Vypadá to, že severokorejský vůdce Kim Čong-un se v brzké budoucnosti setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zřejmě v přístavu Vladivostok na Dálném východě, soudí Peter Brooks v komentáři pro server National Interest. Bývalý náměstek amerického ministra obrany, který momentálně působí jako analytik z think tanku Heritage Foundation, varuje, že situace by měla v USA vzbuzovat obavy.
Problematický výsledek
Půjde o první schůzku mezi oběma politiky od chvíle, kdy se Kim v roce 2011 dostal k moci, což nabízí dobrou příležitost, aby Rusko a KLDR zkoordinovaly své zájmy, tvrdí Brooks. Poukazuje, že Putin s Kimem mohou cítit sounáležitost v důsledku mezinárodní ekonomické izolace, jelikož jejich země čelí obchodním i finančním sankcím v důsledku kontroverzní politiky, kterou vedou.
„Výsledek summitu Putin-Kim může být problematický,“ obává se analytik. Soudí, že schůzka může být z pohledu USA nevítanou příležitostí pro Rusko, aby se vložilo do již tak komplikovaných americko-severokorejských vztahů, především pak do probíhajících rozhovorů o severokorejském jaderném programu.
Setkání, které alespoň naoko ukáže existenci ruského vlivu na severokorejskou politiku vůči Spojeným státům, by také umožnilo Moskvě signalizovat Washingtonu, že ruské zájmy v Sýrii, Venezuele a na Ukrajině je nutné respektovat, míní bývalý náměstek amerického ministra obrany. Dodává, že úspěšná schůzka Putina s Kimem by také poskytla Rusku novou politickou páku vůči dalším asijským mocnostem, například Jižní Koreji, Japonsku a Číně.
Pokud bude Soul cítit, že Moskva má páky na Pchjongjang, může to posílit ruský vliv v Jižní Koreji, tvrdí Brooks. Spekuluje, že Kreml by se mohl pokusit narušovat americko-jihokorejské spojenectví a usilovat o jihokorejskou pomoc nerozvinutým oblastem ruského Dálného východu.
Rusko rovněž nedávno jednalo s Japonskem o nevyřešeném územím sporu ohledně Kurilských ostrovů, připomíná analytik. Domnívá se, že pokud bude Tokio cítit, že Rusko může ovlivnit KLDR v oblastech, které se týkají japonské bezpečnosti a humanitárních záležitostí, může to posílit pozici ruských vyjednávačů v těchto rozhovorech, nehledě na to, že Rusko by se také nebránilo otřást americko-japonským spojenectvím.
„Čína a Rusko mají mnoho společných zájmů, ale nejsou přirození spojenci, především v Asii,“ deklaruje Brooks. Zmiňuje historické, geografické a národní zájmy, které navzdory kolegiální rétorice vedou obě země ke značné strategické nedůvěře.
Pokud by Rusko částečně omezilo čínský vliv v KLDR, posílila by se pozice Moskvy v jednání s Pekingem, který dominuje Dálnému východu, tedy regionu s velkým významem, myslí si bývalý muž z Pentagonu. Předvídá, že z posílené rusko-čínské rivality by těžil Pchjongjang, který by skrze jednání Putina s Kimem mohl rozšířit portfolio svých mocných partnerů.
Restart vztahů chtějí obé země
Rusko-čínské soupeření by mohlo maximalizovat politickou, ekonomickou i vojenskou pomoc, kterou jsou obě země ochotné KLDR poskytnout, vysvětluje analytik. Poukazuje, že lavírování mezi Moskvou a Pekingem se Severní Koreji vyplatilo již během studené války.
„Je vhodné poznamenat, že jakákoliv dodatečná podpora, kterou Pchjongjang získá z Pekingu a/nebo z Moskvy v důsledku svých nových vztahů s Ruskem, zlepší také severokorejskou pozici vůči Spojeným státům,“ konstatuje Brooks. Podotýká, že KLDR má s Ruskem společnou hranici o délce necelých 20km, a proto se zřejmě bude na schůzce Putina s Kimem snažit získat pomoc při vyhýbání se ekonomickým sankcím, například skrze nelegální dodávky ropy přes moře, případně vývoz chemikálií do Sýrie.
Rusko navíc stále neposlalo zpět do vlasti všechny severokorejské pracovníky, kteří v zemi působí, jak žádá rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2397, uvádí ex-náměstek amerického ministra obrany. Vysvětluje, že KLDR z práce svých občanů v zahraničí ekonomicky profituje, a tak může požádat Moskvu o zpomalení jejich odsunu.
Zbrojní kontrakty jsou s ohledem na sankce sice nepravděpodobné, ale Pchjongjang může projevit zájem o ruskou pomoc v důležitých vědeckých technologických a průmyslových programech, kde případná spolupráce není zcela očividná, míní Brooks. Dodává, že KLDR dlouhodobě vede politiku vyžadování „ústupků“ za účast u jednacího stolu - Moskva tedy může cítit potřebu vystupovat velkoryse a Washington by se měl připravit na množství potenciálních problémů v důsledku setkání Putina s Kimem.
Vazby mezi někdejšími studenoválečnými spojenci Moskvou a Pchjongjangem nejsou takové, jaké bývaly, ale obě strany se budou snažit o jejich restart, který by jim pomohl při překonávání vlastních i společných výzev, očekává analytik. Podotýká, že na vrcholu jejich priorit bude jednání se Spojenými státy.
Související
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
před 1 hodinou
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
před 3 hodinami
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
před 4 hodinami
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
před 5 hodinami
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
před 5 hodinami
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
před 7 hodinami
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
před 7 hodinami
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
před 8 hodinami
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
před 9 hodinami
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
před 9 hodinami
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
před 9 hodinami
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
před 10 hodinami
Modely umělé inteligence mezi sebou začaly komunikovat v novém jazyce. Vědci mu nerozumí
před 11 hodinami
Vztahy s USA jsou zničené. Kanada kvůli Trumpovi usiluje o pevnější vazby s EU
před 12 hodinami
Saúdská Arábie sestřelila dron vyslaný na Mekku, útočili zřejmě jemenští povstalci
před 12 hodinami
CNN: Rusko zřejmě pomáhá Íránu útočit na americké základny
včera
Kinetická, manipulační, nebo protidružicová? Experti řeší, jakou zbraň mohly USA umístit na oběžnou dráhu
včera
Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud
včera
Slovensko varuje před vodou z Česka. Laboratorní rozbor v ní odhalil žíravinu
včera
Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení
Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.
Zdroj: Libor Novák