Klimatická změna přivádí na svahy Himálaje nová zvířata i malárii

Po stovky let stejný vesnický život se v Lete, které leží 3100 metrů nad mořem, rychle mění. Proměnlivé vzorce počasí a stoupající teploty napříč celým Himálajem znamenají, že se ve vyšších horských polohách objevuje čím dál tím víc druhů čtvernožců, ptáků i hmyzu než kdy předtím. Někteří z nich se přesunují do nového a teplejšího podnebí, další hledají útočiště před klimatickou změnou.

Řada nedávných studií prokázala, že do vyšších oblastí se stěhuje množství nepálských přirozených druhů. Samotářského levharta obláčkového, kterého dříve nikdo nikdy nespatřil v nadmořské výšce nad 2300 metrů, zachytily kamery, jak se toulá až ve výšce 3500 metrů po národním parku Langtang na hranicích s Čínou.

Loni zveřejněná studie agentury Indický zoologický výzkum (ZSI) zjistila, že se v Himálaji až o 1000 metrů výše přesunulo na 50 druhů motýlů a můr, kteří ve výšinách hledají nový domov. Hrstka motýlích druhů se dokonce uchýlila téměř o dva kilometry výše do hor.

Motýli, kteří jsou velmi citliví na teplotní změny, jsou skvělým ukazatelem dlouhodobých změn klimatu v regionu i díky tomu, že ZSI spoustu druhů monitoruje už od poloviny 19. století. Výzkum zjistil, že překotný ústup ledovců v celém pohoří, který se urychlil v posledních dvou desetiletích, způsobil nedostatek vody a změnu vegetace. Do kdysi panenské přírody na nižších svazích Himálaje také zasahuje rozrůstající se lidské osídlení.

Dopad klimatické změny na vysokohorské komunity je všechno, jen ne nepatrný, všímají si v Lete. Obyvatelé nepálských vesnic, kteří se po generace během mrazivých zimních měsíců uchylovali do nížin, mohou nyní ve vysokých polohách žít celoročně.

"Sníh je pro himálajský život nezbytný, ale tenhle rok žádný nový nenapadal. Nulové sněhové srážky znamenají, že na pastvinách neroste tráva," říká Parijar. "Zimní teploty klesaly až k minus 25 stupňům Celsia, nyní se pohybují okolo deseti stupňů. Deště jsou nepředvídatelné. Rok od roku se to horší," dodává.

Horské vísky jsou také poprvé ve své historii vystavené novým nemocem, které teplejší vzduch přivál společně s komáry. Vesnice v oblasti Mustang se nyní potýkají s pravidelnými nárůsty případů malárie a horečky dengue - a to v regionu, kde tato onemocnění dříve nikdo nezaznamenal. Zpráva z roku 2016 zjistila, že od roku 1988 se ve vysokohorských oblastech, kde předtím nebyl jediný nakažený, malárie projevila v téměř 10.000 případech.

Ochránce zvířat Jadav Ghimirej, který studuje přesuny ptáků do vyšších oblastí v Mustangu, uvádí, že důkazů o možném drtivém dopadu klimatické změny na Himálaj přibývá. Kromě vědy však tvrzení, že je region na pokraji katastrofy, potvrzují i místní legendy.

Klesající počty himálajských vlků, kteří v horách kdysi bývali dominantními predátory, uvolnily místo pro populaci šakalů. Vlk, ač obávaný, je v Nepálu po staletí respektován a dokonce připodobňován ke královskému majestátu a moci. Podle jedné legendy musel nepálský monarcha abdikovat, když za jeho vlády ubylo vlků. Naopak šakaly Nepálci opovrhují a v horách je mají za vetřelce z horkých jižních oblastí či dokonce zvěstovatele zkázy.

"Objevili jsme šakaly ve výškách až 4500 metrů," říká Ghimirej. "V oblasti Humla se dokonce říká, že pokud šakalové kdy dosáhnou posvátného jezera Manasarovar, které je ve výšce 4590 metrů, nastane konec světa, apokalypsa," dodává.