V americkém státě Georgia v úterý končí hlasování v rozhodujícím kole voleb do Senátu, jehož výsledky rozhodnou nejen o kontrole nad jednou z komor Kongresu, ale také o tónu první poloviny mandátu nastupujícího prezidenta Joea Bidena. Ve hře jsou dvě senátorská křesla, a pokud obě získají kandidáti demokratů, Bidenova strana bude schopna prosazovat legislativní návrhy i bez pomoci republikánů.
V obou případech se čekají těsné souboje a na jména vítězů se možná opět bude čekat déle než jen několik hodin.
Kvůli významu aktuálních senátních voleb americká média v posledních týdnech o Georgii hovoří jako o středu politického vesmíru v USA. Kampaně na obou stranách do jihovýchodního státu "nalily" miliony dolarů a "bombardují" místní obyvatele vzkazy, píše agentura AP. Snahu mobilizovat voliče podporují i největší jména demokratického a republikánského tábora. Jak končící americký prezident Donald Trump, tak jeho nástupce Joe Biden mají dnes večer v plánu návštěvu Georgie.
1 day, Georgia. pic.twitter.com/KrrcHRuvRy
— Team Ossoff (@TeamOssoff) January 4, 2021
Půdu pro dramatickou dohru listopadových voleb připravila souhra několika okolností. Jednak jsou to místní pravidla pro výběr členů Kongresu, která stanovují, že kandidát musí pro vítězství získat více než 50 procent odevzdaných hlasů. To se na podzim žádnému z uchazečů o senátní křeslo nepodařilo, tudíž dochází na finále mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty.
Neobvyklé je také to, že v jednom státě se konají dvoje volby senátorů. Kromě řádných voleb, v nichž o mandát bojují republikánský senátor David Perdue a jeho téměř o 40 let mladší demokratický vyzyvatel Jon Ossoff, se konají také zvláštní volby, kde se rozhoduje mezi demokratem Raphaelem Warnockem a republikánkou Kelly Loefflerovou. Ta byla do Senátu jmenována před rokem poté, co ze zdravotních důvodů z postu senátora odstoupil její stranický kolega Johnny Isakson. Loefflerová a Warnock nyní bojují o to, kdo odslouží poslední dva roky z původního Isaksonova mandátu.
Zásadní význam pak událostem v Georgii dodalo vyústění podzimních voleb, po kterých mají republikáni jistých 50 křesel ve 100místném Senátu, zatímco demokraté 48. Republikánům tedy stačí jeden další úspěch, aby měli nadále jistou většinu, což by jim umožnilo výrazně zkomplikovat novému prezidentu Bidenovi prosazování jeho agendy. Senát je při utváření zákonů rovnocenným partnerem Sněmovny reprezentantů, navíc schvaluje obsazení postů ve vládě i na federálních soudech.
Při vyrovnaných hlasováních v Senátu má rozhodující hlas jeho předseda, kterým je v americkém systému viceprezident. Zisk dvou senátorských křesel v Georgii by tak demokratům po ovládnutí Bílého domu a zachování většiny ve sněmovně v podstatě přisoudil kontrolu nad celým legislativním procesem a Bidenovi umožnil hladké zaplnění klíčových pozic v administrativě.
Jak duel mezi Loefflerovou a Warnockem, tak ten mezi Perduem a Ossoffem, nemá jasného favorita. Loefflerová i Perdue před vstupem do politiky působili na manažerských pozicích a patří k nejbohatším americkým zákonodárcům, zároveň se jasně hlásí k politice prezidenta Trumpa. Ossoff, který by se ve 33 letech stal nejmladším členem Senátu, vede společnost produkující dokumentární filmy, zatímco Warnock byl dosud farářem a podle webu televize PBS je jedním z nejznámějších černošských kazatelů v Georgii.
Finále senátních voleb by zde mohlo přinést podobný vývoj jako listopadový souboj mezi Trumpem a Bidenem. AP uvádí, že při velmi těsném hlasování by jména vítězů mohla být jasná až za několik dní, přičemž s přibývajícím časem budou demokratičtí kandidáti pravděpodobně stahovat ztráty, případně navyšovat náskok. V listopadu na začátku sčítání hlasů vedl Perdue nad Ossoffem o skoro 400.000 hlasů, nakonec ale zvítězil jen o necelých 90.000.
Celkem v Georgii na podzim volilo na pět milionů lidí. V rozhodujícím kole senátních voleb už před jeho hlavním termínem odevzdaly své hlasy, ať už na dálku či osobně, necelé tři miliony.
Související
Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní
"Měli jsme šanci." Clooney nelituje sloupku proti Bidenovi, ale připustil chybu
Volby USA , Senát USA , Joe Biden , Demokratická strana (USA) , Republikánská strana (USA) , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml
před 53 minutami
Ebola v Kongu stále neustupuje. Potvrdily se další případy i oběti
před 1 hodinou
Dluhopisy Republiky jsou žádané. Lidem zbývají poslední hodiny na úhradu
před 2 hodinami
Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici
před 3 hodinami
Číňané provedli raketový test. Teď čelí kritice ostatních zemí
před 4 hodinami
Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu
před 4 hodinami
Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje
před 5 hodinami
Babiš se těší na Trumpa. Na summitu NATO očekává kartáč kvůli závazkům
před 6 hodinami
Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrátí tropy
včera
Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka
včera
Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server
včera
Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou
včera
„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA
včera
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
včera
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
včera
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
včera
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
včera
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
včera
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.
Zdroj: Libor Novák