Američané prý vyšlou do Austrálie mariňáky

Australská vláda informace nepotvrdila, ani nevyvrátila. "Musíme počkat na prezidentovu návštěvu v Austrálii a na to, až on a premiérka (Julia Gillardová) potvrdí, jaké další plány obranné spolupráce jsme přichystali," sdělil australský ministr zahraničí Kevin Rudd. "Pro národní bezpečnost dává smysl, abychom měli silné bezpečnostní partnerství s Amerikou."

Mluvčí Pentagonu George Little odmítl zprávy komentovat. "Austrálie je přítelem a spojencem Ameriky a my budeme pokračovat ve spolupráci na podpoře ještě silnějších vzájemných vojenských pout," uvedl pouze.

Obama přiletí do Austrálie příští středu. Navštíví hlavní město Canberru a pak jako první americký prezident přicestuje do Darwinu na severu země.

Američané a Australané zvažují rozšíření trvalé americké vojenské přítomnosti na pátém kontinentu již několik let.

V Austrálii nyní slouží jen omezený počet amerických vojáků, část je nasazena na špionážní základně Pine Gap u Alice Springs.

V Darwinu USA nepostaví novou základnu, ale rozšíří stávající Robertsonova kasárna. Na základně nyní slouží na 4500 příslušníků australské armády. Zatím není jasné, kolik vojáků Američané vyšlou.

Američtí mariňáci působí na základnách v japonské Okinawě a na ostrově Guam v severozápadní části Tichého oceánu.

Podle politologů si posílení americké přítomnosti v Austrálii vyžádal rostoucí vliv Číny v regionu. Peking zvyšuje výdaje na armádu a její akceschopnost. Čínské loďstvo o sobě dává stále důrazněji vědět v oblastech, jež si Peking nárokuje. Například téměř celou rozlohu Jihočínského moře, kudy vedou klíčové obchodní trasy.

Ředitel Lowyho institutu pro mezinárodní politiku Andrew Shearer ale nevidí motivaci Američanů jen v Číně. "Všichni naznačují spojení s Čínou, ale stejně tak jde o reakci na mocenský nástup Indie," poznamenal Shearer. "Není to jen o obraně, ale také o schopnosti vést záchranné operace, bojovat s pirátstvím a zachovat obchodní trasy bezpečné."