Získá KLDR mocného spojence? Muž z Pentagonu varuje

Vypadá to, že severokorejský vůdce Kim Čong-un se v brzké budoucnosti setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zřejmě v přístavu Vladivostok na Dálném východě, soudí Peter Brooks v komentáři pro server National Interest. Bývalý náměstek amerického ministra obrany, který momentálně působí jako analytik z think tanku Heritage Foundation, varuje, že situace by měla v USA vzbuzovat obavy.

Problematický výsledek

Půjde o první schůzku mezi oběma politiky od chvíle, kdy se Kim v roce 2011 dostal k moci, což nabízí dobrou příležitost, aby Rusko a KLDR zkoordinovaly své zájmy, tvrdí Brooks. Poukazuje, že Putin s Kimem mohou cítit sounáležitost v důsledku mezinárodní ekonomické izolace, jelikož jejich země čelí obchodním i finančním sankcím v důsledku kontroverzní politiky, kterou vedou.

„Výsledek summitu Putin-Kim může být problematický,“ obává se analytik. Soudí, že schůzka může být z pohledu USA nevítanou příležitostí pro Rusko, aby se vložilo do již tak komplikovaných americko-severokorejských vztahů, především pak do probíhajících rozhovorů o severokorejském jaderném programu.

Setkání, které alespoň naoko ukáže existenci ruského vlivu na severokorejskou politiku vůči Spojeným státům, by také umožnilo Moskvě signalizovat Washingtonu, že ruské zájmy v Sýrii, Venezuele a na Ukrajině je nutné respektovat, míní bývalý náměstek amerického ministra obrany. Dodává, že úspěšná schůzka Putina s Kimem by také poskytla Rusku novou politickou páku vůči dalším asijským mocnostem, například Jižní Koreji, Japonsku a Číně.

Pokud bude Soul cítit, že Moskva má páky na Pchjongjang, může to posílit ruský vliv v Jižní Koreji, tvrdí Brooks. Spekuluje, že Kreml by se mohl pokusit narušovat americko-jihokorejské spojenectví a usilovat o jihokorejskou pomoc nerozvinutým oblastem ruského Dálného východu.

Rusko rovněž nedávno jednalo s Japonskem o nevyřešeném územím sporu ohledně Kurilských ostrovů, připomíná analytik. Domnívá se, že pokud bude Tokio cítit, že Rusko může ovlivnit KLDR v oblastech, které se týkají japonské bezpečnosti a humanitárních záležitostí, může to posílit pozici ruských vyjednávačů v těchto rozhovorech, nehledě na to, že Rusko by se také nebránilo otřást americko-japonským spojenectvím.

„Čína a Rusko mají mnoho společných zájmů, ale nejsou přirození spojenci, především v Asii,“ deklaruje Brooks. Zmiňuje historické, geografické a národní zájmy, které navzdory kolegiální rétorice vedou obě země ke značné strategické nedůvěře.

Pokud by Rusko částečně omezilo čínský vliv v KLDR, posílila by se pozice Moskvy v jednání s Pekingem, který dominuje Dálnému východu, tedy regionu s velkým významem, myslí si bývalý muž z Pentagonu. Předvídá, že z posílené rusko-čínské rivality by těžil Pchjongjang, který by skrze jednání Putina s Kimem mohl rozšířit portfolio svých mocných partnerů.

Restart vztahů chtějí obé země

Rusko-čínské soupeření by mohlo maximalizovat politickou, ekonomickou i vojenskou pomoc, kterou jsou obě země ochotné KLDR poskytnout, vysvětluje analytik. Poukazuje, že lavírování mezi Moskvou a Pekingem se Severní Koreji vyplatilo již během studené války.

„Je vhodné poznamenat, že jakákoliv dodatečná podpora, kterou Pchjongjang získá z Pekingu a/nebo z Moskvy v důsledku svých nových vztahů s Ruskem, zlepší také severokorejskou pozici vůči Spojeným státům,“ konstatuje Brooks. Podotýká, že KLDR má s Ruskem společnou hranici o délce necelých 20km, a proto se zřejmě bude na schůzce Putina s Kimem snažit získat pomoc při vyhýbání se ekonomickým sankcím, například skrze nelegální dodávky ropy přes moře, případně vývoz chemikálií do Sýrie.

Rusko navíc stále neposlalo zpět do vlasti všechny severokorejské pracovníky, kteří v zemi působí, jak žádá rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2397, uvádí ex-náměstek amerického ministra obrany. Vysvětluje, že KLDR z práce svých občanů v zahraničí ekonomicky profituje, a tak může požádat Moskvu o zpomalení jejich odsunu.

Zbrojní kontrakty jsou s ohledem na sankce sice nepravděpodobné, ale Pchjongjang může projevit zájem o ruskou pomoc v důležitých vědeckých technologických a průmyslových programech, kde případná spolupráce není zcela očividná, míní Brooks. Dodává, že KLDR dlouhodobě vede politiku vyžadování „ústupků“ za účast u jednacího stolu - Moskva tedy může cítit potřebu vystupovat velkoryse a Washington by se měl připravit na množství potenciálních problémů v důsledku setkání Putina s Kimem.

Vazby mezi někdejšími studenoválečnými spojenci Moskvou a Pchjongjangem nejsou takové, jaké bývaly, ale obě strany se budou snažit o jejich restart, který by jim pomohl při překonávání vlastních i společných výzev, očekává analytik. Podotýká, že na vrcholu jejich priorit bude jednání se Spojenými státy.

Související

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.
Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

Více souvisejících

Rusko Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

včera

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

včera

včera

včera

včera

včera

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

včera

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

včera

17. dubna 2026 21:44

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

17. dubna 2026 20:39

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

17. dubna 2026 19:22

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

17. dubna 2026 18:07

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy