Získá KLDR mocného spojence? Muž z Pentagonu varuje

Vypadá to, že severokorejský vůdce Kim Čong-un se v brzké budoucnosti setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, zřejmě v přístavu Vladivostok na Dálném východě, soudí Peter Brooks v komentáři pro server National Interest. Bývalý náměstek amerického ministra obrany, který momentálně působí jako analytik z think tanku Heritage Foundation, varuje, že situace by měla v USA vzbuzovat obavy.

Problematický výsledek

Půjde o první schůzku mezi oběma politiky od chvíle, kdy se Kim v roce 2011 dostal k moci, což nabízí dobrou příležitost, aby Rusko a KLDR zkoordinovaly své zájmy, tvrdí Brooks. Poukazuje, že Putin s Kimem mohou cítit sounáležitost v důsledku mezinárodní ekonomické izolace, jelikož jejich země čelí obchodním i finančním sankcím v důsledku kontroverzní politiky, kterou vedou.

„Výsledek summitu Putin-Kim může být problematický,“ obává se analytik. Soudí, že schůzka může být z pohledu USA nevítanou příležitostí pro Rusko, aby se vložilo do již tak komplikovaných americko-severokorejských vztahů, především pak do probíhajících rozhovorů o severokorejském jaderném programu.

Setkání, které alespoň naoko ukáže existenci ruského vlivu na severokorejskou politiku vůči Spojeným státům, by také umožnilo Moskvě signalizovat Washingtonu, že ruské zájmy v Sýrii, Venezuele a na Ukrajině je nutné respektovat, míní bývalý náměstek amerického ministra obrany. Dodává, že úspěšná schůzka Putina s Kimem by také poskytla Rusku novou politickou páku vůči dalším asijským mocnostem, například Jižní Koreji, Japonsku a Číně.

Pokud bude Soul cítit, že Moskva má páky na Pchjongjang, může to posílit ruský vliv v Jižní Koreji, tvrdí Brooks. Spekuluje, že Kreml by se mohl pokusit narušovat americko-jihokorejské spojenectví a usilovat o jihokorejskou pomoc nerozvinutým oblastem ruského Dálného východu.

Rusko rovněž nedávno jednalo s Japonskem o nevyřešeném územím sporu ohledně Kurilských ostrovů, připomíná analytik. Domnívá se, že pokud bude Tokio cítit, že Rusko může ovlivnit KLDR v oblastech, které se týkají japonské bezpečnosti a humanitárních záležitostí, může to posílit pozici ruských vyjednávačů v těchto rozhovorech, nehledě na to, že Rusko by se také nebránilo otřást americko-japonským spojenectvím.

„Čína a Rusko mají mnoho společných zájmů, ale nejsou přirození spojenci, především v Asii,“ deklaruje Brooks. Zmiňuje historické, geografické a národní zájmy, které navzdory kolegiální rétorice vedou obě země ke značné strategické nedůvěře.

Pokud by Rusko částečně omezilo čínský vliv v KLDR, posílila by se pozice Moskvy v jednání s Pekingem, který dominuje Dálnému východu, tedy regionu s velkým významem, myslí si bývalý muž z Pentagonu. Předvídá, že z posílené rusko-čínské rivality by těžil Pchjongjang, který by skrze jednání Putina s Kimem mohl rozšířit portfolio svých mocných partnerů.

Restart vztahů chtějí obé země

Rusko-čínské soupeření by mohlo maximalizovat politickou, ekonomickou i vojenskou pomoc, kterou jsou obě země ochotné KLDR poskytnout, vysvětluje analytik. Poukazuje, že lavírování mezi Moskvou a Pekingem se Severní Koreji vyplatilo již během studené války.

„Je vhodné poznamenat, že jakákoliv dodatečná podpora, kterou Pchjongjang získá z Pekingu a/nebo z Moskvy v důsledku svých nových vztahů s Ruskem, zlepší také severokorejskou pozici vůči Spojeným státům,“ konstatuje Brooks. Podotýká, že KLDR má s Ruskem společnou hranici o délce necelých 20km, a proto se zřejmě bude na schůzce Putina s Kimem snažit získat pomoc při vyhýbání se ekonomickým sankcím, například skrze nelegální dodávky ropy přes moře, případně vývoz chemikálií do Sýrie.

Rusko navíc stále neposlalo zpět do vlasti všechny severokorejské pracovníky, kteří v zemi působí, jak žádá rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2397, uvádí ex-náměstek amerického ministra obrany. Vysvětluje, že KLDR z práce svých občanů v zahraničí ekonomicky profituje, a tak může požádat Moskvu o zpomalení jejich odsunu.

Zbrojní kontrakty jsou s ohledem na sankce sice nepravděpodobné, ale Pchjongjang může projevit zájem o ruskou pomoc v důležitých vědeckých technologických a průmyslových programech, kde případná spolupráce není zcela očividná, míní Brooks. Dodává, že KLDR dlouhodobě vede politiku vyžadování „ústupků“ za účast u jednacího stolu - Moskva tedy může cítit potřebu vystupovat velkoryse a Washington by se měl připravit na množství potenciálních problémů v důsledku setkání Putina s Kimem.

Vazby mezi někdejšími studenoválečnými spojenci Moskvou a Pchjongjangem nejsou takové, jaké bývaly, ale obě strany se budou snažit o jejich restart, který by jim pomohl při překonávání vlastních i společných výzev, očekává analytik. Podotýká, že na vrcholu jejich priorit bude jednání se Spojenými státy.

Související

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

USA tlačí na Rusko, aby povolilo Evropě účastnit se mírových jednání

Spojené státy vyvíjejí intenzivní diplomatický tlak na Ruskou federaci, aby v nadcházejících kolech mírových rozhovorů o Ukrajině umožnila přímou účast evropských zástupců. Podle informací zveřejněných serverem Politico usilují američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner o to, aby nynější schůzka v Abú Zabí byla vůbec posledním jednáním, které probíhá bez plnohodnotného zapojení Evropy.
Mírové rozhovory v Abú Dhabí

V Abú Dhabí začaly mírové rozhovory o válce na Ukrajině

Evropští zástupci, Spojené státy a Ukrajina se na úvod mírových rozhovorů v Abú Dhabí dohodli na přezkoumání celkové bezpečnostní architektury kontinentu. Hlavním cílem tohoto kroku je minimalizovat napětí mezi Ruskem a spojenci v Severoatlantické alianci a zároveň zajistit dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny po skončení probíhajícího válečného konfliktu.

Více souvisejících

Rusko ,  Severní Korea (KLDR) ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

11. listopadu 2026 21:06

11. listopadu 2026 19:45

Alexandr Darčiev

Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu oznámilo náhlé úmrtí velvyslance Ruské federace ve Spojených státech amerických Alexandra Darčieva. Zkušený diplomat zemřel ve věku šedesáti šesti let, aniž by úřad v oficiálním prohlášení uvedl konkrétní příčinu jeho skonu. Zpráva o jeho úmrtí překvapila diplomatickou scénu v USA i v Rusku.

11. listopadu 2026 18:26

11. listopadu 2026 17:08

11. listopadu 2026 15:55

Rustem Umerov

Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců

V Abú Zabí skončilo ve středu po necelých dvou hodinách uzavřených rozhovorů bez přítomnosti médií druhé kolo třístranných mírových jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem. Schůzky navázaly na úvodní pondělní kolo a jejich hlavním cílem bylo hledání cesty k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Oficiální informace o průběhu a závěrech středečních rozhovorů sdělili webu Kyiv Post zástupci zúčastněných delegací.

11. listopadu 2026 14:38

11. listopadu 2026 13:20

Mírové rozhovory v Abú Dhabí

Druhý den mírových jednání: Kyjev odmítnul americký návrh na překreslení ukrajinských hranic

Ukrajinská delegace rázně odmítla americký návrh na překreslení administrativních hranic Donbasu, který měl ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zajistit symbolické vítězství. Tento plán přednesli američtí vyjednavači během úterních třístranných rozhovorů v Abú Zabí, jejichž cílem bylo najít způsob, jak prolomit dosavadní patovou situaci v probíhajících mírových jednáních.

11. listopadu 2026 12:03

Piráti v Praze míří do opozice. Primátorem bude Petr Hlaváček

Po pěti týdnech náročných vyjednávání je na pražské politické scéně definitivně jasno a po osmi letech vládnutí odcházejí dosavadní pirátští zástupci do opozice. Vítězné hnutí STAN se dohodlo na vytvoření nové koalice se SPOLU pro Prahu a uskupením Praha sobě, přičemž budoucím primátorem metropole se má stát dosavadní náměstek Petr Hlaváček.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy