Volby v USA: Biden opět navyšuje náskok. Texas ohlásil historickou účast

Joe Biden za poslední týden opět navýšil náskok v klíčových státech na Donalda Trumpa. V porovnání s minulým týdnem si polepšil hned ve třech z nich. Ve hře nadále zůstává i Texas, kde se v rámci senátních voleb ukázalo historicky nejvíce demokratických voličů. Biden by tak byl jedním z mála Demokratů, kteří zde ve volbách uspěli.

Aktuální volební průzkumy naznačují, že bývalý viceprezident, Joe Biden, pomalu ale jistě navyšuje náskok na Donalda Trumpa ve všech klíčových státech. Oproti minulému týdnu si konkrétně polepšil v Arizoně, Michiganu a na Floridě. Největší skok zaznamenal Biden v Michiganu, kde si dle CNN vede lépe o 8 %.

Zatímco průzkumy SSRS uveřejněné CNN ukazují, že Biden v Michiganu vedení navýšil, volební model The Economist ukazuje nepatrný propad. Stále však připisuje bývalému viceprezidentovi 90% šanci na konečnou výhru v tomto státě. 

I ostatní průzkumy, které uveřejnily CBS, FOX nebo univerzita Quinnipiac však hovoří v Bidenův prospěch. V průměru tak současnému prezidentovi připisují těsně nad 40 %, bývalému viceprezidentovi pak kolem 50 %, z čehož nejlépe vycházejí průzkumy SSRS, dle nichž je Bidenovi aktuálně nakloněno zhruba 52 % místních voličů.  

V roce 2016 Trump Michigan, stejně jako Floridu a Arizonu, vyhrál. V případě Michiganu se však jednalo o velmi těsné vítězství, konkrétně o pouhé 0,2 %. Od roku 1992 je navíc Michigan stabilně demokraticky vedeným státem. Výjimkou byl pouze prezident G. W. Bush v roce 2000 a 2004, kdy i ten jako Republikán v Michiganu zvítězil. Místní volitelé se však rozhodli připsat konečné vítězství demokratickým kandidátům Al Gorovi a o 4 roky později Johnu Kerrymu. 

Michigan spadá do kategorie států, které se od 70. let vypořádávají s nestabilní ekonomikou, někdy označované také jako „rust belt states“. Řada tradičních odvětví jako automobilky zde tehdy zaznamenaly velké ztráty, některé zkrachovaly úplně, což s sebou přineslo silné ekonomické dopady. Clintonové se tehdy nepodařilo místní voliče svou kampaní oslovit a mnozí tak spíše viděli oporu v Trumpovi.

S aktuálním vývojem ekonomiky ve Spojených státech je ale čím dál tím více voličů pobouřeno reakcí současného prezidenta. Řada z nich se navíc postavila proti násilnému jednání ozbrojených složek proti protestujícím za lidská práva. Aktuálně zde tak dle průzkumů EPIC-MRA o odevzdání hlasu Trumpovi uvažuje pouhých 33 % voličů, celkem 70 % je znepokojeno aktuálním děním v zemi.

Florida, podobně jako Michigan a relativně nově i Arizona, spadá do kategorie států označovaných jako „swing states“. Voliči tu tak stabilně nevolí ani jednu ze stran a spíše než na stranickou loajalitu sázejí na konkrétního kandidáta. „Swing states“ jsou navíc charakteristické svými těsnými volebními výsledky. I zde Trump v roce 2016 vyhrál jen díky minimálnímu rozdílu 1,2 %. 

Historicky zde i přesto měla navrch spíše Republikánská strana, byť zde dvakrát za sebou zvítězil i prezident Obama nebo Bill Clinton. V případě Billa Clintona zde ale volitelé v roce 1992 nakonec také rozhodli ve prospěch republikánského kandidáta.

Dle SSRS zde aktuálně Biden vede v poměru 51 – 46 %, což poměrně odpovídá i statistikám univerzity Quinnipiac nebo FOX. Model The Economist však za poslední týden snížil Bidenovy šance na výhru z 86 na 79 %. Je to tak první výraznější propad od začátku července. Stejný model mu připisuje i nižší aktuální preference voličů oproti minulému týdnu o zhruba 0,7 %.

Florida se také mimo jiné řadí k nejvíce zasaženým státům koronavirem. Více jak 57 % místních voličů nesouhlasí s reakcí prezidenta Trumpa na pandemickou situaci. Zhruba stejné procento lidí navíc nesouhlasí s politikou prezidenta týkající se společenských nepokojů a otázky rasové rovnoprávnosti. 

V poměru preferencí je na tom podobně s Floridou i Arizona. Zde se zhruba 49 % voličů vyslovilo pro Joe Bidena, současného prezidenta podporuje zhruba 45 %. Dle CBS a univerzity Monmouth jsou zde ale kandidáti spíše vyrovnaní, přičemž průzkumy CBS ukazují přesnou remízu 46 %. Model The Economist připisuje Bidenovi těsný náskok oproti minulému týdnu o necelých 0,5 %. 

Arizona je však na rozdíl od Floridy nebo Michiganu historicky republikánsky vedený stát. Poslední Demokrat, který zde vyhrál prezidentské volby, byl Bill Clinton roku 1996. Dvakrát po sobě tu zvítězil i Barack Obama, i zde se však volitelé nakonec přiklonili na stranu Republikánů. Na druhou stranu zaznamenala Arizona v roce 2016 zatím nejtěsnější výsledek od roku 2000, kdy Trump zvítězil rozdílem 3,6 %. 

I veřejné průzkumy poukazují na to, že postojem voličů nejvíce otřásla pandemie koronaviru a nedávné společenské nepokoje. Na druhou stranu si zde ale Trump prozatím drží přízeň voličů co se týče ekonomiky. Stejně jako na Floridě se v otázce zvládání aktuálního vývoje ekonomiky pro Trumpa vyslovilo 52 % voličů.

Historický zvrat ve volebních preferencích však zažívá republikánský Texas. Nová data zveřejněná v souvislosti s druhým kolem demokratických voleb do Senátu totiž ukazují, že Texas zaznamenal rekordní účast voličů. Texasané tak překonali dosavadní rekord z roku 1994.

Texas tak není vzdálený ani pro samotného Joe Bidena, který se postupně začíná dotahovat na prezidenta Trumpa. Většina uveřejněných průzkumů ukazuje zhruba 1 – 3% rozdíl mezi oběma kandidáty. Odborníci tento rapidní zvrat přisuzují především aktuálnímu pandemickému vývoji v Texasu. Nejen, že se řadí k nejvíce zasaženým státům, kapacitně už zde nezvládá ani největší nemocniční středisko světa. Pro Joe Bidena a Demokratickou stranu tak Texas nehraje jen historickou roli, jedná se zároveň i o druhý největší stát z hlediska elektorátních hlasů.

Související

Více souvisejících

Volby USA Joe Biden Donald Trump

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 37 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pokud Arménie odmítne ustoupit v jednáních s Ázerbájdžánem ohledně navrácení některých území, která kontroluje od 90. let minulého století, hrozí vypuknutí války. Uvedl to arménský premiér Nikol Pašinjan během setkání s obyvateli příhraničních obcí v regionu Tavuš na severovýchodě země poblíž hranic s Ázerbájdžánem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

Česko jako postsovětský satelit? Americký deník upravil titulek článku o munici pro Ukrajinu

Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v němž se věnuje české iniciativě, jejímž cílem je získání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která už přes dva roky čelí ruské agresi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy