Jaderný Kim opět v akci. Může vyrobit až deset bomb a rozpoutat peklo na zemi

Po prvním testu v roce 2006 to vypadalo, že se situace kolem severokorejského jaderného programu zlepšuje. Další kolo šestistranných rozhovorů, které začaly za účasti KLDR, Jižní Koreje, Japonska, USA, Ruska a Číny v srpnu 2003, skončilo v únoru 2007 dohodou a USA v říjnu 2008 vyřadily KLDR ze svého seznamu zemí podporujících terorismus. KLDR následně oznámila, že obnoví demontáž svých jaderných zařízení.

KLDR ale v dubnu 2009 od svých slibů odstoupila a v roce 2009 provedla další jaderný test. Pchjongjang tak odpověděl na rozhodnutí RB OSN, která v jednomyslně přijaté deklaraci odsoudila vypuštění rakety dlouhého doletu Severní Koreou a rozšířila sankce proti KLDR.

Sankce se například týkají exportu uhlí z KLDR; tato surovina je pro zemi hlavním exportním artiklem. Rezoluce také zakázala export dalších nerostných surovin. Kvůli severokorejské hrozbě začaly USA po posledním testu na jihokorejském území a na ostrově Guam rozmisťovat části kontroverzního protiraketového štítu THAAD.

KLDR má prokazatelně atomové bomby, není je ale podle odborníků zatím přes veškeré snahy schopna dostatečně zmenšit a umístit na balistické rakety. KLDR tvrdí, že už jaderné hlavice úspěšně miniaturizovala, ale toto tvrzení nebylo nikdy nezávisle potvrzeno. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v poslední době KLDR značně rozšířila zařízení na výrobu plutonia a na obohacování uranu ve svém středisku v Jongbjonu.

Podle jihokorejské lednové zprávy má KLDR dostatek plutonia k výrobě deseti atomových bomb a může také produkovat značné množství zbraní založených na obohaceném uranu. Severokorejské zásoby plutonia jsou limitované, ale pokud by KLDR dokázala obohacovat uran, mohla by si vytvořit jaderné zásoby.

KLDR pravidelně zkouší balistické rakety

Přesné údaje o počtech raket, kterými země disponuje, nejsou oficiálně k dispozici. Podle odhadů z roku 2015 vlastní Korejská lidová armáda (KLA) přes 1000 raket různého typu. Severní Korea několikrát neúspěšně testovala obávanou dvoustupňovou mezikontinentální balistickou raketu Tepodong-2, která by podle odhadů mohla s doletem přes 6000 kilometrů teoreticky ohrozit i americkou Aljašku.

Většina raket krátkého a středního doletu (Hwasong, Rodong, Tepodong-1 a Musudan) by ale mohla zasáhnout Jižní Koreu a většinu Japonska, přes jehož území už KLDR vystřelila tři rakety, a zřejmě i americký tichomořský ostrov Guam, který se nedávno dostal do povědomí veřejnosti po výhrůžkách Pchjongjangu, že Guam napadne.

Další hrozbou je ale severokorejské dělostřelectvo rozmístěné na hranici obou korejských států. Metropole Jižní Koreje totiž leží asi jen 50 kilometrů od společné hranice. Podle odhadů Mezinárodního institutu pro strategická studia je v aktivní službě až 1,190.000 vojáků a přes šest milionů má status rezervistů a členů polovojenských jednotek.