Mocenský boj v Kyrgyzstánu? Prezident odvolal vládu, parlament jí vyslovil nedůvěru

Středoasijská postsovětská země, v níž má Rusko svou vojenskou základnu, se potýkala s nestabilitou od vyhlášení své nezávislosti v roce 1991. Politické konflikty vyústily v násilné protesty v letech 2005 a 2010.

Prezident má podle kyrgyzské ústavy poslední slovo v rozhodnutí o odvolání vlády. Odvoláním sociálního demokrata Isakova prezident dokončil personální změny, s nimiž začal krátce po nástupu k moci loni v listopadu.

Atambajev, který je nyní předsedou nejsilnější vládní strany, ještě v prezidentských volbách Žeenbekova podporoval, ale v poslední době ho kritizoval.

Do kampaně k prezidentským volbám zasáhl i skandál kolem dostavby kaskády vodních elektráren na řece Naryn. Zakázku původně dostala česká firma Liglass Trading, ale v říjnu Isakov podepsal usnesení, jímž Kyrgyzstán smlouvu jednostranně vypověděl. Od začátku se objevovaly pochybnosti, zda bude firma, za kterou se přimlouvali i prezident Miloš Zeman a jeho kancléř Vratislav Mynář, schopna tak náročnou zakázku financovat.