Získá KLDR mocného spojence? Muž z Pentagonu varuje

Vypadá to, že severokorejský vůdce Kim Čong-un se v brzké budoucnosti setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zřejmě v přístavu Vladivostok na Dálném východě, soudí Peter Brooks v komentáři pro server National Interest. Bývalý náměstek amerického ministra obrany, který momentálně působí jako analytik z think tanku Heritage Foundation, varuje, že situace by měla v USA vzbuzovat obavy.

Problematický výsledek

Půjde o první schůzku mezi oběma politiky od chvíle, kdy se Kim v roce 2011 dostal k moci, což nabízí dobrou příležitost, aby Rusko a KLDR zkoordinovaly své zájmy, tvrdí Brooks. Poukazuje, že Putin s Kimem mohou cítit sounáležitost v důsledku mezinárodní ekonomické izolace, jelikož jejich země čelí obchodním i finančním sankcím v důsledku kontroverzní politiky, kterou vedou.

„Výsledek summitu Putin-Kim může být problematický,“ obává se analytik. Soudí, že schůzka může být z pohledu USA nevítanou příležitostí pro Rusko, aby se vložilo do již tak komplikovaných americko-severokorejských vztahů, především pak do probíhajících rozhovorů o severokorejském jaderném programu.

Setkání, které alespoň naoko ukáže existenci ruského vlivu na severokorejskou politiku vůči Spojeným státům, by také umožnilo Moskvě signalizovat Washingtonu, že ruské zájmy v Sýrii, Venezuele a na Ukrajině je nutné respektovat, míní bývalý náměstek amerického ministra obrany. Dodává, že úspěšná schůzka Putina s Kimem by také poskytla Rusku novou politickou páku vůči dalším asijským mocnostem, například Jižní Koreji, Japonsku a Číně.

Pokud bude Soul cítit, že Moskva má páky na Pchjongjang, může to posílit ruský vliv v Jižní Koreji, tvrdí Brooks. Spekuluje, že Kreml by se mohl pokusit narušovat americko-jihokorejské spojenectví a usilovat o jihokorejskou pomoc nerozvinutým oblastem ruského Dálného východu.

Rusko rovněž nedávno jednalo s Japonskem o nevyřešeném územím sporu ohledně Kurilských ostrovů, připomíná analytik. Domnívá se, že pokud bude Tokio cítit, že Rusko může ovlivnit KLDR v oblastech, které se týkají japonské bezpečnosti a humanitárních záležitostí, může to posílit pozici ruských vyjednávačů v těchto rozhovorech, nehledě na to, že Rusko by se také nebránilo otřást americko-japonským spojenectvím.

„Čína a Rusko mají mnoho společných zájmů, ale nejsou přirození spojenci, především v Asii,“ deklaruje Brooks. Zmiňuje historické, geografické a národní zájmy, které navzdory kolegiální rétorice vedou obě země ke značné strategické nedůvěře.

Pokud by Rusko částečně omezilo čínský vliv v KLDR, posílila by se pozice Moskvy v jednání s Pekingem, který dominuje Dálnému východu, tedy regionu s velkým významem, myslí si bývalý muž z Pentagonu. Předvídá, že z posílené rusko-čínské rivality by těžil Pchjongjang, který by skrze jednání Putina s Kimem mohl rozšířit portfolio svých mocných partnerů.

Restart vztahů chtějí obé země

Rusko-čínské soupeření by mohlo maximalizovat politickou, ekonomickou i vojenskou pomoc, kterou jsou obě země ochotné KLDR poskytnout, vysvětluje analytik. Poukazuje, že lavírování mezi Moskvou a Pekingem se Severní Koreji vyplatilo již během studené války.

„Je vhodné poznamenat, že jakákoliv dodatečná podpora, kterou Pchjongjang získá z Pekingu a/nebo z Moskvy v důsledku svých nových vztahů s Ruskem, zlepší také severokorejskou pozici vůči Spojeným státům,“ konstatuje Brooks. Podotýká, že KLDR má s Ruskem společnou hranici o délce necelých 20km, a proto se zřejmě bude na schůzce Putina s Kimem snažit získat pomoc při vyhýbání se ekonomickým sankcím, například skrze nelegální dodávky ropy přes moře, případně vývoz chemikálií do Sýrie.

Rusko navíc stále neposlalo zpět do vlasti všechny severokorejské pracovníky, kteří v zemi působí, jak žádá rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2397, uvádí ex-náměstek amerického ministra obrany. Vysvětluje, že KLDR z práce svých občanů v zahraničí ekonomicky profituje, a tak může požádat Moskvu o zpomalení jejich odsunu.

Zbrojní kontrakty jsou s ohledem na sankce sice nepravděpodobné, ale Pchjongjang může projevit zájem o ruskou pomoc v důležitých vědeckých technologických a průmyslových programech, kde případná spolupráce není zcela očividná, míní Brooks. Dodává, že KLDR dlouhodobě vede politiku vyžadování „ústupků“ za účast u jednacího stolu - Moskva tedy může cítit potřebu vystupovat velkoryse a Washington by se měl připravit na množství potenciálních problémů v důsledku setkání Putina s Kimem.

Vazby mezi někdejšími studenoválečnými spojenci Moskvou a Pchjongjangem nejsou takové, jaké bývaly, ale obě strany se budou snažit o jejich restart, který by jim pomohl při překonávání vlastních i společných výzev, očekává analytik. Podotýká, že na vrcholu jejich priorit bude jednání se Spojenými státy.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Více souvisejících

Rusko Severní Korea (KLDR) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy