Rusko bude nadále rozvíjet svůj vojenský potenciál, včetně toho jaderného, prohlásil dnes při setkání s vedením ministerstva obrany ruský prezident Vladimir Putin. Na financování ruských ozbrojených sil se podle něj nevztahují žádná omezení, informovala agentura TASS. Šéf Kremlu mimo jiné oznámil, že brzy bude do bojové pohotovosti uvedena mezikontinentální balistická raketa Sarmat či hypersonické střely.
"Ozbrojené síly a jejich bojové schopnosti se každým dnem neustále zlepšují. Tento proces hodláme i dále rozvíjet," citovala Putina agentura AFP. "Budeme i nadále udržovat a zlepšovat bojovou připravenost naší jaderné výzbroje," uvedl ruský vůdce.
Ruští vojáci musí dostat vše, co potřebují, řekl Putin. "Víme, že na bojišti se nesmí jednat o žádné maličkosti. Musíme věnovat zvláštní pozornost (...) lékárničkám, potravinám, uniformám, obuvi, ochranným přilbám, neprůstřelným vestám, vše musí být na nejmodernější a vysoké úrovni," uvedl.
Putin dnes rovněž upozornil, že válka na Ukrajině, kam ruská vojska vpadla letos v únoru, je pro ruskou armádu cennou zkušeností pro další rozvoj. Ukázala například význam, jaký mají na bojišti bezpilotní letouny, dodal ruský vůdce.
Bojové připravenosti se podle Putina brzy dočká i slibovaná těžká mezikontinentální raketa Sarmat, která může podle agentury Reuters nést jaderné hlavice a dosáhnout i Spojených států. Moskva raketu testovala letos v dubnu a tehdy uvedla, že ji chce do výzbroje zařadit do konce letošního roku. Od začátku ledna chce také Kreml vybavit ruskou námořní flotilu novými hypersonickými střelami Cirkon (Zirkon).
Západní pozorovatelé i činitelé od začátku války opakovaně poukazují na to, že je ruská armáda špatně vybavená, a to od základních potřeb včetně spacích pytlů nebo zimního oblečení po zbraně.
Kromě slibů o modernizaci a lepším vybavení armády dnes Putin také přiznal, že se podzimní mobilizace 300.000 mužů neodehrála přesně podle jeho představ a "odhalila určité problémy, které je potřeba řešit". Reuters připomíná, že povoláni byli tehdy i muži, kteří nebyli fyzicky zdatní nebo byli příliš staří. Ruský prezident rovněž ministerstvo obrany vyzval, aby bylo v tomto ohledu otevřené konstruktivní kritice.
Po Putinově vystoupení se k situaci na Ukrajině vyjádřil ministr obrany Sergej Šojgu, podle kterého ruské síly aktivně ničí vojenský potenciál Kyjeva. Rusko však podle něj musí bojovat proti "spojeným silám Západu", který Ukrajině poskytuje finanční pomoc a zbraně, čímž konflikt prodlužuje. Kyjev i Západ podobný argument odmítají.
Šojgu mimo jiné navrhl, aby bylo věkové rozmezí pro povinnou ruskou vojenskou službu zvýšeno z 18 až 27 na 21 až 30 let. Chtěl by také zvýšit celkový počet vojáků na 1,5 milionu. Putin následně uvedl, že s návrhy souhlasí a diskutovat se o nich dál bude za zavřenými dveřmi.
Ruská armáda také podle Šojgua založí dvě námořní základny v okupovaných jihoukrajinských městech Mariupol a Berďansk, aby podpořila svou černomořskou flotilu. "Přístavy v Mariupolu a Berďansku jsou plně funkční," dodal ministr obrany.
Související
Rusko války proti Ukrajině nelituje. Jedna věc se přesto mění
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Designové sprchové sety mění pravidla možností
před 1 hodinou
Schillerová představila zásadní změny důchodového systému
před 2 hodinami
Rusko války proti Ukrajině nelituje. Jedna věc se přesto mění
před 2 hodinami
Ukrajina vrací úder. Na Rusko posílá stovky dronů
před 3 hodinami
Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště
před 4 hodinami
Deštivé počasí úřaduje. Došlo i na bouřky, místy má občasně pršet až do neděle
před 5 hodinami
Američané a Íránci na sebe vzájemně útočili. Mírová jednání jsou na mrtvém bodě
před 6 hodinami
Počasí bude do víkendu poměrně deštivé. Nejtepleji má být zítra
včera
Britská monarchie čelí nařčením z ochrany Andrewa. Ozvala se Epsteinova oběť
včera
Útočník z Havířova není schopen výslechu. Vyšetřování tragédie se komplikuje
včera
Dva lidé mohou skončit za mřížemi kvůli tragickému požáru restaurace v Mostě
včera
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
včera
Tragédie na okraji Prahy. Do pole spadlo letadlo, dva lidé zemřeli
včera
Výhled počasí až téměř do konce června. Maxima budou stoupat jen pozvolna
včera
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
včera
Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti
včera
Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy
včera
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
včera
Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje
včera
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.
Zdroj: Libor Novák