Ve věku 87 let v pátek zemřela soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední momenty prožila doma se svojí rodinou. Její úmrtí by podle agentury Reuters mohlo ještě více převážit poměr sil v devítimístném senátu nejvyššího soudu na stranu konzervativců, kteří měli dosud převahu pěti ku čtyřem.
Americká média předpovídají bouřlivé spory ohledně nominace náhradníka za Ginsburgovou.
"Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali - coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost," uvedl předseda nejvyššího soudu USA John Roberts.
Press Release Regarding Justice Ginsburg https://t.co/hBDUSGf26uAssociate Justice Ruth Bader Ginsburg died this evening surrounded by her family at her home in Washington, D.C., due to complications of metastatic pancreas cancer. She was 87 years old.
— U.S. Supreme Court (@USSupremeCourt) September 19, 2020
Ginsburgová byla členkou nejvyššího soudu přes 27 let. Stala se jí v roce 1993 poté, co ji jmenoval tehdejší prezident Bill Clinton, přičemž byla teprve druhou ženou, která získala post na nejvyšší soudní instanci Spojených států.
Agentury Reuters i AP ji označují především za bojovnici za práva žen, která se postupně stala ikonou pro americké liberály. Během působení na nejvyšším soudě se potýkala s řadou zdravotních problémů včetně zlomenin žeber, rakoviny plic a kolorektální rakoviny. V posledních měsících docházela na chemoterapii poté, co u ní vyšetření v únoru odhalilo nádory na játrech.
Odchod Ginsburgové podle AP pravděpodobně rozpoutá politickou bitvu ohledně toho, zda je na místě, aby bylo uvolněné místo v senátu zaplněno ještě před listopadovými volbami. Vývoj otvírá cestu ke jmenování už třetího člena nejvyššího soudu vybraného prezidentem Trumpem. Případnou nominaci by musel potvrdit americký Senát, v tom ovšem mají většinu Trumpovi republikáni.
Soudci nejvyššího soudu mají v USA doživotní mandáty a jak píše Reuters, hrají obrovskou roli při formování právních norem v oblastech od práv menšin po pravomoci hlavy státu. Nejvyšší soud například verdiktem z roku 1973 legalizoval potraty po celých USA, v roce 2015 zase dal zelenou sňatkům homosexuálních párů.
Trump už jmenoval dva jeho členy: v roce 2017 Neila Gorsuche a o rok později Bretta Kavanaugha. Většinu v soudním senátu tak získali soudci považovaní za konzervativní, Ginsburgová byla brána jako hlavní tvář liberální frakce. Podle rozhlasové stanice NPR jen několik dní před svou smrtí předala své vnučce Claře Speraové následující vzkaz: "Mým nejvroucnějším přáním je, abych nebyla nahrazena, dokud nebude uveden do úřadu nový prezident."
Americká média ovšem očekávají, že Trump se příležitost vybrat nástupce Ginsburgové bude snažit využít. Podle ABC News kandidáta oznámí v nejbližších dnech. "Kandidátovi prezidenta Trumpa se dostane hlasování na půdě Senátu Spojených států," avizoval už v pátek večer lídr republikánské většiny Mitch McConnell.
Lídr demokratických senátorů Chuck Schumer v prohlášení uvedl, že uvolněné místo na nejvyšším soudě by nemělo být obsazeno, "dokud nebudeme mít nového prezidenta".
Související
Senát USA schválil nominaci Barrettové do nejvyššího soudu, konzervativní křídlo posílí
Pochod žen: V USA se protestovalo proti Trumpovi a jeho kandidátce do nejvyššího soudu
Ruth Baderová Ginsburgová , nejvyšší soud USA , Donald Trump , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 2 hodinami
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 3 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 5 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 6 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 7 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 8 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 9 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 10 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 11 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 12 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 13 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 14 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 16 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák