Novým prezidentem Kyrgystánu je nacionalista Žaparov. Panují obavy, že nastolí diktaturu

Dosavadní kyrgyzský premiér Sadyr Žaparov vítězí v dnešních prezidentských volbách v Kyrgyzstánu a vede s velkým náskokem před svými soupeři, uvedla agentura TASS s odvoláním na dílčí výsledky. Po sečtení hlasů z 51 procent volebních místností vedl Žaparov se 76,87 procenty, zatímco druhý kandidát v pořadí měl sotva šest procent hlasů. A po sečtení hlasů z 82 procent obvodů zvýšil Žaparov svůj náskok na 79,86 procent, vyplývá z údajů ústřední volební komise.

Vítězství dvaapadesátiletého politika, který se těší pověsti nacionalisty, se očekávalo. Favorit voleb se fakticky dostal k moci již loni na podzim. Tehdy byl osvobozen z vězení, když se během nepokojů začala hroutit předchozí vláda.

Souběžně s prezidentskými volbami se konalo referendum o ústavních změnách, navržených Žaparovem, již ústřední volební komise uznala za platné, protože ještě dvě hodiny před uzavřením volebních místností účast přesáhla 30 procent, uvedla agentura TASS. Voliči se vyjadřovali k tomu, zda Kyrgyzstán zůstane parlamentní republikou, anebo se přejde k prezidentské republice, jak tomu již bývalo v minulosti. Mohli také hlasovat i proti všem variantám.

VIDEO: ?? Voters in #Kyrgyzstan went to presidential polls on Sunday in the country's first elections since a political crisis in October embroiled the ex-Soviet country and saw a populist freed from jail who is now tipped to top the ballot #Japarov pic.twitter.com/matwMEas1U

— AFP News Agency (@AFP) January 10, 2021

Ze 17 kandidátů na prezidenta je za jasného favorita pokládán Žaparov, který je současně předsedou vlády. Po odstoupení dosavadního prezidenta Sooronbaje Žeenbekova během nepokojů po říjnových parlamentních volbách, jejichž výsledky úřady posléze zrušily, načas zastával také funkci hlavy státu, než přešla na nového předsedu parlamentu, Žaparovova spojence Talanta Mamytova. Za premiérova člověka je pokládán i nový šéf tajné služby Kamčybek Tašijev.

Žaparov se navzdory svému nacionalistickému postoji - jeho prvním činem ve funkci předsedy vlády bylo přidání informací o etnickém původu do průkazů totožnosti - se opakovaně zavázal k rozvoji strategického partnerství s bývalým sovětským vládcem Moskvou, poznamenala agentura Reuters. Připomněl, že Rusko má v hornaté zemi vojenskou základnu a je také hlavním cílem statisíců kyrgyzských migrantů, jejichž peněžní příspěvky do vlasti představují značnou část příjmů chudé země. Dalším klíčových obchodním partnerem a investorem je sousední Čína.

Žaparov si odpykával trest po svém tažení na počátku roku 2010 za znárodnění obřího zlatého dolu Kumtor, který provozuje kanadská společnost Centerra Gold. Po loňském nástupu k moci však prohlásil, že o znárodnění již neusiluje a bude se snažit pouze zajistit spravedlivé rozdělení zisků.

Žaparov v kampani spojoval odkazy na tradiční symboly a hodnoty spolu se sliby, jako je zdvojnásobení výdajů na zdravotnictví. To by mu podle předvolebních průzkumů mohlo zajistit hlasy více než poloviny voličů, zejména na venkově.

Žaparovovi kritici se obávají, aby očekávané vítězství v dnešních volbách neotevřelo cestu k nastolení autoritářského režimu jako v sousedních zemích, poznamenala agentura AFP.

Chudý Kyrgyzstán je považován za nejpluralističtější, ale současně nejméně stabilní zemi postsovětské střední Asie. Lidové revolty v letech 2005 a 2010 vyhnaly ze země dva prezidenty, třetí abdikoval letos na podzim a jeho předchůdce Almazbek Atambajev byl mezitím uvězněn. Experti pokládají tento stav i za důsledek ustavičného soupeření mezi klany ze severu a jihu země.

Související

Více souvisejících

kyrgyzstán Sadyr Žaparov

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy