snahou zvrátit výsledek voleb nová vláda vnímá jako terorismus.

Výstrahu vydal David Pekoske, který je dočasným šéfem DHS. Nominaci Alejandra Mayorkase do čela resortu ještě neschválil Senát. Reuters podotýká, že ministerstvo, které má na starosti kromě boje proti terorismu také zabezpečení amerických hranic či kyberbezpečnost, běžně vydá jen jedno nebo dvě podobná hlášení za rok. Bulletiny se dosud převážně týkaly zahraničních teroristických skupin.

Nové hlášení přichází v momentě, kdy ve Washingtonu stále panují mimořádná bezpečnostní opatření po nepokojích, které si vyžádaly pět životů. Minulý týden tam při Bidenově inauguraci zajišťovalo pořádek i 25.000 příslušníků národní gardy, asi pětina z tohoto počtu zůstane v metropoli nasazená i v nejbližších týdnech, kdy se v Kongresu bude mimo jiné projednávat ústavní žaloba na Trumpa.

Exprezident čelí obvinění, že svým projevem ze 6. ledna v součtu se svou povolební rétorikou vyburcoval své příznivce k útoku na Kapitol. Trump předtím dva měsíce šířil nepravdivá tvrzení o průběhu a výsledku voleb a v projevu těsně před vypuknutím nepokojů vyzval stoupence k pochodu na sídlo Kongresu a mimo jiné řekl: "Když nebojujete jako o život, pak už nebudete mít žádnou zemi."

V souvislosti s vniknutím demonstrantů do budovy Kapitolu už americké úřady vznesly obvinění proti více než 150 lidem včetně několika osob s vazbami na krajně pravicové milice jako Oath Keepers a Three Percenters. Oddělený případ tvoří nově ohlášené stíhání 43letého Iana Rogerse z Kalifornie, u kterého vyšetřovatelé nedávno našli pět podomácku vyrobených bomb, materiály na výrobu dalších a desítky střelných zbraní.

Dokumenty předložené federálnímu soudu uvádí, že Rogers hovořil o touze vyhodit do povětří budovu Demokratické strany či o útoku na kanceláře společností Facebook a Twitter. Podle vyšetřovatelů zprávy odeslané z jeho mobilu svědčí o záměru spáchat útoky ve snaze "pokusit se udržet Donalda Trumpa u moci".