Dojde na nukleární válku? Několik scénářů, co čekat od schůzky s Trumpa s Kimem

Singapur - Už zítra začne dlouho očekávaná schůzka Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Nikdo neví přesně, co od ní čekat, vzhledem k pro Trumpa klasického impulzivního a nevyzpytatelného jednání a tajnůstkářství severokorejského diktátora. Analytici počítají s několika scénáři, kam může schůzka vést – včetně těch nejhorších možných.

USA se stále dívají s jistou dávkou nedůvěry na prohlášení Kim Čong-una, že provede denuklearizaci KLDR. Všehcno totiž naznačovalo tomu, že Kim považuje nukleární arzenál za klíčový pro přežití jeho země a pro setrvání ve vládě. Experti, včetně znalců z Pentagonu a CIA, poukazovali na přesvědčení největších severokorejských představitelů, že kdyby libyjský vůdce Muammar Kaddáfí měl k dispozici nukleární arzenál, mohl by ještě žít a nebyl by obětí revoluce a jeho země by nebyla předmětem vměšování cizích mocností.

Paranoia je neoddělitelnou součástí života diktátorů, „neřízená střela“ Trump ale dělal vše proto, aby se severokorejský vůdce začal strachovat o skutečně letící nukleární střely. Válka slov mezi oběma státníky, při které Trump sliboval seslání „ohně a hněvu“ na KLDR a pyšnil se „větším tlačítkem“ uváděla svět strach z toho, že jedna stran neudrží nervy na uzdě a vypustí jaderné rakety. Intenzivní testování a vývoj raket ze strany KLDR jen přiživoval Trumpovu agresivní rétoriku.

Kim Čong-un však náhle otočil a začal mluvit o možném zbavení se nukleárních zbraní a smíru s Jižní Koreou. Trump přičítá tuto změnu postoje své tvrdosti a neústupnosti, podle některých analytiků však za Kimovým obratem spíše stojí jiné faktory, jako nátlak Číny, selhání severokorejského jaderného programu a neútěšná ekonomická situace KLDR, kterou lze řešit pouze zmírněným přísných sankcí. Z Trumpovy strany zase ochota jednat z jím tolik kritizovaným a pohrdaným „rakeťákem“ je zcela nepochybně motivována pro Trumpa tolik typickou sebestředností. Trump by zcela nepochybně sám sebe rád viděl jako „dealmakera“ zasluhujícího Nobelovu cenu míru.

Čtyři scénáře schůzky

V kontextu těchto turbulentních vztahů server Vox uvádí čtyři možné scénáře, jak podle expertů dopadne meeting v Singapuru. Podle nejvíce optimistckého scénáře se obě stranou dohodnou na alespoň částečné denuklearizaci spočívající v odstraněním některých z mezikontinentálních rámů pro balistické střely, odhaleních umístění jaderných materiálů a dokonce i přemístěním těchto materiálů ze země ze strany KLDR výměnou za zvednutí sankcí a přislíbení ekonomické pomoci ze strany USA.

James G. Hershberg, profesor dějin a mezinárodních věcí na Univerzitě George Washingtona, však ve svém komentáři pro magazín Politico upozorňuje na jistou „černou dírou“ v jednání USA a KLDR, která pravděpodobně povede k selhání schůzky. Kim Čong-un totiž se zavázal k denuklearizaci celého Korejského poloostrova. Bude zřejmě požadovat, aby jako on byl předmětem mezinárodních pozorovatelů dohlížejících na likvidaci nukleárního materiálu, aby recipročně i Jižní Korea postoupila podobnou proceduru. Podle Hershberga je vysoce nepravděpodobné, že by oficiálové USA nechali severokorejské pozorovatele zkoumat americké vojenské zařízení v Jižní Koreji.

Podle druhého scénáře Kim Čong-una nemá ani žádný opravdový zájem o denuklearizaci a pouze mu stačí to, že bude viděn na fotkách s americkým prezidentem. Celé setkání podle těchto skeptiků je pečlivě připraveným divadlem pro severokorejskou propagandu, které má za úkol pomoci snížit ekonomický tlak ve formě sankcí od ostatních zemí, především Rusko a Číny, které „dobré chování“ Kima vyhodnotí jako dostatečný důvod, proč nepokračovat v těmito zeměmi tolik kritizované sankční politice USA.

Vlivem těchto okolností bude zřejmě setkání neúspěchem, což dle třetího scénáře zastávaného např. Vipinem Narangem, jaderným expertem z MIT, povede k návratu k válce slov a machistickým pózám, která předcházela Kim Čong-unovu obratu směrem k mírovému procesu. Victor Cha, odborník na Severní Koreu, kterého Trump téměř nominoval jako amerického velvyslance v Jižní Koreji, se domnívá, tvrdí, že návrat k situaci vládnoucí před summitem by opětovně přiblížil k hrozbě (nukleární) války mezi oběma zeměmi.

Podle nejčernějších prognóz právě válka bude výsledkem jednání. Jeho neúspěch mohou obě strany citovat jako důkaz o naprosté neochoty protivníka ke kompromisu a jako záminku k rozpoutání válečných operací. Zvláště ze strany Trumpa hrozí, že bude chtít denuklearizaci si vynutit silou a to by mohlo vést k odvetným opatřením ze strany vyděšené KLDR. Jaký bude výsledek schůzky napoví nicméně až zítřek.

Související

Donald Trump

Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Americký prezident Donald Trump přitvrdil ve své rétorice ohledně Grónska a pohrozil uvalením obchodních cel na státy, které nebudou sdílet jeho ambici toto území anektovat. Během pátečního setkání v Bílém domě, které se původně mělo týkat zdravotní péče, prohlásil, že Spojené státy Grónsko nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Podle Trumpa existují dvě cesty, jak ostrova dosáhnout – buď „po dobrém“, tedy koupí, nebo „po zlém“, což mnozí interpretují jako hrozbu vojenskou silou.

Více souvisejících

Donald Trump Kim Čong-un USA (Spojené státy americké) Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 2 hodinami

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno před 2 hodinami

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

před 3 hodinami

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika plánuje v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno před 4 hodinami

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

před 4 hodinami

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

před 5 hodinami

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno před 5 hodinami

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

před 6 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Americký prezident Donald Trump přitvrdil ve své rétorice ohledně Grónska a pohrozil uvalením obchodních cel na státy, které nebudou sdílet jeho ambici toto území anektovat. Během pátečního setkání v Bílém domě, které se původně mělo týkat zdravotní péče, prohlásil, že Spojené státy Grónsko nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Podle Trumpa existují dvě cesty, jak ostrova dosáhnout – buď „po dobrém“, tedy koupí, nebo „po zlém“, což mnozí interpretují jako hrozbu vojenskou silou.

před 12 hodinami

Petr Fiala na zahájení poslední fáze kampaně koalice SPOLU

Kdo nahradí Fialu a Hřiba? ODS a Piráti si dnes zvolí nové vedení

Pražský hotel Clarion se dnes stane dějištěm 32. kongresu Občanské demokratické strany. Zástupci členské základny z celé republiky se zde sejdou, aby v sobotu a v neděli rozhodli o budoucím kurzu tohoto politického uskupení. Hlavním bodem programu bude personální obměna, při níž delegáti vyberou předsedu i jeho zástupce na další dva roky. Ze stejného důvodu se dnes sejde v jihočeských Prachaticích i Celostátního fórum České pirátské strany, kde delegáti rovněž rozhodnou o novém složení nejužšího vedení. 

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr

Dvě opoziční strany si o nadcházejícím víkendu zvolí vedení. Zatímco u Pirátů se očekává pokračování Zdeňka Hřiba v jejich čele, ODS si vybere nového předsedu. Jeho jméno se změní po neuvěřitelných 12 letech. Tak dlouho přitom stranu nevedl ani její otec zakladatel Václav Klaus, bývalý prezident a premiér. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy