Bangladéš chce přestěhovat barmské Rohingy na ostrov. Je v tom ale háček

Asi 69.000 muslimských Rohingů uteklo z převážně buddhistické Barmy, když tamní armáda zahájila vojenskou operaci proti povstalcům v Arakanském státě, kde Rohingové žili.

Ostrov Thengar Čár vznikl asi před deseti lety nahromaděním usazenin z řeky Meghna a na většině map ho nelze najít. Thengar Čár se nachází asi 30 kilometrů od ostrova Hatija, který má 600.000 obyvatel, a zhruba devět hodin cesty od uprchlických táborů, kde Rohingové žijí nyní.

Jeden z vládních představitelů oblasti, pod kterou ostrov Thengar Čár spadá, uvedl, že ostrov je izolovaný a při přílivu bývá zaplaven. Vláda by tam prý ale mohla vybudovat hráze, aby se dalo na ostrově žít.

Ostrov bývá zcela zaplaven také v monzunovém období, napsal zpravodajský server BBC. Bangladéšští činitelé sdělili, že ostrov byl osázen stromy ve snaze ochránit půdu před povodněmi, ale potrvá nejméně deset let, než bude tento projekt dokončen.

Psali jsme: Krutý osud muslimských Rohingů v Barmě: Fotka batolete utonulého v bahně obletěla svět Muslimové v ohrožení? Hrozí jim genocida, dávají se na útěk. Dění v Asii může vyvolat další migrační krizi  

Asi 30.000 rohingských uprchlíků nyní žije v oficiálních uprchlických táborech pod správou OSN, desítky tisíc dalších přežívají v provizorních přístřešcích vytvořených kolem těchto táborů nebo kolem města Cox's Bázár. Experti odhadují, že v Bangladéši je mezi 200.000 až 500.000 Rohingy bez dokladů.

Osud Rohingů je dlouhodobě příčinou sporů mezi Bangladéšem a Barmou. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům asi milionové menšiny barmské úřady proto odmítají udělit občanství a neuznávají je jako etnikum. Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí.